Hlíva jako životabudič
Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) roste na pařezech a odumírajících listnatých stromech od podzimu do jara. Můžete ji také pěstovat, na pařezech na zahradě, na špalcích či v substrátu. Svým vzhledem neuchvátí, přesto je proslulá. A to jak pro svou chuť, tak řadu prospěšných účinků. Kromě vitamínů, minerálů a stopových prvků jsou to především glukany, které podporují imunitní systém - zvyšují tvorbu protilátek proti patogenním bakteriím virům i plísním. Glukany také podporují tvorbu červených krvinek, čímž posilují fyzickou výkonnost a celkovou vitalitu. Působí jako antioxidanty, pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi, podporují metabolismus a prospěšné mohou být i při alergiích. Hlíva a glukany v ní obsažené mohou pomoci i v případě vleklých infekcí či chronického únavového syndromu.
hlíva plicní
Má to ovšem jeden háček – ačkoli je hlíva opečená na másle výtečná, její léčivé účinky jsou silnější, pokud ji užíváte syrovou, nebo usušenou a namletou, a to dlouhodobě 30–90 g čerstvých plodnic nebo 3–9 g prášku z rozdrcených usušených hub denně, alespoň po dobu jednoho měsíce. V lékárnách jsou běžně k dostání tobolky s namletou hlívou. Pokud si vyrobíte vlastní prášek (nebo tobolku vysypete), můžete ho přidávat těsně před konzumací například do polévky, která už není vařící, a využijete jak prospěšné účinky, tak chuť a vůni hlívy.
Kromě hlívy ústřičné v naší přírodě roste hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius) a další druhy – a všechny mají léčivé účinky.
Žampiony do salátu
Syrové žampiony v salátu, chutné a léčivé
Žampiony jsou nejen lahodné, ale také velmi prospěšné houby. Jsou bohaté na bílkoviny, vitaminy, mají vyšší obsah draslíku a biologicky aktivních látek. Jsou ideální součástí redukčních diet. Ovšem nejen to - podobně jako hlíva mohou při dlouhodobém podávání ulevit při alergických potížích. Příznivé účinky na alergie, především kožní a také při astma, byly prokázány u běžně pěstovaných druhů – žampionu zahradního a žampionu dvouvýtrusého.
Ovšem stejně jako hlíva jsou jejich účinky patrné spíše v syrovém stavu. Tepelně neupravené žampiony však chutnají mnohem lépe než syrová hlíva, čehož můžete využít a nakrájet je (i se slupkou!) do salátu nebo na obložený chléb. Musí však být dokonale omyté od substrátu, mladé, čerstvé, křupavé – v obchodě je třeba dobře vybírat, nebo si raději vypěstujte vlastní a sklízejte je čerstvé v množství, které právě potřebujete.
Zázračné houby
Hříbky, dary štědrého lesa
Jakmile jsou houby podrobeny důkladnému bádaní a rozborům, nepřestávají překvapovat. Obsahují spoustu látek, které mohou mít pro naše zdraví velký význam. Není divu, že mnohé z nich intuitivně vyhledávali již naši předci až z doby kamenné. U některých hub byly objeveny i látky s protirakovinným účinkem - a první z nich byl hřib smrkový (Boletus edulis). Obyvatelé Šumavy to věděli již dávno a na kožní nádory si přikládali plátky této chutné houby. Pěstovat hřiby však není snadné, proto se pokusy ve větším měřítku nerealizovaly.
Látky s cytostatickými účinky byly izolovány i z vatovce obrovského, penízovky sametonohé, houževnatce jedlého, březovníku obecného a dalších hub. Zajímavé účinky mají i penízovky sametonohé, opeňky, klouzky, smrži, čirůvky, lišky… Využití hub k akutní léčbě nádorů je však problematické, protože by jich bylo potřeba obrovské množství a dlouhodobé užívání vysokých dávek může vést zase k jiným obtížím (v případě vatovce například alergickým). Ale je dobré vědět, že když si pochutnáváte na darech lesa, působí zároveň jako určitá prevence proti vážným nemocem a podpora zdraví. To je další důvod, proč si hub i samotného lesa vážit...
