Pro mnohé z nás je nespavost doslova strašákem – údajně třetina lidí každý večer uléhá s otázkou: Usnu? Neusnu? Ale nejde jen o to, že následující den býváme unavení. Za nespavostí se mohou ukrývat i závažná onemocnění.

Potřeba spánku u zdravých lidí značně kolísá. Jako normální se udává rozpětí 6 až 9 hodin denně. Znamená to, že spánkem bychom měli strávit téměř třetinu života – jeho kvantita a především kvalita se výrazně podílí i na našem zdraví. Fyziologický spánek je nezbytný pro regeneraci duševních a fyzických sil, pro vytváření paměťových stop, pro metabolické pochody.

Poruchy spánku a bdění přispívají k nárůstu pracovních i mimopracovních úrazů, vedou k problémům v práci i v rodině. A co víc: špatní spáči trpí dvakrát častěji ischemickou srdeční chorobou, potížemi s páteří a zažívacím ústrojím. Mnohem častěji je bolí hlava, mají sníženou imunitu a asi čtyřikrát častěji deprese. A navíc zaviní mnohem víc dopravních nehod a je mezi nimi výrazně více obézních.

Kdy se nespavost stává chronickou

O chronické nespavosti mluvíme, pokud trvá déle než měsíc. Řada lidí trpí tzv. přechodnou nespavostí – jejich problémy se spánkem trvají několik dnů až několik týdnů. U většiny z nich má přitom přechodná nespavost tendenci se za určitých okolností opakovat, například když spí mimo domov nebo pokud se nacházejí ve stresové situaci. Spouštěčem tohoto typu nespavosti často bývá psychická zátěž, ale také akutní nemoc nebo změna spánkového režimu. Nespavost může být i důsledkem nevhodné životosprávy nebo nesprávné spánkové hygieny.

Léky užívejte až jako poslední řešení

Správné spánkové návyky souvisejí s celkovým životním stylem, spousta lidí ale na své potíže svévolně užívá léky na spaní. Farmakologická léčba by ovšem měla být vždy kombinována s dodržováním správné spánkové hygieny a měla by být pouze krátkodobá.

Při léčbě nespavosti je třeba odstranit veškeré rušivé faktory, léčit případnou základní chorobu a na omezenou nezbytnou dobu podávat léky – hypnotika. Správnou terapii může stanovit jen lékař.

U nás se poruchami spánku, tzv. spánkovou medicínou, zabývá několik specializovaných pracovišť, z nichž nejznámější je pravděpodobně Centrum pro poruchy spánku a bdění na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty a VFN v Praze.

Hlavní příznaky nespavosti a jak je řešit

  • Potíže s usínáním: Nejčastěji je způsobuje stres a starosti. Dlouhodobé potíže řešte s pomocí odborníků – psychologa, psychiatra nebo specialisty na problematiku spánku.
  • Přerušovaný spánek (časté probouzení během noci): Tyto potíže nejčastěji postihují ženy v přechodu (klesající hladinu hormonů lze doplnit uměle) a muže po padesátce (noční návštěvy toalety kvůli zvětšené prostatě vyřeší urolog).
  • Předčasné probouzení brzy ráno: Typické potíže čerstvých důchodců, kteří chodí spát dříve než předtím a stačí jim kratší spánek (je potřeba posunout dobu, kdy uléhají). Brzké probouzení ovšem může být i příznak deprese (ta by se rozhodně měla léčit!).
  • Neosvěžující spánek (snížená čilost během dne, únava a ospalost ráno i během dne, zhoršené soustředění): Obvyklé potíže především mužů s nadváhou, kteří trpí tzv. spánkovou apnoe (ta ohrožuje srdce, proto se rozhodně nechte vyšetřit odborným lékařem!).

Pomoci mohou i bylinky

Chmel otáčivý (Humulus lupulus), kozlík lékařský(Valeriana officnalis), meduňka lékařská (Melissa officinalis) a levandule klasnatá (Lavandula spica) či oves setý (Avena sativa) jsou rostliny, které mohou od nespavosti a neklidu pomoci účinně, avšak bez jakýchkoli vedlejších účinků − pokud se užívají s mírou.

Uklidňují a usnadňují usínání, prohlubují spánek a zvyšují jeho kvalitu, omezují noční a předčasné ranní buzení. Nejlépe působí ve směsi. Nálev připravíte z čajové lžičky či polévkové lžíce směsi bylin zalité šálkem vřelé vody. Louhujte 15 minut přikryté, aby neunikaly léčivé silice, a popíjejte půl hodiny před spaním.

Všechny tyto rostliny můžete pěstovat. Z chmelu, který je pěknou popínavkou k pergole či brance, se užívají samičí šištice. Pozor však na čerstvé, které mohou způsobovat při kontaktu s holou kůží vyrážky. Po usušení to už nehrozí.

Levandule i meduňku můžete pěstovat na zahradě i v květináči za oknem, ve výživné a propustné půdě, na slunném místě – sbírá se kvetoucí nať. Kozlík lze pěstovat též, užívanou částí je však kořen, sbíraný až po druhém roce. Chmel a kozlík se vyskytují i planě v přírodě. Tyto dvě rostliny navíc pomáhají snižovat vysoký krevní tlak.

Pro Receptář pro zdraví Jana Hrabáková a Jana Martinková