Městský nebo venkovský med?

Ač se to nezdá, zeleň ve městech představuje více plochy než zastavěná část. Všechny stromy, keře a květiny poskytují včelám bohatou pastvu, kde nachází pyl a chutný nektar. Druhová rozmanitost městských rostlin tak dává vzniknout lahodnému květovému medu. Z jednoho včelstva můžete očekávat výtěžek 30-50 kg medu ročně. Včely zároveň opylují květy a přináší tím velký užitek všem obyvatelům města. Obavy, že by med z těchto oblastí byl méně zdravý než venkovský, jsou zbytečné, oba jsou kvalitou srovnatelné.

Nebojte se začít, vstupní výdaje vás nezruinuí

Mít vlastní zdroj medu je lákavé, ale mnoho lidí odrazuje představa, že se jedná o koníček, který stojí spoustu času a peněz. Ani jedno není pravda. Včely jsou nenáročné „domácí zvíře“. Prohlídku úlu musí včelař vykonat jen občas, včelám je nejlépe, pokud jsou minimálně rušeny. Co se týká vybavení, nejdražší položkou jsou úly a medomet. Koupě úlu není nezbytná, ti šikovnější si ho dokážou sami vyrobit. Medomet také můžeme postrádat, pokud se rozhodneme pro tradiční způsob medobraní vykapáváním nebo vytlačováním. Zbytky nepřijdou nazmar, dají se vylouhovat a zpracovat na medovinu. Další možností je medomet si zapůjčit od spřáteleného včelaře nebo jej koupit použitý. Další vybavení jako kukla, rozpěrák, odvíčkovací vidlička nebo dýmák, už se dají pořídit za několik set korun. Na vybavení pro založení chovu včel je možné čerpat dotace a snížit tak počáteční náklady.

Včelaření pro začátečníky

Pokud se rozhodnete včelařit, je dobré si zjistit několik základních informací o včelách a jejich chovu. Lze je získat na internetu nebo z literatury, případně najít ve svém okolí ochotného včelaře, který nám věnuje svůj čas a zkušennosti. Pravidelně se také vypisují kurzy v rámci Letní školy návstavkového včelaření, kde se od zkušených instruktorů dozvíte vše potřebné (více na www.lsnv.cz). Malého průvodce pro včelaře – začátečníky najdete na stránkách iReceptáře.

Povinné pro včelaře je však pouze nahlásit se na ČMSCH (Českomoravská společnost chovatelů) a na příslušném obecní úřadě.

Aby včely ve městě nezabloudily

Chovat včely ve městě a na venkově není tak rozdílné, i když včelaření v městské zástavbě má svá specifika. Je vhodnější menší počet včelstev, doporučuje se 3-4 včelstva na jedno stanoviště. Včely by měly být umístěny do 2 kilometrů od pastvy (parku, zahrádkářské kolonie). Kličkování mezi domy či příliš vysoké překážky doletovou vzdálenost prodlužují. Elegantním řešením je postavit úly na střechu či balkón, kde jsou dostupné včelaři a zároveň chráněny před vandaly. Důležité je vybrat vhodné a kvalitní včelstvo s nerojivou matkou, abychom předešli nepříjemným překvapením a konfliktu se sousedy.

Včelín hradní, hotelový či divadelní

Přestože včelařů celosvětově ubývá, najdeme naštěstí stále ještě dost zapálených nadšenců ve všech koutech České republiky. Například v Praze včelaří přibližně 500 včelařů, kteří se starají o 3 500 včelstev. S úly se můžeme setkat na balkonech či střechách mnoha budov, kde bychom je nečekali. Mít včelín je prostě in. Svůj včelín má Národní divadlo, hotel InterContinental, Rudolfinum, Jedličkův ústav či botanická zahrada v Troji. K nejstarším pražským včelínům patří Masarykův včelín, který je v areálu produkčních zahrad pražského Hradu. Atraktivní podívanou nabízí obchodní centrum na pražském Chodově. Na jeho střeše stojí úly, které mohou návštěvníci bezpečně pozorovat přes sklo z veřejných prostor. O včelstva se tu stará spolek Vyšehradští včelaříci. Společně s pracovníky centra pořádají medobraní, exkurze, přednášky a další propagační akce.

Včelaření je krásný a užitečný koníček, který nám přináší nejen lahodné včelí produkty, ale i možnost sledovat fascinující svět superorganismu zvaného včelstvo.

Máte chuť se dozvědět víc?

  • www.vcelarstvi.cz
  • www.vcelarici.cz
  • http://klub-stresnich-vcelaru.webnode.cz/vcelareni-ve-meste/
  • www.domaci-vcelarstvi.cz
  • Včelaření ve městě, Georg Petrausch
  • Ilustrované včelařství, Yves Gustin
  • Včelařské dřeviny a byliny, Oldřich Haragsim