Koza se v posledních letech vrací na vesnici. A není divu. Je to velmi užitečné, otužilé a odolné zvíře. Z jejího mléka lze vyrábět sýry, máslo, tvaroh, kefír i jogurt. Je prokázáno, že v kozím mléku a jeho výrobcích jsou obsaženy látky, které chrání naše zdraví. Maso kůzlat i dospělých zvířat je jemné, měkké, s nízkým obsahem tuku a je proto významnou dietní potravinou.

Mléko koz chovaných v čistotě nesmrdí

Diskutovaným problémem může být zvláštní chuť mléka. Rodina Smithova z Oselec, která chová stádečko koz, podotýká, že pokud se vyskytne silný kozí pach, je často způsoben nevhodným ustájením zvířat. Kozí mléko se samozřejmě nemůže srovnávat s kravským. Každé voní jinak a každé má jinou chuť a složení. Člověk, který kozímu mléku neholduje, ale chce je kvůli zdraví pít, si je může ochutit kakaem nebo různými cereáliemi.

Kozy na pastvě

Stádečko koz oseleckých chovatelů žije po celý rok na pastvině a tento způsob ustájení mu svědčí. Zvířata jsou zdravá a produkují mnohem chutnější mléko než kozy ustájené takzvaným vazným způsobem, kdy jsou uvázány u žlabu v uzavřeném chlívku; v tomto prostředí totiž mléko přebírá různé pachy a příchutě.

Ve výběhu u Smithů mají kozy vystavěný přístřešek, do něhož se stahují za deště (kozy bytostně nesnášejí vodu) nebo za prudkého sluníčka. Pouze kozy před porodem chovatelé přemísťují z pastviny do stáje u rodinného domu. Výhodou tohoto ustájení je, že kůzlata nemohou v chladu uhynout, když je matky včas po porodu neosuší. Jsou také po ruce chovatelům, kteří nemusejí v noci běhat po louce s baterkou a kozy kontrolovat.

Dojení vyžaduje cvik

„Kozy dojíme dvakrát denně. Mezi prvním a druhým dojením musí být dostatečný časový odstup, aby se koze opět utvořilo mléko. Nejvíce mléka dávají ráno. Ke konci sezony už dojíme pouze jednou denně a jakmile kozy zabřeznou, dojit je postupně přestaneme.

Množství mléka závisí na typu kozy, plemenu a stáří zvířete. Naše kozy zpravidla ráno nadojí dva litry a navečer tak litr a půl mléka. Před dojením musíme koze omýt vlažnou vodou vemínko: nejen kvůli hygieně, ale také proto, že tento impulz má vliv na spouštění mléka. Dojit není těžké, ale vyžaduje to cvik a zkušenosti, začátečníka by měl zacvičit zkušený chovatel,“ říká paní Smithová.

Odolné kozy onemocní málokdy

Kozy jsou nenáročná zvířata a pokud mají vhodné podmínky, mohou žít v létě i v zimě na pastvině, protože dobře snášejí horko i chlad. Mnozí chovatelé také tvrdí, že například oproti kravám jsou kozy méně náchylné na zažívací potíže, pozřou-li na pastvě něco špatného.

„Koza je ,tvrďák´, když jí něco je, nedá to zpočátku znát. Ale jak ulehne, je to špatné. Proto je důležité, aby chovatel kozy znal a sledoval změny v jejich chování. A pokud některá víc polehává, má sklopené uši, nebo se hrbí, musí jí věnovat víc pozornosti. Změřit jí teplotu, kontrolovat trus, zda má správnou barvu a konzistenci, a případné problémy ihned konzultovat s veterinářem.

Jinak je nutné koze pravidelně ošetřovat paznehty, minimálně dvakrát do roka ji odčervit a také ji v injekci podat Glutan proti nemoci modrého jazyku,“ radí paní Smithová.

Koza není žací stroj

Smithovi zahrádkářům kozu na vypásání trávy nedoporučují. Ovečku ano. Ovce skloní hlavu a vytrvale se pase. Ale koza? Ta si kousne tady, pak zase támhle, a když vidí stromek, okouše jej, postaví se na zadní nebo do nižší koruny dokonce vyskočí. Aby koza zahrádce neublížila, musela by být uvázaná u kolíku a chráněná před deštěm a sluncem. Ale je tu zase nebezpečí, že by se mohla do provazu zamotat. Pokud přesto chceme kozu na vypásání zahrady, musíme mít všechny stromky a keře před okousáním chráněny například pletivem.

Recept na měkký kozí sýr

  1. Nadojené mléko (nebo zakoupené na kozí farmě) přelijeme do hrnce a zahřejeme až k varu; ale pozvolna, aby se nepřipálilo.
  2. Jakmile začne vařit, mléko se vysráží prostřednictvím sýřeniny na tužší hmotu (Smithovi k tomuto účelu používají kyselinu citronovou – na 2 l mléka půl lžičky).
  3. Přes pláténko nalijeme hmotu do formiček, které mají na spodní straně otvory, aby mohla syrovátka vytékat. Zatížíme a necháme hmotu zatuhnout.
  4. Sýr lze ochutit solí, bylinkami, česnekem, červenou paprikou, pepřem apod.

Protože jsme nepoužili žádné konzervanty, zkonzumujeme sýr do čtyř dnů. Lze jej také nakrájet na kostičky a naložit do kvalitního oleje. Takto ošetřený vydrží i několik týdnů.