Ač mají různé zaručené redukční diety zajímavé názvy a odlišný obsah, jedno je jim společné: Nefungují už z podstaty věci; nikdo nevydrží celý život jíst jen hroznové víno, zelí nebo jednu polévku.

Dříve či později přijde den, kdy se vrátíme ke svému obvyklému jídelníčku, a shozené kilogramy máme opět zpátky. Ba hůř, obvykle jich nabereme ještě víc, protože jednostrannou dietou a hladověním si zpomalíme metabolismus.

Přitom jen zanedbatelné procento lidí obézních nebo s nadváhou opravdu nemůže zhubnout kvůli nemoci nebo genetické dispozici. Většině ve zhubnutí nic nebrání, chce to jen obrátit poměr v příjmu a výdeji energie.

Pomůže pouze změna životního stylu

Jednoduše řečeno: Nezhubneme, pokud nebudeme víc energie vydávat, než přijímat. Pokud se rozhodneme zhubnout, měli bychom si nejdříve stanovit reálný cíl — o kolik kilogramů a za jak dlouhou dobu bychom chtěli zhubnout. Právě tady většina z nás dělá největší chybu. Stanoví si nereálný cíl, to znamená příliš mnoho kilogramů za příliš krátkou dobu.

Pokud jsme svoje nadbytečné kilogramy nabírali deset let, rozhodně se jich nezbavíme během měsíce. A i kdyby, na zdraví nám to nepřidá. Odborníci doporučují hubnout raději pomalu, ale stabilně (zhruba 1/2 až 1 kg za týden).

Zvláště ženy si často přejí zhubnout víc, než je nutné a zdrávo. Extrémně hubení lidé totiž obvykle nebývají zdravější než lidé s normální váhou.

Vodítkem při stanovení vhodné hmotnosti může být tzv. BMI (Body Mass Index), při jehož výpočtu vydělíme váhu v kilogramech svojí výškou v metrech na druhou. Je-li výsledné číslo menší než 25, je naše váha naprosto v pořádku.

Pokud dojdeme k vyššímu číslu, měli bychom si připomenout obecně známá rizika: Nadváha s sebou nese zdravotní následky v podobě vysokého krevního tlaku a srdečních chorob nebo vzniku cukrovky 2. typu či kloubních potíží.

Kolik kalorií ubrat na příjmu a čím zvýšit jejich výdej?

Pokud naše BMI povážlivě přesahuje normální hranici, je určitě namístě změnit jídelníček a přidat na fyzické aktivitě. Jedno bez druhého totiž k trvalé změně hmotnosti nestačí.

Co ještě může pomoci

Při hubnutí a především následné snaze o udržení hmotnosti mohou napomoci i speciální potravinové doplňky. Nejčastěji obsahují látky, které urychlují metabolismus, jako např. guaranu, kofein, výtažek ze zeleného čaje nebo nejnověji speciální emulzi s obsahem dvou rostlinných olejů, která udrží déle pocit sytosti.

Pokud významně omezíme množství přijímané energie, nejspíš zhubneme, ale bude to Pyrrhovo vítězství. Dostaneme se do začarovaného kruhu: metabolismus se zpomalí, svaly se změní v tuk a začneme přibírat i při minimálním množství jídla – dostaví se tzv. jojo efekt.

Dostatečná fyzická aktivita je při hubnutí důležitá z velmi prostého důvodu – svaly energii přijatou jídlem spalují 4x rychleji než tuková tkáň.

Kdo má dobře vyvinuté svaly, bude hubnout snáz než ten, který možná váží méně, ale má kostru obalenou z velké části tukem (proto muži obvykle hubnou snáze – od přírody mají větší svalovou hmotu).

A co si pod pojmem dostatečná fyzická aktivita představit? Cvičení alespoň 3x týdně po dobu alespoň 45 minut, přičemž druh pohybové aktivity bychom měli střídat – vhodná je především svižná chůze s holemi (nordic walking), rychlá jízda na rotopedu a posilování.

Úprava jídelníčku by měla spočívat především ve snížení počtu přijímaných kalorií, jejich rozdělení do šesti jídel denně a zároveň příklonu ke zdravějším potravinám – především zelenině (ovoce bychom při hubnutí měli omezit na jeden kus denně), libovému a rybímu masu, netučným mléčným výrobkům, malému množství celozrnného pečiva nebo těstovin a kvalitních rostlinných olejů (především olivového).

Zjednodušený výpočet bazálního metabolismu

Vynásobíme-li svou hmotnost koeficientem 24 (muži) nebo 21,4 (ženy), výsledek udává hodnotu našeho bazálního metabolismu v kcal (po 25. roce věku se ovšem jeho hodnota snižuje každých 10 let zhruba o 10 %, tomuto snižování se dá zabránit udržováním dostatečné svalové hmoty).

Úplně vyloučit bychom měli uzeniny, sladkosti a výrobky z bílé mouky. V časopisech i na internetu najdeme spoustu zdravých vzorových jídelníčků i s počtem kalorií. Mají ale jednu vadu – každý jsme jiný, a tak se nedá vytvořit univerzální jídelníček vhodný pro všechny.

Základním vodítkem může být výpočet našeho bazálního metabolismu – tedy počtu kalorií, které náš organismus potřebuje pro udržení hladkého chodu všech tělesných funkcí. Pod jeho hodnotu by náš příjem energie nikdy neměl klesnout.

A pokud ho nepřekročíme, měli bychom hubnout, protože všechny další naše aktivity jsou zkrátka výdejem navíc.