Proč bolí klouby? Může za to artritida, nebo artróza?

Klouby bolí občas každého: po velké námaze, sportovním výkonu, dlouhé horské túře. Koho však bolí bez fyzické zátěže, měl by vyhledat lékaře. Jen speciálním vyšetřením zjistí, zda příčinou není artritida nebo artróza.

Řada lidí pojmy artritida a artróza zaměňuje, protože obě choroby postihují klouby a mají podobné projevy. Jde ovšem o zcela odlišná postižení s různými příčinami vzniku.

Artritida je zánětlivé onemocnění, u kterého hraje jistou roli dědičnost, ale které nemá spojitost se zvýšenou zátěží nebo opotřebením kloubů.

Oproti tomu příčinou artrózy (přesněji osteoartrózy) obvykle bývá nadměrné přetěžování kloubů a následné opotřebení chrupavek.

Nejčastěji se toto degenerativní onemocnění objeví ve vyšším věku.
Stále častěji ovšem postihuje i mladší pacienty. Patří k nim především profesionální sportovci, ale také fyzicky hodně aktivní lidé. Jejich chrupavka je totiž v důsledku stálé fyzické aktivity neustále drobně zraňována a poškozována.
Dobrou volbou ovšem není ani nedostatečná fyzická námaha. U lidí, kteří se málo pohybují, nedochází k přiměřenému zatěžování kostí a masáži chrupavek (ke které dochází při rozumné fyzické aktivitě).

Mezi pacienty jsou často zastoupeni i lidé s nadváhou, jejichž klouby a chrupavka se kvůli zvýšené hmotnosti nadměrně opotřebovávají.

Jak se artróza projevuje

První změny při artróze probíhají v chrupavce, mění se její struktura a zmenšuje se její pružnost. Chrupavka se ztenčuje, její povrch přestává být hladký a může zcela zaniknout, takže pohyb způsobuje větší tření a podráždění. Po degeneraci chrupavky zůstávají konce kostí v kloubu odhalené a na jejich okrajích se vytvářejí výrůstky, které se snaží kloub stabilizovat. Kloub se ovšem tak stává méně pohyblivým a deformuje se.

I když artróza není zánětlivé onemocnění, mohou se přechodně objevit i příznaky zánětu z podráždění – vzniká otok, kloub je na dotek teplý.

Základním projevem artrózy je bolest při námaze a později i v klidu a ztuhlost postiženého kloubu, později i jeho omezená hybnost, nestabilita a deformita.

Při artróze kolenních kloubů nemocní většinou pociťují bolest po prvních krocích hned ráno, po rozchození obvykle ustane. Po větší námaze se ovšem znovu objeví, kolena mohou i otéci.

Při artróze kyčelních kloubů se bolest projevuje v třísle a může vystřelovat až do křížové kosti nebo do vnější části stehna. Charakteristické je pro artrózu kyčle kulhání podmíněné bolestí a ranní ztuhlost, v pokročilejších stadiích onemocnění bolesti přicházejí i v klidu a v noci.

Statisticky vzato, jsou kandidátkami na artrózu především ženy — zvláště u artrózy kolen a rukou převažují mezi pacienty dvoj– až pětinásobně!

Odlišný průběh má artróza rukou, kde se obvykle střídají období nemoci a klidu. Postižené klouby jsou bolestivé, zduřelé, mohu být i mírně zarudlé a ráno ztuhlé. Nemoc se časem projeví zhrubnutím a zdeformováním kloubů rukou.

Rizikové faktory a co s nimi

U artrózy kolenních kloubů hraje důležitou úlohu věk, nadváha, ženské pohlaví a přetěžování při některých sportech — fotbalu, tenisu, squashi.

U artrózy kyčelních kloubů hraje nadváha menší roli, na vzniku se podílejí spíše mechanické (přetěžování při sportu, těžká fyzická práce) a dědičné faktory (vrozená dysplazie kyčlí).

U artrózy rukou jsou nejsilnější genetické vlivy. Vznik artrózy podporuje i dříve prodělaný úraz příslušného kloubu.

