Z rodiny rýmovníků je nejčastěji využívaný rýmovník citronový (Coleus amboinicus, syn. Plectranthus amboinicus) neboli kubánské oregano, mexický eukalyptus nebo španělský tymián. Navzdory těmto názvům však rýmovník původně pochází z Austrálie. Jedná se o bylinu z čeledi hluchavkovitých, se sytě zelenými silnými dužnatými listy porostlými stříbrnými chloupky. Pouhým dotekem se z listů začne šířit nesmírně příjemná, mentolová vůně. Ta ovšem není jen příjemná, ale rovnou léčivá.

Rýmovníku se bude dobře dařit na světlých slunných místech, nemá rád průvan, naopak mu nevadí ani suchý vzduch, který je častým nepřítelem pokojových rostlin, obzvlášť v topné sezoně. Proto není nutné ho rosit a stačí ho zalít, až když je opravdu suchý. Je dobré ho také pravidelně zaštipovat, aby se bohatě rozrostl.

A k čemu všemu slouží?

Jak již napovídá jeho název, nejčastější využití je při rýmě a nachlazení. Stačí rozemnout lístek v prstech a inhalovat, abychom uvolnili ucpaný nos. Již samotná přítomnost rýmovníku v místnosti usnadňuje dýchání, je proto vhodný i do ložnic a pro astmatiky. Nebo si můžeme připravit výborný a zároveň léčivý čaj, který nám pomůže nejen při nachlazení, rýmě a bolestech v krku, ale i při astmatu či problémech se žaludkem, dokonce pomáhá snižovat vysoký krevní tlak.

Čaj z rýmovníku

Čaj se připravuje velmi snadno – stačí utrhnout tři větší lístky, opláchnout a natrhat na menší kousky, aby lépe uvolňovaly účinné silice. Poté zalijeme litrem vroucí vody a necháme louhovat 7 až 10 minut. Když čaj trochu vychladne, přidáme podle chuti 2–3 lžičky medu.

Sirup z rýmovníku

Zdatné domácí léčitelky si mohou z rýmovníku vyrobit i účinný a vynikající sirup. Jak na to? Můžeme zvolit dvě varianty, sirup za studena, nebo vařený. Obě mají své výhody a nevýhody. Na sirup vyráběný za studena potřebujeme větší množství lístků, příprava trvá déle a výsledný výrobek má kratší dobu trvanlivosti a je náchylnější k plesnivění. Případný výskyt plísně je potřeba pečlivě hlídat a takový produkt zlikvidovat. Jeho výhodou je ale větší množství zachovaných účinných látek.

Na přípravu vařeného sirupu je potřeba méně času, hotový produkt déle vydrží a je na něj potřeba méně lístků. Vařením se ale snižuje množství účinných látek v hotovém produktu. Osvědčené recepty na oba způsoby jsou tyto:

Za studena:

  • alespoň 50 lístků rýmovníku
  • 1 kg cukru krupice
  • citrusy (pomeranč, citron) s chemicky neošetřenou kůrou, takže nejlépe v biokvalitě
  • citronovou šťávu

Opláchnuté a osušené lístky natrhejte na kousky. Citrusy dobře umyjte a osušte, nakrájejte na plátky. Do uzavíratelné dobře vymyté a vysušené sklenice střídavě vkládejte vrstvu cukru, citrusů a rýmovníku, dokud se sklenice nenaplní. Nakonec vše zalijte citronovou šťávou, poslední vrstvu musí tvořit cukr.

Naplněnou sklenici uzavřete a nechte stát dva až tři týdny, nejlépe za oknem. Nádobu pravidelně kontrolujte, zda se neobjevila plíseň. Jakmile se cukr úplně rozpustí, vzniklou směs vymačkejte a přeceďte, nejlépe přes plátýnko. Sirup přelijte do vysterilizovaných sklenic, uzavřete a uchovávejte v chladu a temnu.

Vařená verze:

  • 35 lístků rýmovníku
  • 1 kg cukru krupice
  • 1 l vody
  • 1 pomeranč a 1 citron

Do vhodné čisté nádoby nasypte omyté a natrhané lístky rýmovníku a oloupané citrusy nakrájené na kolečka. Pokud je citron v biokvalitě, stačí pečlivě umýt a je možné ho nakrájet i s kůrou. Na připravené suroviny nalijte vařící vodu tak, aby byly úplně ponořené. Zakryté nechte stát 24–48 hodin při pokojové teplotě. Po dvou dnech směs dobře vymačkejte a přeceďte, opět nejlépe přes plátýnko. Do vzniklé tekutiny přisypte cukr. Za občasného míchání přiveďte k varu, potom vařte na mírném stupni, dokud sirup nevytvoří požadovanou konzistenci, což trvá zhruba hodinu. Ještě horký sirup nalijte do vysterilizovaných sklenic, zavřete a uchovávejte v chladu.