V naší republice potkáme dva druhy ježků. Ježka východního (Erinaceus concolor) poznáme podle bílé náprsenky. Jeho ostny jsou rozverně rozcuchané. Ježek západní (Erinaceus europaeus) má hruď hnědou a bodliny elegantně uhlazené dozadu. Oba jsou ohromnými pomocníky pro všechny zahrádkáře. Zkonzumují množství hmyzu a nepohrdnou ani malými slimáky.

Sladký zimní spánek

Zimu ježek přečkává ve stavu hibernace, pravém zimním spánku, kdy jeho tělesná teplota poklesne na pouhých 5°C a tělesné funkce se zcela zpomalí. Až do jara musí vystačit ze svých tukových zásob. Pokud se ježčata z druhého vrhu nestihnou do podzimu dostatečně vykrmit, patrně zimu nepřežijí. Když je vezmeme domů, zachráníme jim život. Jenže často omylem zachraňujeme i ježky, kteří to nepotřebují, což jim může spíš uškodit. Také je třeba dodržovat správnou zimní ježčí životosprávu.

Správně bychom ježka, jakožto chráněné zvíře, měli svěřit stanici pro handicapované živočichy či některé pobočce Českého svazu ochránců přírody. Adresář členských i přidružených stanic tzv. Národní sítě pro handicapované živočichy uvádí na svých stránkách Český svaz ochránců přírody. Nejbližší záchrannopu stanici najdete rychle i na přehledných stránkách www.zvirevnouzi.cz. Přesto mnoho lidí volí pomoc domácí, a nemusí to být ku škodě. Ježčí útulky totiž bývají přeplněné, přičemž ježek je samotář, každý by měl mít ideálně svůj "dvoreček", což je však při větším množství velmi náročné. Ubytovat ježka doma proto může být velkou pomocí, pokud mu ovšem poskytneme opravdu vhodné podmínky i stravu.

Pomoc potřebují jen malí a hubení!

Pokud ježka potkáme uprostřed zimy, potřebuje záchranu v každém případě.

Postavit ježka na kuchyňskou váhu? Ano, jinak totiž jeho přesnou hmotnost nezjistíme. A pouze podle ní se můžeme poznat, zda ježek potřebuje před zimou naši pomoc.

  • Aby úspěšně přezimoval, musí v říjnu vážit nejméně 400 g.
  • Pokud jej najdeme až v listopadu, v posledním možném termínu pro uložení se k spánku, měl by vážit nejméně 600 g.

Jak ubytovat ježka?

  • Ježkovi připravíme domek na spaní o základně 30cm a vysteleme jej senem, slámou či natrhaným papírem. Musí mít také dostatečně velký výběh.
  • Mláďata lze ubytovat společně, ale každé musí mít místo na spaní a svou misku na jídlo.
  • Malým ježkům, vážícím pod 300 g, je nejlépe při teplotě kolem 18-20 °C, vetší vyhledávají chlad – kolem 13-15 °C.

Až se ježek dostatečně vykrmí, nastane čas pro odpočinek. Potřebuje k tomu teplotu kolem 5 °C a klid. Vodu a kousek trvanlivé potravy pro jistotu ponecháme před domečkem, čas od času se může vzbudit a ráda se nají.

Čím krmit?

Ježkům nikdy nedáváme mléko! Způsobilo by jim vážné trávicí problémy. K dispozici musí mít pouze stále čerstvou vodu.

Ježek je především hmyzožravec, jeho přirozenou potravu mu ale dobře vynahradíme syrovým, libovým hovězím a drůbežím masem. Doplnit ho v malém množství můžeme neslanou vařenou rýží, ovesnými vločkami, vejcem, případně velmi malým kouskem nenadýmavé zeleniny nebo ovoce. (Ježci navzdory pověstem jablka běžně nepojídají. Opravdu malý kousíček ovoce ale může být náhradou za pestrý jídelníček, která se zkládá i z býložravého hmyzu.)

Vhodné jsou i kvalitní kočičí či psí granule a konzervy, avšak bez rybího masa. Zpestření v podobě suchých granulí či vařeného drůbežího krku procvičí žvýkací svaly a zuby. Za dobrou potravu se nám odmění úžasným mlaskáním.

Ježek je tvor noční, krmíme jej proto večer (opravdu malému prostřeme i ráno).

Konečně jaro!

Ježci se v březnu či dubnu probudí. Začneme je opět krmit, a když se dostatečně posilní, je načase vypustit je do přírody. Nejvhodnější doba je v polovině dubna. S ježky se rozloučíme večer, za pěkného počasí.

Aby se ježci rádi vraceli na zahradu, kde pomáhají udržovat přírodní rovnováhu, potřebují zde prostředí příznivé pro život, především dostatek úkrytů.