Proso přišlo z Orientu: jáhlová kaše a jahelník nám prospívá již staletí
21. 12. 2014

Proso přišlo z Orientu: jáhlová kaše a jahelník nám prospívá již staletí

Proso, ač pochází z dalekých zemí, v kuchyni našich prababiček nikdy nechybělo. Věděly, že po jáhlové kaši je člověk plný energie, aniž by ho pokrm zatížil.

Jáhly, loupaná zrna prosa setého, jsou bohaté na živiny i minerály a přitom velmi lehce stravitelné. A když je dobře připravíme, jsou i chutné.

Proso pro celý svět

Proso seté (Panicum miliaceum) provází lidstvo odedávna. Patří k trojici nejstarších obilovin spolu s pšenicí a ječmenem. Vyšlechtěno bylo patrně v Asii z planého druhu prosa Panicum spontaneum a pěstováno již v době kamenné. Do Evropy se dostalo díky stěhování národů a staří Slované si je brzy oblíbili. Jáhly a jáhlová mouka jsou základem mnoha jídel i v Africe a v Asii, proso je ve velkém pěstováno v Indii, Číně, severní Africe. I u nás se vrací na pole i stůl, oblíbené je především v ekologickém zemědělství.

Proso seté (Panicum miliaceum)

Jáhly jsou pro tělo dobrodiním

  • i

    Jáhly neobsahují lepek a jsou proto vhodné i pro bezlepkovou dietu.

    Jáhly jsou zdrojem sacharidů, které se uvolňují postupně a zasytí proto na dlouhou dobu (díky nízkému glykemickému indexu a obsahu vlákniny jsou přínosné při redukční dietě, při diabetu, pro každého, kdo chce jíst zdravě).
  • Dále mají významný obsah lehce stravitelných bílkovin (přes 10 %) a neobvykle vysoké zastoupení minerálů a stopových prvků, jako jsou hořčík, fosfor, draslík, měď, zinek, železo nebo mangan. Díky tomu působí blahodárně na funkci svalů a srdce, na zdraví kostí i na vzhled pleti, vlasů a nehtů.
  • Rovněž pro zdravý nervový systém nezbytné vitaminy skupiny B jsou v jáhlách hojně zastoupeny.
  • Tato drobná semena působí hojivě na sliznici žaludku, jsou prospěšná při oslabené slinivce či ledvinových problémech.

zralé proso

Staročeský jáhelník

  • Jáhly uvaříme v mléce doměkka.
  • Po vychladnutí vmícháme vaječné žloutky a našlehané bílky (na 200 g jahel potřebujeme 4 vejce).
  • Podle chuti kaši osladíme (nejlépe hnědým cukrem), ochutíme skořicí, případně trochou citronové šťávy nebo strouhané kůry, přidáme ořechy a rozinky.
  • Na máslem vymazaný a pomoučený nebo pečicím papírem vyložený pekáč nalijeme část kaše, poklademe ji čerstvými či sušenými švestkami, jablky, meruňkami, případně kompotem, překryjeme další vrstvou kaše a postup zopakujeme. Povrch můžeme poklást hoblinkami másla a poprášit cukrem.
  • Zapékáme přibližně půl hodiny.

 

Ptačí pochoutka

Proso milují ptáci, neloupané je součástí směsí pro exotické i venkovní ptactvo. O přebytek úrody se proto můžeme podělit na zimním krmítku. A pokud proso nesklidíme ihned při dozrávání, ptáci je sklidí za nás.

Krmivo i náplň polštářů

Proso je též výtečným krmením pro drůbež a ryby, prosná sláma je výživnější nežli pšeničná, žitná nebo ječná. Suché slupky se využívají pro plnění polštářů podobně jako slupky pohankové.

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: pětmínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2018 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS