O zimní spánek medvědů hnědých (Ursus arctos) se zajímají nejen zoologové, ale i lékaři. Medvědi totiž dovedou hotové divy – zatímco počet tepů sníží až na čtvrtinu a spotřebu kyslíku na polovinu, jejich tělesná teplota klesne jen o 4 °C. Na rozdíl od zimních spáčů, jako jsou plch, křeček nebo netopýr, kteří vychladnou a upadnou do letargie, medvěd stále vnímá zvuky z okolí a může se snadno probudit (a medvědice uprostřed zimy dokonce přivádí na svět mláďata!).
medvěd většinu zimy prospí
Kdyby podobný stav dovedli lékaři navodit pacientům po mrtvici, mohli by předcházet poškození mozku. Schopnost výrazně zpomalit srdce i metabolismus při téměř stejné tělesné teplotě je však dosud výsadou a tajemstvím medvědů.
Medvěd v brlohu
Doupě, ve kterém přečká zimu, si samotářský medvěd vybuduje ve skalní jeskyni, pod kořeny velkého stromu nebo pod vývratem. Ulehne do něj v listopadu a budí se v březnu. Když nastane obleva, může ven vylézt i dříve, a při návratu zimy zase pokračovat ve spánku.
Medvědi si zimu ve svém výběhu v Bavorském lese náležitě užívají.
Zatímco jezevec, který spí také tzv. nepravým zimním spánkem, si při mírné oblevě a probuzení musí dojít odskočit, metabolismus medvěda je v zimě nastavený na jakýsi recyklační program a z brlohu za potřebou nemusí vůbec vycházet – až na jaře vytlačí špunt ze suchého trusu, který se mu utvořil v konečníku.
Medvíďata přicházejí na svět uprostřed zimy
medvíďata přicházejí na svět uprostřed zimy
Uprostřed zimy v doupěti medvědice porodí 1 až 2, výjimečně až 6 mláďat. Musí mít tedy dostatečné zásoby tuku nejen na to, aby zimu přežila, ale aby rostoucí mláďata kojila. Po tři měsíce zůstanou medvíďata v pelechu, který medvědice na podzim pečlivě vystlala mechem. Starostlivou matku pak mláďata doprovázejí po celé tři roky. Spolu s ní loví, hrají si a když nastane další zima, společně spí v zimním brlohu.
