Asi nejslavnějším nepřítelem našich spižíren je potravinový mol. O něm jste si již

na iReceptáři mohli přečíst. Mezi lezoucím hmyzem má ale silnou konkurenci. Řeč bude o roztočích a broucích. Nejdříve zaostříme pozornost na první jmenované. O potravinových roztočích většina hospodyněk ani netuší, že existují. Přitom škodí podobně jako ti známější – způsobují alergické reakce, ale i katary zažívacích orgánů. A samozřejmě snižují kvalitu napadených potravin a produkují nepříjemný zápach.

Nic nevidíte - ale problémy tu jsou...

Čím se živí? Mají rádi mouku, obilí, sušenou zeleninu, kroupy, ale když není zbytí, vystačí si i s prachem nebo třeba šupinkami lidské kůže. Protože roztoči i jejich „produkty“ jsou opravdu malé, pouhým okem nemusíte zjistit vůbec nic. Jejich výskyt a také množství se dozvíte pomocí takzvaného „Acaro testu“. Pokud roztoče doma nemáte a chcete mít jistotu, že se u vás nezabydlí, ohlídejte si, že vlhkost vzduchu u vás doma nestoupne nad 50 procent. A stejně jako když se chráníte před moly, potraviny skladujte v uzavřených nádobách. Roztočům škodí kvalitní úklid, časté luxování přímo nesnášejí. Pokud vám test potvrdí přítomnost roztočů, bude to chtít sáhnout po chemii. Postřik akaricidy je spolehlivý, doporučit můžeme například přípravek AlergOff.

Co chutná potemníkům?

Pokud jde o brouky, vrásky nám budou dělat tři kategorie. Tou první jsou brouci, kteří se živí především celými zrny. Patří sem pilousi, potemníci, zrnokazi, rušníci a korovníci. Jeden z nejčastějších zástupců této kategorie je potemník skladištní. Jeho larva i brouk požírají mouku, moučné výrobky, luštěniny, sušenou zeleninu, čokoládu, koření, ořechy a podobně. Vyskytuje se přímo ve spíži i v chuchvalcích organického prachu, zámotků a mouky způsobených housenkami zavíječů. Napadený substrát navíc nepříjemně zapáchá.

Superman mezi brouky? Pilous černý

Dalším hojně se vyskytujícím broukem je rušník obilní. Vyskytuje se na

dovážených výrobcích. Napadá i obilí. Je zákeřný - působí přitom jako primární škůdce, který otvírá cestu škůdcům druhotným. To pilous černý, kterého dobře poznáte díky příslušnosti k nosatcům, napadá moučné produkty, luštěniny, rýži,pohanku, těstoviny, anebo třeba suchary pro psa. Vyhladovět ho dá práci - bez potravy vydrží až tři měsíce. Jako by nestačilo, že hladovku přečká schovaný ve škvírách spíže, je odolný proti mrazu a dokonce ho ani neutopíte. Ve vodě vydrží 10 dní!

Když dojde jídlo, sežere vám knížky

Druhá kategorie brouků, kteří nám znepříjemní obědy i večeře, je všežravá - nadělá nám proto nejvíce škod. Patří sem lesáci, červotoči, vrtavci a kornatci. Mezi obávané brouky všežravce patří lesák skladištní. Je to nebezpečný škůdce na obilí, rýži, moučných výrobcích, olejnatých semenech, ale i na sušeném ovoci, tabáku, koření, čokoládě, těstovinách, pečivu a řadě dalších potravin. A co hůř, nezastaví ho ani nenačaté obaly. Napadá především suroviny narušené pilousy. Ve spížích nám může strašit také červotoč spížní. Živí se produkty s obsahem škrobu, rád vám ují sušenky, starý chléb, bujony, nudle, rýži, těstoviny... Kromě spíže ale klidně navštíví v bytě i jiná místa. Chutná mu kůže, papír, sušené rostliny a další nachystané lahůdky. Škodí především larva, která může hladovět osm dní, dospělec už potravu nepřijímá.

Kdo má rád plísně?

Poslední broučí kategorie je poněkud specifická – hoduje na materiálu s plísněmi. Patří sem čtverrožec obilní a potemník stájový. Ale těch bychom se v bytech příliš obávat nemuseli. Čtverrožec napadá olejnatá semena, ořechy, sušené ovoce, koření, čokoládu, dokonce i kosti. Přezimuje jen v teplejších podmínkách, nejraději v místech s moukou. Škodí především tam, kde je vyšší vlhkost, nebo jsou produkty napadeny plísněmi. Potemník stájový se již podle svého názvu soustředí hlavně v chovech zvířat, ale lze se s ním setkat poměrně hojně také v izolacích stěn.

Prevencí zachráníte mnohé...

Teď už máme docela dobrou představu o skladištních škůdcích, kteří nám mohou škodit v našich spížích. Ale jaká je před nimi obrana a jak je rychle a účinně zlikvidovat? Základem je prevence – pravidelně uklízejte, větrejte, a potraviny mějte v uzavíratelných dózách. Pokud se vám teplota ve spíži podaří snížit pod 13°C, většině nevítaných návštěv tím zatnete tipec. Vyplatí se i pořídit monitor hmyzu s potravním atraktantem. Dozvíte se, kdo vám v jídle řádí a pokud jde o ojedinělý výskyt, stačí to k likvidaci „nepřítele“.

Hned s nimi do mrazáku...

Zeptali jsme se našeho konzultanta ze společnosti Elkill, Matěje Kollárika, co dělat, když už škůdce ve spižírně máme: „Napadené potraviny okamžitě musí z bytu a ostatní preventivně umístěte do mrazničky (-18°C na sedm dní), nebo naopak na hodinu do trouby alespoň na 60°C. Pokud je vámi zjištěný výskyt ojedinělý, vystačíte si s volně dostupnými spreji. Pokud se jedná o hojný výskyt, nastupuje profesionální chemická likvidace. Na většinu škůdců je nejvhodnější postřik insekticidem, v některých případech je účinnější fogování (pomocí vyvíječe vzniká vysokotlaká mlhovina) nebo insekticidní popraš. Nejvhodnější metodu by měl zvolit odborník v závislosti na druhu, množství a způsobu rozšíření brouků.“