Jak malí bodlináči přicházejí na svět? A jak ubytovat ježčí rodinku na zahradě?
10. 5. 2016

Jak malí bodlináči přicházejí na svět? A jak ubytovat ježčí rodinku na zahradě?  

V noci, na lovu dobrot, dupou a funí. Přes den odpočívají, ale není vždy snadné najít pěkný úkryt. A kdy samička čeká mladé, musí být doupě obzvlášť útulné a bezpečné.

Rozlehlé lány ani jednotvárné smrkové lesy stále mizejícím ježkům nesvědčí, nic kloudného k snědku v nich není, schovat se kam nemají... Proto se rádi uchýlí na zahradu. Pokud se v ní budou moci schovat do kupy listí pod hustým keřem, pod pařez nebo hromadu dřeva v klidném koutě, budou vám vděční. Můžete jim přichystat i speciální domeček. Ocení jezírko, ze kterého se mohou napít, a pestré, bezpečné prostředí bez pesticidů. V takové skvělé zahradě rádi přivedou na svět i ježčata. A nezapomeňte nechat škvíry pod plotem, aby se k vám dostali!

Mladí ježci jsou výrazně menší, nežli víceletí

Růžoví a bez bodlin

i

Pozor na to, že jedovaté návnady otráví i ježky! Pokud používáte granule proti slimákům, zvolte typ na bázi glukonátu železa – ty ostatním živočichům neublíží.

Ostnité brnění je hlavním znakem ježků, ale s bodlinami se ježčata nerodí. Na jemné růžové kůži ježčích novorozeňat jsou však již patrné hrbolky, pod nimiž se základy ostnů ukrývají. Už po pár hodinách se vyklubou první, ještě nepatrné bodliny. Ty po několika dnech nahradí druhé, již větší a tmavší. Ostny pak dále rostou a jednolitá barva se promění v proužkování. Teprve za několik měsíců se dospívajícím ježkům postupně vymění za třetí, „dospělé“ bodliny.

Mláďata se rodí slepá, oči otevřou až za dva týdny po narození. Za další týden se již vydají na první výpravu z hnízda. Matka, která se o ně pečlivě stará, je však kojí ještě další dva měsíce.

Těžký je život ježčí

Ježčí samička rodí 4–6 mláďat. Za sezonu obvykle přivede na svět jeden vrh, dva stihne jen za velmi příznivých okolností. Mláďata se mohou narodit už v dubnu, ale také až v srpnu. Dospělosti se však dožije sotva třetina mláďat. Nejhorší bývá první zima, kterou více než polovina z nich nepřežije.

Ježčí kojeneci

Můžete jim pomoci alespoň tak, že na zahradě připravíte prostředí vhodné k přezimování. Ideální je zarostlý, klidný kout a v něm velká kupa listí překrytá klacky. K dostání jsou i speciální, pěkně vypadající a dokonce zateplené ježčí domečky (k dostání například na www.zelenadomacnost.cz). Vyrobit si můžete i jednoduchý dřevěný úkryt, a zapustit ho třeba do kompostu, aby dovnitř mráz nedosáhnul.

Pokud ježkům chcete dopřát něco na přilepšenou, můžete do mističky přichystat kousky syrového masa, syrové vajíčko, nebo konzervu pro psy. O jablka nijak zvlášť nestojí, ale takoví červi v jablku, to už je lákavější.

Bodlináči západní a východní – jak se liší?

Dva druhy ježků, které u nás žijí, byly považovány za poddruhy a mohou se výjimečně křížit. Dnes je však zřejmé, že každý má jiný původ. Oba druhy si hledají podobnou potravu – hmyz, plže, a zvláště statečný ježek západní uloví i hraboše a mladého hada.

ježek západní

Ježek západní (Erinaceus europaeus)

Evropu obývá již nejméně 16 000 let. Před padesáti lety se vyskytoval téměř výhradně v Čechách, dnes obývá i Moravu. V zimním úkrytu s krátkými přestávkami prospí polovinu roku. Pelíšek si hledá v měkké půdě pod pařezy a listím, rád přezimuje v kompostu. Jeho bodliny jsou žlutohnědě proužkované a všechny úhledně směřují dozadu. Mezi čumáčkem a očima má hnědou srst, jinak je hlava světlá. Může se dožít až sedmi, výjimečně i deseti let.

Ježek východní (Erinaceus roumanicus, syn. concolor)

Připutoval k nám z východu pravděpodobně „teprve“ před 5000 lety spolu s paleolitickým odlesňováním. Vyskytuje se především ve východní části republiky a při západním okraji chybí. Na jaře se budí již v březnu, prospí pouze kolem čtyř měsíců v roce. Jeho původní domovinou byly patrně stepi, v kulturní krajině vyhledává spíše sušší a vyhřátá místa. Zimuje v mělkých norách, které si před zimou pečlivě vystele suchou trávou. U nás se dožívá nejvýše tří let.

ježek východní

Bodliny ježka východního mají různou barvu i uspořádání. Některé jsou bílé až šedé, další proužkované, a každá bodlina roste po svém. Ježek pak vypadá rozcuchaný. Celý obličej má světlý, bez hnědých částí. Je o trochu menší než ježek západní.

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvaplusdevět = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS