Všechno je jednou poprvé

Většina maminek, které poprvé vedou potomka do mateřské školy, se zmítá mezi protichůdnými pocity. Jak zvládnout nejčastější problémy spojené s nástupem do školky? Podle praktické lékařky pro děti a dorost MUDr. Renáty Růžkové mnoho maminek řeší pocit, že jsou „krkavčí mámy“. Pokud na den, kdy své dítě pošlou do školky, čekají jako na smilování, může v nich začít hlodat černé svědomí.

Takové myšlenky jsou zcela normální a neznamenají, že své dítě přestávají mít rády. Podobně se cítí řada matek a není na tom nic špatného. Své pocity může maminka probrat se stejně naladěnými přítelkyněmi, před dítětem by však svou radost z jeho nástupu do školky v žádném případě neměla ventilovat. Dítě by mohlo školku vnímat jako trest, nebo ještě hůř: Mohlo by si začít myslet, že je maminka nemá ráda, a proto je chce nechat ve školce!

Častá je také nedůvěra vůči učitelkám. Mohou se nám zdát neupřímné, protože kdo by byl spokojený s patnácti cizími dětmi na krku, když často máme co dělat se svým vlastním? Měli bychom to ovšem brát racionálně: Práci si učitelka stejně jako kdokoliv jiný zvolila z nějakých důvodů a můžeme předpokládat, že ji práce baví nebo k ní má minimálně vlohy, jinak by takto náročnou a odpovědnou profesi dlouho vykonávat nemohla.

Nejlepší je, zjistit si reference od maminek dětí, které již do školky chodí, nebo se zeptat přímo dětí, jak si paní učitelku oblíbily. Dobré je vše si zjistit ještě předtím, než dítě nastoupí do školky, a zajímat bychom se o to měli rovněž v průběhu docházky. Pokud nás nějaká informace překvapí, měli bychom si ji nejdříve ověřit u ostatních rodičů.

Nástup do kolektivu pořádně prověří dětský imunitní systém, a tak s počátečními zdravotními problémy musíme počítat. Rada? Důležitou roli hraje správné oblékání, racionální výživa bohatá na bílkoviny a vitaminy i přiměřený pobyt venku. Neměli bychom váhat děti nechat očkovat proti vážnějším dětským nemocem, které se v kolektivu rychle šíří — zejména u žloutenky typu A a planých neštovic se jedná o nejúčinnější možnost ochrany.

Často nás dítě překvapí zvídavými otázkami a sprostými slovíčky, které doma jistě nemohlo pochytit. V tomto případě se vyplatí zachovat klid. Děti se ve školce naučí mnoha věcem a mezi ně bohužel někdy také patří nová slovní zásoba. Nejrozumnější je, nebrat to příliš vážně a v klidu dítěti vysvětlit, proč se takto nemluví.

K úplně nejhorším zážitkům při nástupu do školy patří srdceryvné scény, které s námi pořádně zacloumají — dítě například při loučení usedavě brečí, nebo nás naopak při příchodu nevítá. Co s tím? Zkusíme s dítětem nástup do školky natrénovat, několikrát se spolu ke školce projdeme, najdeme mu kamaráda, který už do školky chodí a líbí se mu tam. Dítě také předem zvykáme na skupinu dětí a autoritu cizích dospělých. Podobná cvičení mu mohou ulehčit odloučení a začlenění do kolektivu.

Po čase můžeme bojovat s opačným problémem. Vyzvedáváme dítě ze školky, ale ono odbíhá za kamarády, v lepším případě si nás sice všímá a ukazuje nám hračky, domů se však nechystá. Neměli bychom být smutní a hlavně bychom si to neměli brát osobně. Je to jen důkaz toho, že kolektiv vrstevníků dítěti prospívá, dokázalo se do něj úspěšně začlenit a ve školce se mu líbí.