Chov žab, aneb malý domácí prales

Žáby nepatří zrovna mezi nejběžnější zvířata chovaná v teráriích, objevují se však stále častěji. Řadou nadšenců jsou však chovány již dlouho a právě díky chovu v dobrých podmínkách bylo objeveno mnoho z jejich mnohdy skrytého a tajuplného života. V jakém prostředí se jim v zajetí daří, a jak vlastně žijí?

Žabí zajímavosti

Naši planetu obývají již od počátku druhohor, nyní čtyři a půl tisíce druhů žab osídlilo takřka všechna prostředí po celé planetě. Některé druhy žab dokáží žít v miniaturní tůňce uprostřed růžice bromélie, šplhat po zcela hladké ploše, nebo mají dokonce schopnost klouzavého letu díky prodlouženým blánám mezi prsty.

Pověstný žabí skok může u nejlepších skokanů dosáhnout až čtyřicetinásobku tělesné délky.

Především tropické druhy, kterých je většina, se vyznačují fantastickou barevností.

Většina žab klade vajíčka do vody, ale některé své potomky odchovají na vlastním hřbetě, pod kůží nebo dokonce v žaludku. Jiné zase svým potomkům - pulcům alespoň budují rybníčky, aby je ochránily před predátory.

Akvaterárium na míru

Rozměry terária je nutno zvolit podle požadavků chovaného druhu. Důležitá není pouze velikost žab – záleží na jejich pohyblivosti, způsobech chování, teritorialitě. Způsobu života musí rovněž odpovídat tvar nádrže:

•  Druhy pohybující se převážně na zemi potřebují co největší plochu substrátu.
• Stromové žáby naopak mnohem lépe využijí terárium vysoké, vybavené dostatkem větví ke šplhu.

Světlo pro denní princezny

Žáby jakožto zvířata s denní aktivitou potřebují dostatek světla. Důležitá je i délka světelné periody, kterou volíme podle délky a změn světelného dne v domovině chovaných druhů, včetně změn v průběhu roku.

• Světlo a zároveň částečně i teplo zajistíme speciální žárovkami do terárií se spektrem podobným dennímu světlu.
• Žárovky můžeme umístit nad terárium a nechat je svítit skrz mřížku, či je zavěsit dovnitř, chráněné obráceným květináčem. Musí být s dosahu (i doskoku) žabek.
• K tepelné pohodě slouží i topné kameny či kabely, které se zabudovávají pod substrát.
• Žáby potřebují místo, na kterém se mohou vyhřívat, ale zároveň i možnost zalézt do chladnějšího kouta.
• Nádržky s vodou ohříváme topítky pro akvária.
• Vytápění napojíme na termostat a kontrolujeme teploměrem, u žárovek se vyplatí časové spínače. 

Jako doma v pralese

Velká část atraktivních chovaných druhů žab pochází z tropů, a potřebují proto malý kousek tropického pralesa v teráriu.

• Vzdušnou vlhkost udržujem mezi 80-90%každodenním rosením, nikoli však na úkor větrání (shora či mřížkami ve stěnách). Vlhkost kontrolujeme vlhkoměrem.
• Jako substrát poslouží silnější vrstva rašeliny.
• Stromové druhy potřebují dostatek převážně vertikálně umístěných, členitých větví i s drsnější kůrou.
• Na větve pomocí drátku či silonu a trochy mechu upevňujeme epifytické rostliny, například bromélie.
• V květináčích zde můžeme pěstovat dále filodendron, scindapsus, zelenec a další tropické rostliny, čím více, tím lépe. Přítomnost rostlin je důležitá kvůli vlhkému mikroklimatu, žábám poslouží na lezení i jako úkryt, některé na ně kladou vajíčka.
• Nádrž s vodou volíme dle požadavku druhu. Větší vyžaduje i filtraci a vytápění. Pokud daný druh vodu nevyhledává, vytvoříme v části terária mokřinu – vodu mezi oblázky, zcela nasáklý mech.
• Celou zadní stěnu můžeme obložit přírodním korkem, hotovou plastovou stěnou s kapsami pro rostliny, vystavět ji z betonu a kamenů, či z polyuretanové pěny, vytvarované a polepené pískem.
• Nikde však nesmějí vyčnívat drátky či jakékoli jiné ostré předměty, o něž by se obyvatelé s jemnou pokožkou mohli zranit.

Žabky subtropické i pouštní

Druhy žab ze subtropických oblastí jsou častěji pozemní a vyžadují spíše prostornou základnu a mnoho úkrytů, jako substrát písek a obvykle velkou vodní nádrž, vzdušnou vlhkost také vysokou.

Žáby uzpůsobené životu v poušti vyžadují i dvaceticentimetrovou vrstvu písku, vlhkého pouze v jedné, nevyhřívané části terária.

Pro Receptář Jana Bucharová.