Vydra říční (Lutra lutra) je přizpůsobena životu ve vodě. Umí výborně plavat a potápět se pod hladinu, kde na jedno nadechnutí vydrží téměř celou minutu. Je velmi obratná a dokáže ukořistit nejen drobné ryby, ale také malé savce, ondatry, hraboše, vodní ptáky, žáby a rovněž raky a různý hmyz. Nad ostatními šelmami vyniká tím, že je schopna měnit jídelníček v různých typech prostředí. Vědci nazývají takto uzpůsobená zvířata potravní oportunisté, což znamená, že se mohou uživit prakticky kdekoli. Složení potravy vyder se mění nejen během roku, ale jsou jedinci, kteří se přímo specializují na určitý druh ryb, vodních ptákůči dokonce na divoké králíky nebo domácí drůbež.
Zdravý jídelníček
Vydry ovšem loví převážně drobné ryby. Ulovit dovedou takové, které měří 15–20 cm a dosahují váhy kolem deseti gramů. V potocích a říčkách jsou jejich kořistí především okouni, plotice a jelci, v horských potocích pstruzi, lipani nebo i drobní savci.
vydra je zdatný lovec
Je prokázáno, že v rybnících loví vydry ve stejné míře nejprve okouny a kapry, až potom následují plotice. Denní spotřeba potravy těchto šelem představuje asi 12 % hmotnosti těla.
Výběr určité potravy je ovlivněn i tím, jak snadno je kořist dosažitelná. Vydry se stejně jako ostatní šelmy nevěnují dlouhým honičkám, ale raději tělesnou energií šetří. A každá má svůj lovecký revír. Jeho velikost je dána nejen dostatkem potravy, ale také hustotou stromů, keřů či rákosí, kde se nachází vždy několik bezpečných úkrytů.
Vydra umí plavat, skákat i šplhat
Vydra je známa především jako vynikající plavec a potápěč, ale nešikovná není ani na zemi.
- Běžně se pohybuje rychlostí kolem 3 km/h, v případě potřeby však běží i trojnásobným tempem.
- Jestliže jí hrozí skutečné nebezpečí, dokáže dělat až jeden a půl metru dlouhé skoky, při nichž upaluje rychlostí až 15 km/h.
- Rovněž umí obratně šplhat po nakloněných kmenech stromů, kde slídí po potravě.
vydra plave, skáče i šplhá
Lov po hmatu
Vydry dokáží lokalizovat potenciální oběť i v kalné vodě, k čemuž jim slouží dlouhé hmatové vousy kolem čenichu. Úlovek vždy chytí do ostrých zubů a vynesou jej na břeh nebo na balvan vyčnívající z vody. Při konzumaci si kořist přidržují předními končetinami a kusy svaloviny uřezávají jen jednou stranou čelistí. Sousto potom drtí mezi zuby, což je často provázeno hlasitým mlaskáním a křupáním. Tento zvuk je může v noci prozradit.
Jak vyzrát na ropuchu?
Vydry loví i živočichy, kteří mají obranné jedové orgány – jedná se především o některé druhy žab. Malé šelmy jsou však natolik inteligentní, že si potenciálně nepoživatelný úlovek dokáží upravit. Když vydra chytí ropuchu, stáhne jí kůži, aby se vyhnula účinkům jedu. Naproti tomu skokany zelené požírá celé i s hlavou.
