Krevní tlak je tlak, pod kterým srdce vhání krev do cévního řečiště. Měří se pomocí dvou hodnot. Pokud nám lékař naměří krevní tlak 140/90, první hodnota (tzv. systolická) ukazuje sílu, kterou srdce vhání krev do cév, druhá (diastolická) tlak krve, která se vrací zpátky do srdce. Jinak řečeno: systolická hodnota je tlakové maximum v okamžiku úderu srdce, diastolická hodnota tlakové minimum mezi dvěma údery srdce. Hodnoty se udávají v milimetrech vytlačeného sloupce rtuti (mm Hg).

Proč tlak stoupá?

Své cévy si můžeme představit jako zahradní hadici s vodou. Když hadici přišlápneme a zúžíme tím její průsvit, voda se bude prodírat mnohem obtížněji a její tlak se zvýší. Totéž se děje v našich cévách, když jsou zúžené aterosklerotickými pláty, nebo když ztrácejí pružnost. Srdce se pak k protlačení krve řečištěm musí víc snažit a pumpovat větší silou.

To ovšem není jediná příčina zvýšení krevního tlaku. Regulace krevního tlaku probíhá prostřednictvím nervových impulsů a různých hormonů v krevním oběhu (například adrenalinu). Poruchy v nervovém systému a zvýšené vyplavování hormonů jsou tedy dalšími příčinami vysokého krevního tlaku.

Zvyšování první hodnoty (tzv. systolickou hypertenzi) může způsobit ztráta pružnosti cév nebo aterosklerotické změny velkých tepen. Systolická hypertenze je spojena s vyšším výskytem onemocnění koronárních cév srdce, ale hlavně mozkové mrtvice. Diastolickou hypertenzi způsobuje zvýšený odpor drobných cév nebo zvýšení hustoty krve.

Většinu hypertenzí v české populaci představují hypertenze primární (esenciální), kdy se nedá určit a tím ani odstranit příčina vysokého krevního tlaku. Viníkem bývají:

  • stres,
  • nadváha,
  • příliš vysoký přísun soli,
  • alkoholismus.

Stres, zvláště dlouhodobý. Krátkodobé zvýšení krevního tlaku jako reakce na akutní stres je fyziologickou reakcí. Pokud je však stresorů hodně a v dlouhém časovém období, může dojít k určitému „zafixování“ vyššího tlaku a rozvoji hypertenze.

Nadměrné solení. Sůl nám chutná a chutnají nám i různé přesolené pochutiny. Zajímavý je názor části odborníků — podle nich neškodí ani tak vlastní sůl, jako nerovnováha sodíku, hořčíku a draslíku v těle, která vede k hypertenzi. Konzumujeme prý velké množství sodíku, ale téměř žádný hořčík a draslík.

Bohatý kalorický příjem, málo pohybu a stres doprovázený vyplavováním určitých hormonů vede k obezitě a ke vzniku metabolických onemocnění. Když se k tomu přidá kouření a přemíra alkoholu, máme celou plejádu škodlivých příčin, které se navzájem prolínají a ovlivňují.

Přibližně u každého třetího z pacientů je hypertenze podmíněna dědičně. Pouze asi 5 % všech pacientů s vysokým krevním tlakem má sekundární hypertenzi s organickou příčinou. Tou bývá například onemocnění některého orgánu, který se přímo účastní regulace krevního oběhu (ledviny, cévy). Každopádně hypertenzi obvykle nezpůsobuje pouze jedna příčina, nýbrž kombinace mnoha faktorů.

Je to nespravedlivé, ale o své hypertenzi většinou vůbec nevíme. Mnohdy až u lékaře s úžasem zjistíme, že naše srdce pracuje pod tlakem třeba 170/100. Symptomy, jako jsou závratě, hučení v uších, krvácení z nosu nebo bolesti hlavy, se vyskytují v počátcích onemocnění výjimečně.

Jedinou možností kontroly tlaku je pravidelné měření a vyhledání odborného lékaře.

Většina pacientů s vysokým krevním tlakem se i při vysokých hodnotách cítí být naprosto v pořádku.

Odhaduje se, že jenom tři ze čtyř nemocných o své hypertenzi vědí a z nich jenom každý třetí je správně léčen.

Jak vysoký tlak je „vysoký“?

„Za arteriální hypertenzi považujeme zvýšení systolického krevního tlaku nad 140 mm Hg nebo diastolického krevního tlaku nad 90 mm Hg,“ vysvětluje kardioložka Marcela Schejbalová ze zdravotnického zařízení Heart Solution. Připomíná, že zvýšené hodnoty se musejí objevit při opakovaném měření, tedy alespoň při dvou různých návštěvách u lékaře za jasně definovaných podmínek. Za optimální je v současnosti považována hodnota krevního tlaku nižší než 120/80 mm Hg.

Čím tlak snižovat

Svůj tlak bychom se měli snažit dostat pod kontrolu a snížit ho na takovou hodnotu, abychom předešli riziku komplikací. Podle prof. MUDr. Renaty Cífkové z České společnosti pro hypertenzi je důležité dodržovat případnou předepsanou léčbu, hodně však pro sebe a svůj tlak můžeme udělat i změnou životního stylu.

