„Zaměřuji se na zvířata, kterých u nás zrovna moc není,“ říká chovatel. „A ouessantské ovečky k nim patří. Dříve se chovaly v zoologických zahradách, dnes už mají příznivce mezi drobnými chovateli. Máme velkou zahradu se strání, a dokud otec mohl, sekal ji. Mně se do toho ale nechtělo, proto jsem si pořídil ovečky, aby trávu vypásaly. Míval jsem jich až dvanáct a pořád jsem do chovu vybíral nejlepší zvířata. Hlavně dbám, aby byla malá tak, jak stanoví standard, ale nebyla zakrslá. Beránek má vážit do 22 kg a měřit 48 cm, ovečka do 18 kg a měřit 46 cm. Jsou to milá a chytrá zvířata, která se dají ochočit. Chodím s nimi na pastvu i do parků v naší vesnici a malé děti s maminkami či babičkami se na ně chodí rády dívat. Většinou ale podívaná končí pláčem, protože děti pak nechtějí domů.“

Čím je krmit?

Někteří chovatelé tvrdí, že na velikost ouessantek má vliv krmení. Václav Kuška ale s tímto názorem nesouhlasí. Míní, že velikost zvířat především ovlivňují geny. Překrmování má vliv na váhu ovečky. A také na velikost plodu, který může komplikovat porod. Ovce jsou na krmení velmi skromné. Spokojí se s nízkou trávou, vypasou i tu nekvalitní, potřebují jen minerálním liz a nezávadnou vodou. Postarají se také o část spadaného listí a větve z průklestu ovocných stromů. V zimě je základem seno. Jsou ale naučené, že dostávají v létě ve čtyři a v zimě v pět hodin odpoledne trochu suchého chleba nebo ovsa. Čekají, až chovatel zapíská nebo zavolá, a celé stádečko přiběhne, aby si pochutnalo.

Vůdci stáda

„Beran je ve stádu osobnost, chrání je, ale ovečky jdou za nejstarší ovcí. Beránci jsou klidná zvířata, mám ve stádu někdy i čtyři. Pořád mezi sebou bojují, ale proti člověku se neobrátí. Když jsem to viděl poprvé, běhal mi mráz po zádech. Rozběhnou se proti sobě a rohy do sebe vší silou narazí. Je to strašná rána. A takhle zápasí třeba i pětkrát za sebou. Když je ve stádu jeden beránek, bývá zlý. Když je beránků víc, musím je v období říje rozdělit podle připářovacího plánu k ovečkám, aby byl jasný původ potomstva. Někteří chovatelé sice říkají, že u ovcí se na to tak nehledí, ale já si myslím, že je to velká chyba. Ovečky pak nejsou čisté a projevují se různé vady, u beránků například zarůstavé toulce. Říje začíná koncem října a ovce se bahní kolem Velikonoc.

Ořech chrání před klíšťaty

Mám výmarského ohaře, který stádečko ohlídá. Jak se na zahradě ovečka, většinou v noci, začíná bahnit, štěká. Hlásí mi, jako když najde v lese zvěř. Jehňátko osuším a uložím s mámou na den až dva odděleně, aby je ostatní nerušili. Ouessantky mohou žít celý rok venku, já mám pro ně dřevěný ovčín s přístřeškem, kam mohu ovečky zavřít a snadno je odchytit třeba při stříhání, ošetření paznehtů nebo očkování. V létě se rády chladí ve zděné části. Schovají se pouze, když je horko, silný vítr nebo liják. Jinak spí pod velkým ořechem u kmenu. Ořech je kouzelný strom. Díky jeho listům, které mají fungicidní a baktericidní účinky, nemají na sobě klíšťata nebo jiné cizopasníky. Bahnice rodí jedno mládě, které je už od narození čilé. Nežádoucí jsou dvojčata. Matka je geneticky nastavená na jedno, protože Ouessantský ostrov je na potravu chudý, a víc by jich neuživila,“ vysvětluje Václav Kuška.

Ovce potřebují společnost

Ouessantské ovečky se dnes vyskytují v barvě černé, hnědé, bílé, karamelové a šimlové. Vlnu mají hustou a pružnou a lze ji ručně zpracovat, například na úplet svetrů. Stříhat se musí jedenkrát ročně. Chovatel, který si ovečky pořídí, musí mít registrované hospodářství a vést stájový deník, a to již od chovu dvou zvířat. Chov pouze jedné ovečky je v rozporu se zákonem, neboť ovce je stádové zvíře. Stejně tak všechna zvířata musí být označena ušními známkami s číselnou řadou, která je chovateli přidělena Českomoravskou společností chovatelů.

Odkud pocházejí?

Miniaturní ovečky pocházejí z ostrova Ouessant, který leží západně od Bretaňského poloostrova a patří Francii. Dostaly po něm jméno. Vyznačují se kvalitní vlnou a velmi chutným, libovým masem. Beránci jsou typičtí toulci mufloního vzhledu s hustým límcem z vlny pod krkem, ovečky nemají rohy. V České republice jsou ouessantky zájmovým plemenem.

Foto: archiv Václava Kušky