„To je ta země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající,“ prohlásil praotec Čech při pohledu na krajinu kolem hory Říp. Ať už to je, anebo není pravda, z tradovaného citátu je patrné, že vedle mléka bylo pro život a zdraví celého rodu mimořádně důležité i strdí. A strdím se rozumí panenský voskový plást naplněný medem, pylem a včelím zárodkem s mateří kaší. To všechno dává člověku komplexní výživu bohatou na bílkoviny, tuky, cukry, minerály a další stopové prvky, které významně podporují imunitní systém. Není proto divu, že naši předkové strdí, zjednodušeně řečeno med, vyvažovali zlatem.
Včela medonosná ukládá nektar do pláství
Nektar a mízu proměňují na med
Výrazem med se označuje sladký lepivý produkt ze směsi cukrů, který včely „vyrábějí“ ze sladkých šťáv květů rostlin a mšicemi zpracované mízy stromů, ulpělé na listech či jehličí. Takto získanou surovinu včely několik dnů enzymaticky štěpí ve svých útrobách a tím mění sladké šťávy na med, který je složený ze dvou základních cukrů (glukózy a fruktózy), minerálních látek, kyselin, bílkovin a dalších našemu tělu prospěšných prvků. Specifické složení medu nejvíce závisí na směsi včelami navštívených květů. Liší se podle lokality, období, sezony i jednotlivých včelstev. Hmotnost 1 litru medu je asi 1,4 kg.
Proč se med se nekazí?
Včelou vyprodukovaný med se díky vysokému obsahu cukru nekazí. Bakterie jsou ničeny osmotickým tlakem (osmolýza – prasknutí buňky destrukcí buněčné membrány). Med rovněž obsahuje 14 až 18 % vody, jde tedy o vysoce účinný konzervační roztok bez možnosti množení jakýchkoliv mikroorganismů, především kvasinek.
medomet - zařízení na vytáčení medu z pláství
Med je třeba z pláství vytočit včas
Zralý med je nutné z plástů co nejdříve vytočit medometem. Jedná se o technické zařízení, ve kterém se med odstředivou silou z buněk plástů „vymete“. Pokud bychom jej po vyzrání ponechali v úlu delší dobu, překrystalizoval by se a ztuhl by. Pak už by nebylo možné med z plástů žádným způsobem získat.
Po odvíčkování medných plástů zůstávají na povrchu drobné kousky vosku, které jsou proudem medu unášeny na stěny medometu a následně stékají do medných nádob. Proto je při vytáčení důležité vložit pod výtokové hrdlo medometu husté síto k zadržení voskových kousků.
strdí, medové plástve
Pastování medu
Při začínající krystalizaci vytočeného medu můžeme med takzvaně pastovat. Jedná se o míchání medu za studena během asi čtyř až pěti dnů, stačí míchat čtvrt hodiny každý den. Med díky této proceduře získá bílou barvu a pastovitou konzistenci. Dobře se s ním potom například mažou krajíce chleba, protože nestéká z povrchu a neslepuje prsty. Kvalita medu se pastováním ani v nejmenším nezmění.
Nádoby pro skladování medu
Jednou z vlastností medu je hygroskopičnost. Znamená schopnost nasávání vlhkosti a různých vůní a pachů z prostoru. Proto je nutné med ukládat vždy do nezávadných, hermeticky uzavřených obalů, vyrobených z inertního materiálu. Vhodné jsou sklenice, konve z nerezavějící oceli, plastové nádoby určené pro uskladňování potravin. Včelaři často využívají také mlékařské hliníkové konve. V tom případě je důležité udržet uvnitř konve jemný ochranný film oxidu hliníku, který vytváří separační vrstvu mezi hliníkem a medem. Z hygienických důvodů se totiž hliník nemůže používat ve styku s potravinou. Pozor na staré kovové kbelíky po různých marmeládách! Tyto nádoby jsou povrchově upraveny pouze nástřikem potravinářského laku. Lakový film se velmi brzo poruší, takže se med dotýká přímo kovu, okamžitě vzniknou reakce, které velmi nepříznivě ovlivní chuť a kvalitu produktu. Takto kontaminovaný med je téměř nepoživatelný.
Stáčený med je dobré cedit přes jemější sítko.
Slunce medu vadí, mráz nikoli
Uzavřené nádoby s medem uskladníme na nejchladnějším místě v domě, ve stínu bez přímého působení slunečního záření. Medu nevadí ani vysoký mráz. Ve skladovacím prostoru nesmíme uchovávat jiné aromatické a chemické látky.
Po medu jako v ráji
Med má široké využití a uplatnění. Známé jsou především jeho léčebné vlastnosti, kterých lidstvo využívá po staletí. Medová vůně vznášející se nad šálkem ranního čaje omámí naše smysly na celý den, takže si připadáme jako v rajské zahradě. Staré české přísloví doslova říká: „Každodenní dávka medu dělá z dědka neposedu.“ Skutečně, pravidelná dávka jedné polévkové lžíce nám dodá energii na celý den.
Já med nejčastěji využívám v kuchyni, kde připravuji zeleninové saláty s medovou zálivkou, medové limonády s citronem, různé omáčky a pečivo, mezi které patří především medový perník. Nezapomínám ani na pečená masa, jako jsou kachna na medu nebo opečená vepřová žebírka.