Klíčové jsou:

  1. snížení hmotnosti (hodnoty tlaku se sníží už při zhubnutí 3 až 5 kg),
  2. fyzická aktivita (alespoň 5x týdně bychom se měli věnovat sportu, který nás baví, nebo alespoň přidat na přirozeném pohybu: chůzi, tanci, protahování, hraní si s dětmi...),
  3. zdravá strava.

Podle nejnovějších doporučení pro prevenci kardiovaskulárních chorob to mj. znamená zvýšit příjem vlákniny (na 30 až 45 g) a přidat na konzumaci ovoce a zeleniny — denně od každého alespoň 200 g. Naopak omezit bychom měli příjem soli (na méně než 5 g) a alkoholu (muži na dva a ženy na jeden nápoj denně).

Kde všude vysoký krevní tlak škodí?

Hypertenze a ateroskleróza

Ateroskleróza („kornatění tepen“) je degenerativní onemocnění cévní stěny, která se postupně ztlušťuje a zužuje tak průsvit tepny. Čím je vlastně ateroskleróza tak nebezpečná? Na začátku je špatná funkce cévní výstelky, která je propustnější pro krevní tuky. Ty se ukládají v cévní stěně a vytvářejí aterosklerotický plát, který v klidu roste po mnoho let. Pokud praskne, začnou se na poškozeném místě shlukovat trombocyty a může vzniknout trombus, který uzavře tepnu.

Tkáň zásobovaná touto tepnou odumírá a v závislosti na místě postižení nastává:

  • srdeční infarkt,
  • mozková mrtvice,
  • končetinová ischemie,
  • nebo selhání ledvin.

I ostatní tkáně trpí kvůli hypertenzi poruchou zásobení živinami, například v oku může dojít k degeneraci sítnice až ke ztrátě zraku.

Srdeční selhání

Srdce každého z nás pracuje jako pumpa, která neustále vhání krev do celého těla. Při zvýšeném krevním tlaku se pochopitelně srdce víc namáhá, navíc zvýšený tlak vyvolává zvýšený odpor cév, který brání proudění krve. To zatěžuje srdce a vede k jeho zbytnění až selhání.

Podobně reaguje na vysoký tlak i cévní stěna, roste v ní napětí a zbytňuje její svalovina.

Mozková mrtvice neboli cévní mozková příhoda (CMP)

Podle příčiny dělíme CMP na ischemickou a krvácivou.

Ischemická cévní mozková příhoda je nejčastěji způsobena ucpáním mozkové tepny krevní sraženinou. Tím dochází k přerušení přívodu krve a kyslíku do příslušné oblasti mozku. Sraženina vznikla buď v cévách lézí aterosklerotického plátu, nebo poruchou srdečního rytmu přímo v srdci.

I druhý případ — krvácivá cévní mozková příhoda — souvisí s dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem. Jedná se o prasknutí cévy v mozku.

Hypertenze a ledviny

Ledviny a krevní tlak spolu úzce souvisejí, navzájem se ovlivňují a v horším případě si škodí. Vysoký krevní tlak například poškozuje drobné cévy v ledvinách, což může vést k selhání ledvin. Naopak onemocnění ledvin obvykle vede k vysokému krevnímu tlaku, který sám o sobě zase urychluje zhoršování onemocnění ledvin.

Jak ledviny regulují krevní tlak?

Ledviny odvádějí z těla odpadní látky, také řídí hospodaření organismu s vodou a minerály. Krevní tlak ovlivňují nejen regulováním vody v organismu, ale prostřednictvím hormonů mohou zužovat nebo rozšiřovat cévy. Pokud ledviny nepracují tak, jak mají, může se to projevit sníženou tvorbou moči, zadržováním tekutin v těle a následnými otoky dolních končetin. I tento stav může nebezpečně zvýšit tlak v cévách.

Cukrovka a metabolické choroby

Vysoký tlak velmi často souvisí s cukrovkou, jedná se ale o dvě rozdílná onemocnění. Diabetes mellitus urychluje aterosklerózu změněným metabolismem lipidů a sacharidů (hyperglykémie vede sama o sobě ke zvýšení LDL). Jelikož v lidském těle vše spolu souvisí, i diabetes a hypertenze se při rozvoji aterosklerózy a orgánových změn navzájem zesilují.

Intimní odvrácená strana hypertenze

I poruchy erekce (erektilní dysfunkce) mohou být zapříčiněny vysokým krevním tlakem. A opět se jedná o komplex vlivů – aterosklerotické postižení cév, vliv hormonálních působků a psychologických vlivů.

Podmínkou plnohodnotné erekce je totiž velice přesná a jemná souhra celé řady systémů, zejména cévního a nervového. Ovšem právě tyto dva systémy bývají postiženy jak u hypertoniků, tak například u diabetiků. K erektilní dysfunkci mohou přispět i některé z léků, užívaných k léčbě hypertenze, a to také u mladých mužů. Dobrou zprávou je, že v mnoha případech pomůže pouhá změna medikace.