Snaha zahnat chřipku zvýšením dávky vitamínů, zejména pak vitamínu C, je naprosto běžná. Ostatně, jen těžko bychom našli někoho, komu babička nebo maminka nekladla na srdce, aby byl hlavně v klidu a pil hodně čaje s citronem. Teď nechme stranou to, že nalitím citronu do horkého čaje stejně většinu vitamínu C zničíme. Horší je, že žádný z mnoha lékařských výzkumů neprokázal, že by nás vitamín C dokázal před chřipkou a nachlazením účinně ochránit. Dokonce ani podle všeho nepřispívá k nějakému výraznějšími zkrácení nemoci – podle některých výzkumů nám může zkrátit dobu léčení v nejlepším případě o méně než desetinu. Což u normálního nachlazení znamená maximálně pár hodin. A aby špatných zpráv nebylo málo, i tohle pozitivum někteří odborníci zpochybňují.

Pravidelně spíše než nárazově

Za masivním rozšířením pověry o všeléku jménem vitamín C stojí podle všeho americký biochemik a nositel Nobelovy ceny Linus Pauling (1901 - 1994). Ten na začátku sedmdesátých let začal experimentovat s podáváním vysokých dávek vitamínu C. Údajně ho užíval až 18 gramů denně a po nějaké době došel k poznání, že se cítí lépe a méně často trpěl nachlazením. Neváhal, a aniž by své poznatky příliš ověřoval, vydal o tom knihu. Připomeňme si, že doporučená denní dávka tohoto vitamínu pro dospělého člověka činí 90 mg u mužů a 75 mg u žen.

Od té doby se samozřejmě celá řada odborných studií pokoušela Paulingovo tvrzení ověřit. Žádná z nich ale účinnost vysokých dávek vitamínu C při léčení virových onemocnění neprokázala. Rozhodně podle názoru většiny lékařů nefunguje nárazové zvýšení příjmu tohoto vitamínu během akutního průběhu onemocnění. Přesto ale odborníci nabádají, abychom jej zase tak úplně nezatracovali. Je potvrzeno, že vitamín C je poměrně silný antioxidant a jako takový přispívá k tvorbě nejrozšířenější bílkoviny v těle savců, tedy kolagenu. Kromě toho přispívá k ochraně buněk před volnými radikály a může tak pomoci zabránit vzniku některých typů nádorových onemocnění. A co víc, vysoká koncentrace vitamínu C byly objevena také v buňkách zodpovědných za imunitu našeho těla. Pokud tělo bojuje s infekcí, vitamín C v nich se rychle spotřebovává.

Nevyhazujte peníze

Podle doporučení lékařů nemá příliš velký smysl užívat denně více než 150 mg vitamínu C. Většina potravinových doplňků, které obsahují mezi 300 a 1000 mg je tak podle nich vyhazováním peněz. Na rozdíl od jiných vitamínů se vitamínem C nedá předávkovat. Příliš vysoké množství, uvádí se od 2 g výše, může způsobit zažívací problém a křeče žaludku. Většinou ale tělo zvládne přebytek jednoduše vyloučit močí. Rozhodně je ale potřeba přijímat jej pravidelně a dlouhodobě, nikoli jen nárazově při pocítění prvních příznaků, nebo již během fáze akutní infekce.

Sázejte spíše na přírodu

Pro tělo je přitom mnohem přirozenější přijímat jej v přirozeném stavu. Pokud budeme cíleně jíst potraviny bohaté na vitamín C, dosáhneme bez nejmenších problémů doporučenou maximální dávku 150 mg bez potřeby jakýchkoli doplňků. Pokud jste si teď znovu vzpomněli na onen čaj s citronem (a nechali jste jej aspoň trochu vychladnout), proč ne. V citronu a pomeranči se nachází asi 50 mg vitamínu C ve 100 gramech. Vzhledem k tomu, že průměrně velký pomeranč má asi 150 gramů, dá se říct, že zhruba dva pomeranče či tři citrony denně mohou být tak akorát.

Ovšem pozor, šampioni v boji o obsah vitamínu C jsou jinde. Napadlo by vás, že ho taková růžičková kapusta může mít mezi 90 a 110 mg? Podobné množství vitamínu C nabídne i brokolice nebo třeba křen. A pokud sáhnete po čerstvé červené paprice nebo petrželi, můžete do těla velmi jednoduše dostat celou maximální denní dávku jen v pouhých 100 gramech. Takže jedna větší paprika zvládne stejně, jako pilulka koupená v lékárně.