Během léta se kolem spadaného ovoce i dobrot prostřených na stole rychle objeví velký počet nezvaných strávníků. Vedle motýlů, much i včel téměř vždy přiletí i vosy.
Vosy nepohrdnou ani masem
Jak to chodí u vos
Vosy žijí v koloniích, podobně jako včely a mravenci. Koloběh vosího života začíná na jaře, kdy se probouzí přezimující oplodněná královna, vyhledá vhodné místo a založí hnízdo. Vosy mají hnízda a plástve vystavěné z papírové hmoty, kterou si vytvářejí z rozkousaného starého dřeva.
Vosí hnízdo
Do jednotlivých buněk hnízda samice klade vajíčka a pak sama krmí larvy, z nichž se vylíhnou první dělnice. Ty pak přebírají veškerou práci se stavbou hnízda, sháněním potravy a krmením larev. Královna sama již jen snáší vajíčka a kolonie se rozrůstá. Během léta může počet dělnic dosáhnou 2000 až 5000 jedinců. Koncem léta se z vajíček vylíhnou i plodné samice a samci, kteří hnízdo opustí a spáří se. Samci hynou a oplodněné samice v úkrytu přezimují. Uhyne i původní královna s celou kolonií dělnic. Neplatí tedy, že pokud je někde hnízdo vos bude příští rok větší a silnější. V našich podmínkách jsou hnízda jednoletá.
Vosy jsou na sladké, mají rády i maso
vosa
V pozdním létě je problém vos pro lidi nejpalčivější. Díky teplému počasí jsou aktivní a vytvářejí silnější kolonie. Koncem léta vrcholí rozvoj hnízda a počty dělnic jsou na maximu. Do blízkosti lidí je však přivádí touha po potravě. Dospělé vosy se živí převážně nektarem z květů. S postupujícím létě ho však ubývá, hledají proto obživu jinde. Rádi si pochutnávají na sladkém ovoci v sadech, v touze po potravě však zalétají až do blízkosti lidí a snaží se přiživit na sladkých limonádách, ovoci i koláčích. Vosy ale shánějí i proteiny. Larvy jsou masožravé, proto pro ně dělnice loví housenky, mouchy a další hmyz, který rozmělní a krmí jím larvy v hnízdě. Vosy jsou tedy i užitečné a pomáhají při regulaci jiných druhů hmyzu. K chuti jim někdy přijde i kousek šunky z našeho talíře nebo masa připraveného na grilování. Krmené larvy zase vytvářejí sladký sekret, který je zdrojem energie pro dělnice. S končícím létem ale ubývá i larev v hnízdě a i proto se musí vosy vydat za potravou jinam.
Bojíte se bodnutí?
Vosy se tedy při shánění potravy dostávají do těsné blízkosti člověka, přesto nemají v úmyslu vyvolat paniku a pobodat, co se dá. Agresivně se vosy chovají jen cítí-li se ohroženy nebo při obraně hnízda. V přítomnosti vos zachovejte rozvahu, neposkakujte a zběsile je neodhánějte. Sedne-li vám vosa na tělo, nechte ji být, zpravidla odlétne pryč.
Hnízda mohou být i zemi
Buďte opatrní na jídlo a nápoje, prohlédněte si je, než na ně sáhnete a vložíte si je do úst. Při stolování venku používejte poklop a síťky proti hmyzu, talíře se zbytky jídla hned odnášejte. Opatrní buďte hlavně v okolí hnízd, která jsou ukryta v zemi, původně v opuštěných norách myší nebo hrabošů, pod střechami domů, kůlen, mezi okenicemi, v dutinách stromů a stěn domů apod. V jejich blízkosti nedupejte, neházejte do hnízd předměty ani je jinak nedrážděte. Jak se dál chránit před žihadlem?
Vosí odpuzovače a lapače
Past na vosy zhotovíme z PET lahve
V boji proti vosám využijte přírodních prostředků. Doprostřed stolu dejte květináč s bazalkou, která vosám nevoní. Využijte vonné oleje, třeba citronelový nebo hřebíčkový. Ten si snadno připravíte i doma povařením hřebíčku v rostlinném oleji. Vyzkoušet můžete i citrón s napíchanými hřebíčky. Dobře také fungují dřívka potřená aromatickou látkou, například česnekem a rozvěšená na příhodných místech v zahradě.
Pokud si vosy nedají říct, vyrobte pro ně lapače, kde nastražíte jejich poslední hostinu. Snadno je vytvoříte z plastové lahve, kterou rozříznete asi ve třech čtvrtinách. Hrdlo lahve pak otočíte a zasunete opačně do zbytku lahve, připevníte svorkami nebo přilepíte. Dovnitř nalijte zbytky limonády, vodu s cukrem, pivo, prostě to, co vosy láká. Úzkým hrdlem vletí dovnitř, ale cestu ven najde málokterá.
První pomoc při bodnutí
Poštípání hmyzem dokáže potrápit
Jestli jste vosímu žihadlu neunikli, je dobré ránu ochladit, případně přetřít octem, citronem nebo cibulí. Postižený člověk by měl nějakou dobu zachovávat klidový režim a vyhýbat se přímému slunci, ránu si neškrábat. Při bodnutí do citlivých oblastí jako jsou oči, ústa, jazyk nebo krk hrozí dýchací potíže a je namístě vyhledat lékaře. Lidé alergičtí na hmyzí bodnutí se samozřejmě svěří do odborných rukou co nejdříve a užijí vhodné antihistaminikum.
K příbuzným vos patří také sršeň.
