Je to zřejmě civilizační problém – čím víc využíváme technické vymoženosti, tím víc trpí náš pohybový aparát. Lidské tělo nebylo uzpůsobeno k sezení, ale k všestrannému pohybu. A tak se není co divit, že téměř každé třetí dítě v Česku má vadné držení těla, ochablé zádové svalstvo nebo vychýlenou páteř.

Růstové bolesti

Vývoj pohybového aparátu u člověka probíhá dlouho a složitě. Růstové tempo je největší do druhého roku věku, poté mírně klesá. Ve třetím roce života dítě vyroste průměrně o 7,5 cm za rok a v následujících letech až do počátku puberty roste zhruba 5 cm za rok. V období mezi třetím rokem a počátkem puberty pak proběhne několik růstových urychlení a zpomalení. Právě v době urychlení se mohou objevit tzv. růstové bolesti.

Růstové bolesti se projevují většinou jako hluboká svalová bolest na přední straně bérce, v lýtku nebo podkolenní jamce. Ve skutečnosti nebolí kost, ale okolní měkké tkáně, které se napínají a dráždí nervová zakončení.

Typický věk pro výskyt růstových bolestí je rozmezí 3 až 12 let.

Bolesti se objevují většinou večer nebo v noci, zvláště po předchozí námaze. A co je důležité – netýkají se kloubů!

Dobrou zprávou pro rodiče je, že růstové bolesti se nepojí se závažným organickým onemocněním a většinou „jen“ narušují spánek celé rodiny, protože se dítě bolestí vzbudí.

Terapie je poměrně jednoduchá. Rodiče by dítě nejdřív měli uklidnit a utišit, potom mohou zkusit jemnou masáž postižené oblasti s pomocí chladivých nebo analgetických mastí, případně gelů.

To většinou bolest zmírní. Vhodné je také přikládání teplých obkladů, suchých i vlhkých. Pokud bolest nepřechází, mohou se dítěti podat slabá analgetika.

Lepší je ovšem těmto bolestem předcházet. Odborníci doporučují připravit dítěti denní režim s pravidelnou (ale přiměřenou) fyzickou aktivitou.

Proč kosti bolí, když rostou…

Příčina růstových bolestí stále není úplně jasná a nejspíš souvisí s více faktory:

1. Kosti rostou rychleji než svaly a šlachy. Při pokusech se opravdu zjistilo, že růst dlouhých kostí neprobíhá kontinuálně, ale že z 90 % probíhá ve spánku. Na druhé straně nejsou období s nejvyšším výskytem růstových bolestí totožná s obdobím nejrychlejšího růstu.

2. Přetížení pohybového aparátu, čili „overuse“ syndrom – bolesti se nejčastěji vyskytují po zvláště namáhavých dnech.

3. Anatomické faktory. Někteří odborníci vidí souvislost růstových bolestí s ortopedickými poruchami (ploché nohy, vadné držení těla) nebo s vyšší tělesnou hmotností. Tady pomáhá fyzioterapie a vhodné ortopedické vložky.

4. Psychologický faktor. Děti, které trpí na růstové bolestí, trpí více i na bolesti hlavy a břicha.

Kdy bolí záda

„Záda i klouby mohou bolet děti v jakémkoliv věku,“ vysvětluje ortoped František Picek z pražského ORP centra. Nejčastějším důvodem bolestí zad a kloubů je nějaké asymetrické přetížení, které může mít různý původ.

  • Může se jednat o vady vrozené, nebo o vady, které souvisejí s prenatálním vývojem či s porodem (ty se většinou daří při správné rehabilitaci napravit),
  • dále jsou to následky drobných úrazů, ať už kostí nebo kloubů,
  • v pozdějším věku se přidává nevhodně volený sport.

Vývojové vady páteře nejčastěji odhalí dětský lékař při pravidelné prohlídce. Pozorní by ale měli být i rodiče – měli by si všímat, jestli má jejich potomek ramena a lopatky ve stejné výšce, zda se mu nekulatí záda, nemá nadměrně prohnutou páteř a „nešmajdá“.

I malé příčiny mohou mít velké následky

V nejranějším věku už můžeme u dětí vidět různou asymetrii chůze. Každé dítě totiž trochu vtáčí špičky nožiček směrem dovnitř a tím si vytváří klenbu, která v tom věku ještě není vyvinutá.

Svou roli hrají i drobné úrazy: Dítě spadne na kole, poraní si nohu, začne ji šetřit a chodit nakřivo, čímž dojde k vychýlení pánve. A s asymetrickou chůzí úzce souvisí vadné držení těla.

Od pěti let výše pak mnozí rodiče nutí děti k ne zcela rozumně vybraným sportům. K těm nevhodným patří sporty většinou s jednostranným zatížením (tenis, golf), které není kompenzované celkovým procvičováním ostatních partií.

Které vady páteře postihují děti

Skolióza

Projevuje se vychýlením páteře bočním směrem (asymetrie ramen a boků). V dětském věku nemusí působit větší potíže, ale v budoucnu přináší silné bolesti zad. Menší vady lze zvládnout speciálním cvičením a rehabilitací, pomáhají i reflexní masáže. Skolióza může vznikat postupně, ale také se může objevit „bleskově“ během pár měsíců.

Scheuermannova choroba

Degenerativní porucha, kdy páteř reaguje zahnutím do oblouku (kulatá záda). Tato porucha se projevuje více u chlapců, a to ve věku 14–16 let, kdy bývá zatížení páteře větší než její vyzrávání. Léčí se omezením zátěže a rehabilitací.

