Na toto téma Receptář hovořil s RNDr. Věrou Tolarovou, CSc., z oddělení parazitologie a Národní referenční laboratoře pro diagnostiku střevních parazitóz Zdravotního ústavu v Praze.

Jak jsme na tom s výskytem například roupů, tasemnice či škrkavek u dětí?

„Lepší se to. Nejčastější jsou roupi, ale také jich už není tolik, tasemnice se prakticky nevyskytují, právě tak jako giardie, škrkavek najdeme jen několik ročně. Mezi parazitární onemocnění můžeme počítat i svrab. Přesná diagnóza se potvrzuje speciálními odběry, protože onemocnění svrabem se snadno zamění s některými jinými kožními chorobami. Bez laboratorního vyšetření je objeví jen hodně zkušený kožní lékař.“

V poslední době se mluví také o amébách…

„Střevní améby se kdysi dávno běžně vyskytovaly i na českém území, dnes jsou v našich podmínkách vzácné. Lidé si nákazu, které říkáme amébóza, přivážejí ze zemí s nižším hygienickým standardem.

Nákaza amébami může skončit i smrtí, a to naprosto výjimečně i u lidí, kteří nikdy nikam nevycestovali. Je to proto, že tu přece jen zůstala zbytková ložiska nemoci. Mohou se objevit u lidí, kteří pracují v těsném kontaktu se zvířaty. Pokud nákaza není včas rozpoznána, může se určitá forma tohoto onemocnění projevit i v játrech nebo v jiných orgánech, kam mohou améby proniknout ze střeva.

V českých podmínkách se však vyskytují i jiné druhy améb, volně žijících v přírodě. Tyto améby například snadno přežívají v roztocích, v nichž se uchovávají kontaktní čočky. Pokud se dostanou do oka, mohou u nositelů kontaktních čoček způsobit třeba záněty rohovky.“

Po návratu z exotické ciziny běžte na kontrolu

Pečlivá hygiena by měla být základním pravidlem pro všechny, především ale pro ty, kdo se vydávají do exotických zemí s nedostatečným hygienickým standardem. Příkladem jsou „baťůžkáři“ — obvykle studenti a mladí lidé, kteří chtějí zemi dobře poznat a tak spí a stravují se doslova na ulici.

„Každý člověk, který tento rizikový pobyt absolvoval, by měl být po návratu zkontrolován parazitologickým vyšetřením. A to i v případě, že se cítí dobře a nemá žádné příznaky nemoci.

Každý cestovatel by měl před exotickou cestou navštívit očkovací středisko nebo centrum cestovní medicíny, kde získá informace jak o riziku nákazy během pobytu, tak i o nutnosti preventivní parazitologické kontroly po návratu.

Průjmy se mohou objevit až po několika měsících a laik si neuvědomí, že to může být důsledek pobytu v zahraničí. Například onemocnění střevními amébami se může projevit o hodně později, kdy už se nákaza dostala třeba do jater,“ varuje RNDr. Tolarová.

V České republice je řada specializovaných parazitologických pracovišť, jež fungují buď v nemocnicích, nebo ve zdravotních ústavech, existují i soukromé laboratoře. Praktičtí lékaři o nich vědí a pacienta s obtížemi by k nim měli poslat na vyšetření.

Pozor na exotické a syrové lahůdky!

Importovanou parazitární infekcí se člověk může nakazit i na domácí půdě. Velký pozor by si měli dávat ti, kdo si rádi dopřávají suši, tataráčky z lososa, saláty a pokrmy ze syrových ryb a další rybí speciality. Úplně chránění před nákazou nejsou ani rybáři, kteří s oblibou jezdí do Norska či do Finska.

„Ze sladkovodních ryb, které nejsou tepelně upravené, lze, i když naštěstí vzácně, získat tasemnici. Jinými druhy střevních parazitů se dá nakazit i při konzumaci špatně omytých dovozových malin a jahod nebo salátů, připravovaných ze syrové exotické zeleniny a ovoce,“ doplňuje RNDr. Tolarová.

Domácí mazlíčci a paraziti

Nakazit parazity se můžeme i od našich zvířecích miláčků psů a koček. Parazitárních nákaz však naštěstí není mnoho.

„Nejčastější je toxoplazmóza, kterou přenášejí ve svém trusu kočkovité šelmy. Pokud se nakazí člověk, který má v pořádku imunitu, onemocnění se obvykle projeví lehkými chřipkovými příznaky a pozná se jen podle typického zvětšení uzlin. Takové případy není potřeba léčit.

Jinak je tomu ovšem v případě, když se toxoplazmóza zjistí u těhotné ženy. Potom je nutné zjistit, kdy se pacientka nakazila, což je někdy obtížné. Pokud se nakazila ještě před otěhotněním, jsou jak ona, tak plod před další nákazou chráněni.

  • Pokud by k infekci došlo v prvních třech měsících těhotenství, následky pro plod by byly závažné: Narozené dítě by mohlo být slepé nebo duševně zaostalé.
  • Pokud by se nastávající matka nakazila ještě později, hrozí dítěti lehké mentální opoždění nebo šilhavost.

V každém případě je nutno matku i dítě léčit. V Česku se plošné screeningové vyšetření těhotných neprovádí, ale například ve Francii, v Rakousku nebo na Slovensku je povinné. Přesto někteří lékaři na toto poměrně finančně náročné vyšetření své pacientky posílají, protože tím předcházejí případným pozdějším komplikacím.

Každá žena, která hodlá otěhotnět, by měla vědět, zda má protilátky proti toxoplazmóze a jak se má před nákazou chránit. Kromě kontaktu s kočkami by se měla vyvarovat i práce s hlínou a konzumace nedostatečně upraveného masa.“

Další parazitární onemocnění — toxokarózu — přenášejí svými výkaly kočky a psi. Největším problémem jsou jak u nás, tak v cizině toulaví psi a kočky, anebo nezodpovědní majitelé zvířat, kteří své miláčky neodčervují.

Velmi odolná vajíčka s infekčními larvami přežívají velmi dlouho v půdě: v parcích, na dětských hřištích.

„Pokud se dostanou do lidského těla, mají tendenci vyvíjet se podobně jako u zvířete. Ovšem u člověka tento proces není možný, a tak larvy v organismu jakoby zabloudí. Nevyvinou se do dospělé formy, ale usadí se někde ve tkáni a provrtávají se do různých orgánů.

Největší problém by nastal, pokud by se larvy dostaly do oka. Při oční toxokaróze hrozí vážné nebezpečí oslepnutí,“ varuje RNDr. Tolarová.

Důležitá je prevence

Vyvarovat se parazitární nákazy můžeme, na rozdíl od jiných chorob, celkem snadno. Je jen nutné:

  • Důsledně dodržovat hygienické zásady.
  • Být opatrní při výběru pokrmů ze syrových ryb i jiného nedostatečně tepelně opracovaného masa.
  • V rozvojových zemích a v oblastech s nízkou hygienickou úrovní pít pouze balenou vodu a raději neochutnávat pokrmy od pouličních prodavačů, nekonzumovat neomyté ovoce a zeleninu.
  • U chalup a chat nainstalovat čističky odpadních vod.
  • Dodržovat hygienické zásady při péči o kočky a psy.
  • Správně hnojit a zalévat zahradu.
  • Chránit dětská pískoviště před psy a kočkami.
  • Po návratu z cest do oblastí s nižší hygienickou úrovní zajít na základní parazitologické vyšetření.

Pozor na „léčitele“

V poslední době se občas můžeme setkat s lidmi, obvykle obdařenými hodnověrnými tituly, kteří nabízejí vyšetření na vzácné parazity pomoci údajně unikátního přístroje. Samozřejmě vždy nějaké vetřelce v těle objeví a potom doporučují léky, které si na jejich odstranění mají vyšetřovaní obstarat.

„Působí věrohodně,“ upozorňuje RNDr. Tolarová, „jejich znalosti jsou mixem mystiky a vědomostí z knih a internetu. Rozhodně nedoporučuji věnovat jejich nabídkám pozornost. Pokud máte jakékoli podezření na možnost onemocnění parazity, proberte je se svým praktickým lékařem. Ten by vás po zhodnocení situace měl poslat na specializované vyšetření.“

Co je co

Amébóza

Infekční onemocnění vyvolané parazitem, které je důsledkem konzumace stravy nebo vody zasažené lidskými výkaly s cystami améby. Nemocí je možné se nakazit především v rozvojových zemích s nedostatečnou hygienou, ale i v rozvinutých zemích.

Toxoplazmóza

Většina parazitárních onemocnění se projeví silnými průjmy, často s přídavkem krve a hlenu, někdy jsou provázena teplotou a únavou, ale mohou probíhat i bez příznaků.

Infekční nemoc, kterou vyvolává prvok a jež postihuje především savce a ptáky. Člověk se může nakazit v případě, že sní nedostatečně tepelně upravené maso infikovaných zvířat, ale i kontaktem s infikovanou hlínou či pískem.

Toxokaróza

Infekční nemoc způsobená parazity, u dětí především larvami škrkavek, které žijí ve střevním traktu psů a koček.

Giardióza

Parazitární infekce tenkého střeva, která se nejčastěji objevuje v tropických zemích, vyskytuje se však i v České republice. Přenáší se přímým kontaktem s nemocným, ale i kontaminovanou vodou a potravou.