Rys ostrovid (Lynx lynx), největší kočkovitá šelma Evropy, může být až 75 cm vysoký. Srst má zdobenou černými skvrnami, které rysa v lesní mozaice světla a stínu maskují. Štětinky na uších slouží jako hmatové brvy a zdokonalují sluch.
Samotářský lovec
Rys se pohybuje plavně, rychle a tiše. Na sněhu mu široké tlapy slouží jako sněžnice, na ledě vytasí drápy. K lovu potřebuje samotářský rys rozsáhlé území. Přizpůsobí se i mozaikovité krajině, horské skalnaté lesy jsou však jeho pravým domovem. Plachý a skrytě žijící rys není pro člověka vůbec nebezpečný. Loví srnčí, divoká prasata, lišky a hlodavce. Vyhlíží je ostrým zrakem (vidí skvěle ve dne i v noci), útočí rychlým sprintem.
rys ostrovid (Lynx lynx)
V oblastech, kde rys loví, srnci a srny dosahují vyšší hmotnosti a jsou ve výborné kondici. Pokud rys kořist nedostihne během krátkého pronásledování, nechá ji běžet. Úspěch má asi v polovině pokusů, vždy u slabších zvířat. Za rok uloví nejvýše 70 kusů, avšak na území velkém jako desítky honiteb, které si střeží před ostatními rysy. Obavy z přílišného úbytku zvěře jsou proto zbytečné.
Výchova rysích mláďat od jara do jara
Již v předjaří rysi ucítí vábení, opustí své území a hledají druha. Rysí námluvy jsou něžné, partneři si navzájem čistí srst, otírají o sebe obličeje. Po páření úloha samce končí a o mláďata, která se po 10 týdnech narodí, pečuje pouze samice. V doupěti zprvu slepá a zcela bezbranná koťata kojí a ošetřuje. Po měsíci se rysátka odváží na průzkum okolí a začnou dostávat masité příkrmy. Když vyrostou, učí je matka lovit. Doprovázejí ji až do dalšího jara. Dospějí za dva až tři roky a dožít se v přírodě mohou až 17 let.
samice rysa s mládětem
Proč je rysů tak málo?
obrázek z archivu ireceptar.cz
Rysi žijí na Šumavě, v Beskydech, ojediněle se vyskytují například v Krkonoších, Českém Švýcarsku a v Jeseníkách. Jejich počty v rámci celé republiky nepřesahují desítky jedinců.
Rysi u nás byli vyhubeni opakovaně. V devadesátých letech byli rysi navráceni na Šumavu, úspěšně se tam zabydleli, přiváděli na svět potomstvo. Jejich životu a šíření však opět začalo bránit pytláctví, ale také silnice, které přetínají přirozené migrační trasy. (Dospívající rysi jsou schopni ujít stovky kilometrů při hledání nového domova.)
Na Šumavě byli někteří rysi opatřeni obojky s vysílačkami pro studium pohybu. Více jak polovina byla zastřelena. Bohužel většina pytláků se nachází mezi myslivci, což doložily například anonymní dotazníky. Českomoravská myslivecká jednota se od podobného jednání samozřejmě distancuje.
mláďata rysa ostrovida
Naděje pro krásnou šelmu
Podle údajů Akademie věd ČR bylo v naší zemi za posledních 20 let upytlačeno nejméně 500 rysů. Bez zastavení nelegálního odstřelu budou časem opět vyhubeni. Monitorovat a zároveň chránit rysy proti pytlákům se již mnoho let úspěšně snaží takzvané rysí hlídky. Po proškolení se můžete zapojit jako dobrovolníci v terénu, nebo na činnost tohoto ojedinělého a již mnoho let úspěšného pojektu přispět. Více informací naleznete na www.selmy.cz.
