Medvědi mají tajemství. Spí a přitom slyší, co se v lese děje
29. 12. 2016

Medvědi mají tajemství. Spí a přitom slyší, co se v lese děje

V zimě občas zatoužíme spát jako medvěd. A možná ani netušíme, jak pozoruhodný takový medvědí spánek je. Jeho tajemství dosud neodhalili zoologové ani lékaři, jejichž pacientům by velmi pomohl.

Zimní doupě si medvěd hnědý hledá v jeskyních, pod kořeny velkého stromu, v kupě větví, nebo si vyhrabe noru ve svahu. A než se do něj uloží, vystele si ho mechovými polštářky a větvičkami. Dobře si ustlat se vyplatí, pokud hodláte spát od listopadu až do března. Ovšem medvědí spánek není tak tvrdý, jak by se mohlo zdát…

Pravý zimní spánek

Schopnost savců upadnout do pravého zimního spánku, hibernace, je pozoruhodný způsob, jak přečkat zimu. Netopýři, křečci, ježci nebo plši sníží své životní pochody na minimum, tep a dech se zpomalí a teplota klesne tak, že se jeví téměř jako mrtví. Přesto energii spotřebovávají, i když minimum, a musí se proto ke spánku uložit s dostatečnými tukovými zásobami. Probouzení je pomalé a náročné, a to i na spotřebu energie. Proto může netopýry i zahubit, pokud je v jejich jeskyni někdo vyruší. Přesto, že se znovu uloží ke spánku (vzhůru nohama, jak to mají ve zvyku), energie, kterou je probuzení stálo, jim bude chybět.

medvěd hnědý (Ursus arctos)

Medvědí záhady

Říká se, spát jako medvěd. Ale medvědi ve skutečnosti vůbec nespí tak tvrdě, jako zmínění netopýři nebo plši. Stále vnímají zvuky z okolí a mohou se snadno probudit, což se při oblevě často stává. Čilí jsou ihned. To však neznamená, že by spali zcela běžným spánkem, jako třeba veverka. Jejich zimní podřimování je pozoruhodnou směsicí pravé hibernace a běžného spánku. Počet tepů sníží až na čtvrtinu, spotřebu kyslíku na polovinu. Jejich tělesná teplota však klesne jen o 4 °C. Kdyby podobný stav dovedli lékaři navodit pacientům po mrtvici, mohli by předcházet poškození mozku. Jak takový div medvědi dokáží, však doposud nevíme a napodobit je neumíme.

Rodinný život v brlohu

Schopností organismu zpomalit metabolismus a téměř zachovat tělesnou teplotu není jedinou pozoruhodností ze života medvědů. Medvědice se uprostřed zimy probudí a přivádí na svět mláďata. Než přijde jaro, kojí je a čerpá přitom energii ze svých tukových zásob. V doupěti s matkou často zimují i její loňská mláďata, protože se osamostatňují teprve ve třech letech. Do té doby provázejí matku na každém jejím kroku, ona je chrání a pečuje o ně.

medvědice s medvídětem

Takže dobré jaro…

Zatímco jezevec, který také spí nepravým zimním spánkem (i když ne tak dokonale zařízeným jako medvěd), si po probuzení v průběhu zimy musí ulevit a tudíž na chvilku opustit doupě (jezevci jsou totiž čistotní), medvěd nemusí z brlohu vystrčit nos. Jeho metabolismus je v zimě nastavený na úsporný recyklační program a nevytváří žádný odpad. Až na jaře, po probuzení, vytlačí medvěd špunt ze suchého trusu.

Autor Jana Bucharová.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvamínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS