Zvýšená únava a snadné podléhání nejrůznějším virózám, angínám či chřipkám mimo jiné souvisí i s nedostatečným příjmem vitaminů, především vitaminu C neboli kyseliny L–askorbové. Zásobu vitaminu C si organismus vytváří na jeden, maximálně dva dny, nelze se jím tedy předzásobit a musí být přijímán denně.

Umělé a přirozené

Vitaminy lidé v historii získávali výhradně z přírodních zdrojů – bylin a plodů, případně naklíčených semínek. Pak se začaly vitaminy z těchto přírodních zdrojů uměle izolovat a na počátku minulého století syntetizovat chemickými procesy, v současnosti je často produkují geneticky modifikované mikroorganismy (tzv. GMO).

Takto se vyrábějí izolované látky, které se před dalším užitím oddělí od použitých chemikálií či GMO a dále se přečišťují. Stále častěji ovšem zaznívají hlasy, že uměle vyráběné vitaminy nefungují tak, jak by správně měly. Přestože z hlediska chemické struktury jsou identické s přírodními, bývá jejich působení mnohdy odlišné. V přirozených zdrojích se totiž vitaminy vždy vyskytují společně s dalšími látkami, které zlepšují vstřebatelnost, využitelnost a umocňují jejich účinnost.

Přirozené multivitaminy

Citrusové plody jsou sice dobrými zdroji vitaminu C, ovšem pouze jsou-li čerstvé a kvalitní. Pokud jsou trhány částečně nezralé, pak dovážené a dlouho skladované za běžné teploty, mívají obsah vitaminů dost nízký. V přírodě můžeme naštěstí nalézt i jiné hodnotné zdroje. Některé rostliny, případně jejich části, obsahují tak vysoká množství rozličných vitaminů, že je lze označit jako přirozené multivitaminy. Nalezneme v nich nejen komplex vitaminů, ale i další nepostradatelné látky, přičemž jejich účinky se doplňují a posilují, neboť mezi nimi dochází k synergickému působení.

  • Vitamin C se ničí delším vařením, rozklad urychlují stopy kovů, přítomnost vzdušného kyslíku. Například rakytník řešetlákový obsahuje mnohonásobně více vitaminu C než citrusy a také všechny v tucích rozpustné vitaminy A, D, E a K. Je i zdrojem vitaminů skupiny B a spousty dalších látek, které působí příznivě na naše zdraví. Mezi ně patří hlavně flavonoidy (rutin, kvercetin nebo kemferol), dále karoteny, lykopen, zeaxantin i jiné látky s antioxidačními účinky.
  • Mezi další na vitamin C bohaté přírodní zdroje patří šípky neboli plody růže šípkové. Ty jsou bohatým zdrojem vitaminu C, dále karotenu, vitaminů skupiny B a K a flavonoidu rutinu. Obsahují i pektin, třísloviny, organické kyseliny a silice.
  • Ze všech u nás pěstovaných bobulových plodů má nejvyšší podíl ovocných kyselin a vysoký obsah vitaminu C černý, červený a bílý rybíz. Plody obsahují také flavonoid rutin, vitaminy skupiny B, karoteny a další významné antioxidanty. Najdeme v nich i důležité nenasycené mastné kyseliny (v semenech), třísloviny a pektin.
  • Mezi velmi významné zdroje přírodního vitaminu C patří také tropická rostlina acerola neboli barbadoská třešeň. Obsahuje až 30x více vitaminu C než pomeranč, kromě toho vitaminy A, E, vitaminy skupiny B, flavonoidy rutin a hesperidin i další příznivě působící látky.

Vitamin C se vyskytuje i v jiných rostlinách, jako jsou angrešt, jahody, paprika, rajčata, zelí, petrželka, špenát, šťovík, kapusta, hlávkový salát, fenykl, brambory apod. Pro dostatečný přísun vitaminu C je nutné pravidelně konzumovat skutečně čerstvé ovoce a zeleninu, které byly přirozeně pěstovány a šetrně zpracovány.