Co se děje v úle?
Zimní období je pro včely ve znamení vegetačního klidu. Matka položí poslední vajíčka koncem října a do poloviny ledna odpočívá. Včely o ni ovšem dál pečují: krmí ji, zahřívají, omývají, a to proto, aby nabrala nové síly k dalšímu rozvoji včelí rodiny. Vždyť musí denně naklást více než 1500 vajíček, což je množství, které několikanásobně překračuje váhu jejího těla.
včelí úl
Včelí topičky a krmičky
obrázek z archivu ireceptar.cz
Po celou zimu včely potřebují naprostý klid. Pokud je někdo nebo něco vyruší, roztrhnou tepelný štít a rozlezou se do prostoru úlu. Tím se však podchladí a okamžitě zahynou.
Včely jsou sociální hmyz, jednotlivec bez společenstva nemůže existovat, jsou jako superorganismus závislé jedna na druhé a žijí ve společné rodině – v chomáči, který připomíná kopací míč. Po celou zimu se ovšem v úle pilně pracuje. Včely mají naprosto přesně rozdělené úkoly, které dokonalé plní. Určitou část osazenstva včelí hierarchie představují takzvané topičky. Ty jsou v zimním období nejdůležitější složkou společenství. Těly vytvářejí několikavrstvý obal kolem včelího chomáče, tím vlastně představují tepelný štít, který zabraňuje, aby uvnitř společenstva klesla teplota pod třicet stupňů. Topičky se těly přimknou těsně k sobě a pohybem prsních svalů vytvářejí teplo, které putuje do středu chomáče.
Včely v plástvích tvoří z nektaru med
Další nepostradatelnou kategorií jsou krmičky. Rozpouštějí medné zásoby a krmí jimi matku a ostatní včely, především topičky, které by se bez medu brzy vyčerpaly. V jednotlivých funkcích se včely postupně střídají, aby si mohly odpočinout a nabrat další síly.
Hrozivý roztoč
Velmi obávaným nepřítelem včel je parazitující roztoč kleštík včelí (Varroa destructor), který způsobuje obávanou varroázu. Parazit o velikosti téměř dvou milimetrů žije na tělech včel, saje jim krev (hemolymfu) a zpětně do nich zanáší viry podobně jako klíště do lidského těla. Varroa destructor žije dva měsíce a množí se na včelím plodu ve včelí buňce.
Samičky Varra destructor
Samička škůdce vnikne do buňky k včelí larvičce, která je stará asi osm dnů, naklade tam až osm vajíček a rychle buňku opustí. Mezitím začnou včely buňku uzavírat voskovým víčkem, aby se uvnitř mohla larva metamorfózou vyvinout v dospělou včelu. Jenže z vajíček nakladených ve včelí buňce se během několika dnů vylíhnou samičky kleštíka a jeden až dva samečkové, kteří samičky oplodní a po aktu uhynou.
Vývoj včely v buňce trvá dvacet jedna dní, to je dostatečně dlouhý čas k tomu, aby samičky roztoče pohlavně dozrály. V buňce se po celou dobu živí krví mladé vznikající včely a zpětně jí do těla pouštějí různé druhy virů. Napadená včela se pak líhne bez křídel nebo bez nohou, případně má celé tělo černé, spálené virem, její život je každopádně velmi krátký, zahyne po několika hodinách. Ve včelstvu tak ustává výměna starých včel za mladé, včelstvo celkově strádá, slábne a velmi brzo hyne. Tento jev se projevuje především v jarních měsících.
Včela napadená kleštíkem (Varroa), kterého zanese do buňky plástve
Co může způsobit teplá zima
Jak jsem již uvedl, nebezpečný roztoč se množí na včelím plodu. Matky začínají klást první vajíčka do plástových buněk začátkem ledna po ukončení své vegetační přestávky. Velikost zakladené plástové plochy plodu závisí na několika ukazatelích. Především na vnější teplotě, síle včelstva a dostatku medových zásob. Pokud včelař v podzimních a zimních měsících léčí včely proti varroáze, včely jsou v dobré kondici a na těle mají jen minimální množství samiček roztoče. Teplá zima ovšem umožní matkám zaklást větší plochy včelího plodu a tím zároveň připravit větší prostor pro množení škůdce. Včely se tak dostávají do začarovaného kruhu: aby bylo včelstvo na jaře dostatečně silné, vychovává velké množství mladých, přičemž ale zároveň vytváří podmínky pro masivní množení škůdce kleštíka včelího.
Včela se vylíhla bez křídel kvůli napadení plodu kleštíkem
Pro dobrý rozvoj včel jsou proto vhodné tuhé mrazivé měsíce, kdy jsou včely v zimním režimu bez plodu. S příchodem jarních teplých dnů již včelař může úl otevřít a včely léčit, aby snížil nákazu. Poprvé to ale může udělat až začátkem března, kdy se již vylíhly první generace mladých samiček roztoče, které okamžitě kladou nová a nová vajíčka do buněk se včelím plodem. Mnohdy po otevření úlu včelař zjistí, že v něm již žádné živé včely nejsou, a to i přesto, že je úl plný medových zásob.