Co je vlastně kloub?

Kloub je pohyblivé, dotykové spojení dvou nebo více kostí. Kosti se vzájemně dotýkají plochami pokrytými kloubní chrupavkou. Jsou obklopeny a spojeny kloubním pouzdrem, které je zesíleno vazy. Kloubní pouzdro je vyplněno synoviální tekutinou, která „promazává“ kloub a tak minimalizuje vzájemné tření kloubních ploch a pomáhá tlumit nárazy. Tato tekutina chrupavku i vyživuje a odvádí odpadní látky, protože chrupavka nemá vlastní krevní zásobování.

Pokud u vás lékař diagnostikuje artrózu, obvykle doporučí léky proti bolesti a proti zánětu. Určí také stupeň postižení, od něhož se odvine způsob léčby.

V prvních stadiích, kdy není kloubní plocha zcela zničena, se obvykle podávají léky (tzv. chondroproprotektiva), obsahující chondroitinsulfát. Ten vede k ústupu příznaků osteoartrózy (bolesti a snížené pohyblivosti kloubů) a zpomaluje úbytek chrupavky.

Je-li už kloub těžce opotřeben, lékař obvykle navrhne operativní řešení — částečnou či kompletní náhradu kloubu. Vždy to však nemusí dojít tak daleko.

Prevence

Řada budoucích pacientů k rozvoji kloubních onemocnění významně přispívá nezdravým životním stylem. Co tedy můžete udělat pro zdraví svých kloubů?

Vyvarujte se úrazů a pádů — noste kvalitní boty s protiskluzovou podrážkou, dobrou pomůckou pro stabilitu jsou i speciální hole určené na tzv. nordic walking.
Bojujte s nadváhou. Každý kilogram navíc zatěžuje páteř i klouby celého těla.
Nepřetěžujte jednostranně a dlouhodobě klouby a páteř — nevhodná je dlouho trvající fyzická námaha, ale i nadměrná fyzická zátěž při sportu. Dbejte na dostatečný odpočinek.
Nenoste těžká zavazadla, pořiďte si tašku a kufry na kolečkách.
Noste vhodnou obuv s dostatečnou oporou klenby nohy — nese celou vaši váhu a pokud je nesprávně zatížena, klouby se přetěžují a předčasně opotřebovávají.
Nestyďte se používat hole, berle, ortézy, které vám doporučí lékař — tyto pomůcky chrání klouby před přetěžováním.
K pracovnímu stolu si pořiďte vhodnou židli, odpovídající ergonomickým požadavkům.
Při artróze rukou používejte psací pomůcky s větším průměrem násadky.

Co může ještě pomoci

Preventivně nebo v prvních nejmírnějších stadiích onemocnění vám mohou pomoci i volně prodejné doplňky stravy s obsahem glukosaminu a chondroitinu.

Tyto látky jsou základní stavební složkou kloubní chrupavky, pomáhají klouby chránit a vyživovat a přispívají k jejich lepší pohyblivosti.

Stále většího významu nabývá i další látka — kyselina hyaluronová, jejímž zdrojem je hyaluronan sodný. V kloubu se běžně vyskytuje, je hlavní součástí nitrokloubní — synoviální — tekutiny. Ta má v kloubu roli maziva a tlumiče nárazů, čímž chrání chrupavku před poškozením.

Celý kloubní systém je úzce propojen a kloubní chrupavka i synoviální tekutina se vzájemně ovlivňují, bez zdravé synoviální tekutiny není možné udržet chrupavku nepoškozenou.

Degenerativní onemocnění kloubů a jiné patologické procesy v těle, jako jsou záněty, mají nepříznivý vliv na obě základní části kloubu — na kloubní chrupavku i na synoviální tekutinu.

Při postižení kloubů osteoartrózou klesá koncentrace kyseliny hyaluronové v synoviální tekutině 2–3x. Při zmenšení množství synoviální tekutiny nebo její snížené viskozitě dochází v kloubu k jeho nedostatečnému promazávání, a tím narušování chrupavky — bez ohledu na příčinu kloubního onemocnění.

Foto Shutterstock