Drozd zpěvný (Turdus philomelos)

Koncert drozda, sedícího na samém vršku stromu, je nezaměnitelný. Silný a přitom příjemný, melodický hlas opakuje jednotlivé motivy nejméně dvakrát za sebou a večer často utichá až poslední. Drozd žije v listnatých lesích a na křovinatých loukách, útočiště hledá i na přátelských zahradách, je však plašší než podobně velký kos. Zimuje ve Středozemí, vrací se však již v únoru.
Potrava: Má dlouhé nohy, proto rychle běhá a skáče po zemi, kde hledá bezobratlé a plody.
Hnízdění: V keřích splétá hluboké hnízdo, které uvnitř opatří vrstvou trouchnivého dřeva rozžvýkaného se slinami a promění je tak v dokonale hladkou a pevnou misku. Mezi dubnem a červencem v ní párek odchová až dvě pětičetné snůšky.

Drozd brávník (Turdus viscivorus)

Náš největší drozdovitý pták je 27 cm dlouhý, v rozpětí může měřit až 48 cm. Vyniká zvučným flétnovým hlasem a opakuje veselé melodie, které bývají jednodušší než u drozda zpěvného. Má rád podhorské lesy se starými stromy, smrkové i borové, nejraději poblíž otevřených luk. Do blízkosti lidských sídel se stěhuje jen výjimečně. Páry se na podzim sdružují do hejn a putují na jih Evropy.
Potrava: Hledá bezobratlé živočichy a dužnaté plody. Na podzim a v zimě hoduje na jeřabinách a jmelí. Někdy u nás přezimují severští brávníci.
Hnízdění: Prostorné miskovité hnízdo splétá z větviček, kořínků i trávy a umisťuje je vysoko v náruči stromů. Mezi dubnem a červencem rodiče vychovají i dvě až pětičetné snůšky.

Drozd kvíčala (Turdus pilaris)

Kvíčala je 25 cm dlouhá a na první pohled podobná drozdu zpěvnému a brávníkovi, má však šedou hlavu a hřbet. Nápadná je světlá spodina křídel při letu. Sdružuje se do hejn, v době tahu či zimování obzvlášť početných. Zpěv původně severského ptáka je zvučný a jednoduchý, typické je cvakavé vábení. Vyhledává porosty vyšších stromů poblíž luk. Naše kvíčaly na zimu obvykle odlétají na jih Evropy, severské u nás naopak zimují.
Potrava: Na zemi hledá bezobratlé, hoduje na dužnatých plodech.
Hnízdění: Kvíčaly jsou společenské i v době hnízdění. Hnízda z trávy a větviček tvořívají v korunách stromů volné kolonie. Mezi květnem a červnem rodiče vychovají až šestičetnou snůšku, výjimečně dvě.