Bechtěrevova nemoc

Autoimunitní choroba podobně jako revmatická onemocnění. Projevuje se zánětem kloubů, nejprve kloubu mezi křížovou kostí a pánví a dále kloubů páteře. Typická je ranní ztuhlost, noční bolesti v klidu, časem dochází k omezení pohyblivosti páteře a kloubů. Častěji postihuje chlapce a mladé muže (mezi 15–30 lety). Tato nemoc se bohužel nedá zcela vyléčit, užívají se léky ke zmírnění bolesti, nutná je každodenní rehabilitace, která pomáhá zpomalit rozvoj onemocnění.

Největší problém? Sezení

„Naše děti všeobecně špatně chodí, špatně stojí a hlavně většinu času sedí,“ říká ortoped František Picek. Naštěstí vadné pohybové návyky ještě u dětí neznamenají výrazné strukturální změny, které by byly neměnné. Nejsou u nich výrazně zdegenerované svalové úpony, spíš se jedná o jednorázové větší přetížení, které vede k tomu, že se organismus brání a snaží se bolavé místo znehybnit.

Klouby pak mají menší rozsah pohybu a páteř i pánev se tím dostávají do ne zcela přirozených poloh. Na to reagují zase další svaly. Je to celá kaskáda dějů, které neblaze ovlivňují nevhodné pohybové návyky.

Naštěstí děti mají většinou velmi dobrou schopnost regenerace, a tak lze zmíněné problémy korigovat cílenou rehabilitací, vhodnou obuví a hlavně výběrem aktivit, které nejsou jednostranné.

Jaké nohy, taková páteř

„Postavení nohou, a to nejen kvalita vlastní klenby, ale i způsob došlapování na plosky, může mít vliv na všechny nosné klouby nohou i postavení páteře,“ vysvětluje MUDr. Picek. Představte si, že máte asymetrickou chůzi – ať už z důvodu strukturálního postižení po úrazu, nebo pouhé svalové odchylky v tom smyslu, že jednu končetinu více vytáčíte zevně. Jednu nohu tedy zatěžujete trochu více a ta se logicky chová jinak než druhá – většinou se vtáčí do vnitřní strany. Tím se také více stáčí koleno a s tím souvisí to, že se vám pánev pohybuje na této straně dolů. Právě tento asymetrický odstup jak v rovině zakřivení, tak v rotačním rytmu je základem pro budoucí bolesti zad a jejich deformity.

Sportování s rozumem

Každé dítě by mělo sportovat. Jen na jeho tělesné konstituci záleží, jaký sport mu bude „sedět“. Křehký astenický typ by si proto rozhodně neměl vybrat sport typu tenis (jak se často stává ve věkové kategorii do 6 až 7 let).

Podobně i golf, hod oštěpem a vše, co zatěžuje jednu končetinu víc než druhou, vede k pohybové, tedy svalové i kosterní asymetrii a problémům, které přináší (bolesti zad, beder, ramen, hlavy atd.).

Nezdravě zatěžovat dětský organismus mohou nejen některé sporty. Škodit může i běhání bosky, které někteří rodiče považují za zdravé – a to v případě, pokud dítě běhá po tvrdém povrchu, ať už doma, nebo na ulici.

MUDr. Picek doporučuje jakékoliv symetrické aktivity, nejlépe kolektivní hry, které děti motivují k pohybu ve větších skupinách a jsou proto vhodné i pro psychiku. V individuálních sportech existuje větší nebezpečí jednostranné zátěže, proto je nutná kompenzace při jiné pohybové aktivitě.

Zapomínat bychom neměli ani na dobré boty, které podpoří dětskou nožičku nejen při dopadu, ale dokážou ji i dobře „vést“.

Zdravý pohyb? Ano, ale kde?

A vracíme se na začátek problémů s vadným držením těla u našich dětí. Za posledních čtrnáct let se zdvojnásobil počet obézních dětí, každé desáté dítě má nadváhu. Důvod? Děti se baví převážně u televize a počítačů – a u nich sedí.

Ovšem na druhé straně – venku si nemají kde hrát. Zmizely plácky, kde se dříve děti mohly dosytosti vyřádit, zelené plochy se mění v další obytné nebo komerční objekty. Na silnicích je příliš mnoho aut a volně přístupné hřiště je vzácností. Specializovaná sportovní centra jsou poměrně drahá a navíc se často věnují jen výchově aktivních sportovců, pro méně pohybově šikovné děti v nich není moc šancí…

Co je důležité pro správný vývoj páteře a kloubů?

  • Nesnažte se nic uspěchat, teprve až když má dítě náležitě vyvinuté potřebné svaly, začne samo zvedat hlavičku, sedat si a chodit.
  • Nebezpečné pro vývoj páteře je předčasné posazování, používání chodítek nebo vodění za ručičku v době, kdy dítě ještě samo špatně stojí.
  • Na vadách páteře se také podepisují těžké školní brašny. Pokud je to možné, dopřejte dětem dvoje učebnice, zakupte co nejlehčí tašku s vyztuženými zády a naučte děti nosit ji na zádech, nikoliv na rameni.
  • Pokud vaše dítě aktivně sportuje, poraďte se s ortopedem na kompenzačních aktivitách.
  • K bolesti páteře a zad v pozdější době přispívá nevhodná obuv. Dětská botička by měla mít pevnou patu a kulatou špičku s dostatečným prostorem pro prsty.

Foto Shutterstock