Chřipkové viry typu A a B a zřídka typu C se nejčastěji šíří v zimních a časných jarních měsících formou tzv. kapénkové nákazy, především kašláním, kýcháním či mluvením. Šiřitelem virů bývají nakažení lidé, zčásti zvířata.

Současné chřipkové vakcíny obsahují tři virové kmeny, jejichž výběr pro daný rok vychází z celosvětového sledování sezonní chřipky, a to na severní nebo jižní polokouli.

Světová zdravotnická organizace každoročně doporučuje během února a března chřipkové kmeny pro výrobu vakcinací na příští sezonu. Činí tak na základě rozboru informací a dat, které v různých místech světa shromažďuje na sto specializovaných laboratoří.

Výběr chřipkových kmenů včetně sledování jejich genetického vývoje má zajistit aktuálně nějúčinnější složení vakciny.

Očkování přispívá k léčbě jiných nemocí

Vedle možnosti posílit protivirovou imunitu zdravých lidí se očkování proti chřipce hodí zejména pro osoby trpící závažnými nemocemi:

  • chronickým respiračním a kardiovaskulárním onemocněním,
  • diabetem či jinou metabolickou chorobou,
  • cystickou fibrózou,
  • chronickým selháním ledvin,
  • chronickou anémií,
  • vrozenou nebo získanou poruchou imunity (například HIV infekcí).

Očkování lékaři doporučují též pacientům léčícím se imunosupresivy, cytostatiky nebo vysokými dávkami kortikoidů či radioterapií.

Zdarma mohou být očkování někteří pacienti v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v domovech a penzionech pro seniory a samozřejmě těm lidem, kteří jsou při své práci vystaveni zvýšenému nebezpečí chřipkové infekce, zejména zdravotníci a personál v ústavech sociální péče.

Kdy se dát očkovat

Především v období před předpokládaným výskytem chřipky, tedy od září do poloviny prosince, je to však možné i v období výskytu chřipky.

Pozdní očkování nemá na kvalitu této imunitní odpovědi vliv a nezvyšuje riziko nežádoucích účinků po očkování.

Pak je však nutné, aby se očkovaná zdravá osoba vyvarovala možného kontaktu s touto infekcí minimálně 14 dní — dokud nedojde k vytvoření dostatečné protilátkové odpovědi.

Na tento typ preventivní ochrany, která je důležitá především pro starší a chronicky nemocné, je nutné myslet každoročně — kmeny chřipkových virů se totiž rychle mění.

Výzkum, nebo reklama?

Očkování proti chřipce údajně do jisté míry chrání starší lidi také před onemocněním srdce a cévní mozkovou příhodou – vyplývá to ze studie zveřejněné v New England Journal of Medicine.

Američtí vědci prošli záznamy asi 286 tisíc seniorů během dvou chřipkových období a zjistili, že očkování snížilo počet jejich hospitalizací kvůli srdeční chorobě o 19 procent a kvůli mrtvici o 23 procent. Podle odborníků jde o významná čísla, ve výzkumu je však třeba pokračovat.

Souvislost mezi chřipkou a srdečním onemocněním nebo cévní mozkovou příhodou totiž zatím není jasná. Vědci soudí, že chřipkový virus může přispívat ke vzniku krevních sraženin v mozku a srdci.

Někteří odborníci dokonce žádají, aby vláda USA zahájila celonárodní očkovací kampaň proti chřipce — podobnou současnému hromadnému očkování proti neštovicím.