Zakrslého rhönského beránka charakterizuje zvláštní struktura kresby, takzvaná rhönská. Jednou z mála chovatelek těchto králíků u nás je Lenka Hornová z Nezabudic. Láká ji chovat nevšední plemena a představovat je na výstavách (raritou je například i její angora s ruskou kresbou). Vzhledem k tomu, že kvalitních chovných zvířat je u nás poskrovnu, nakupuje králíky i v Německu (jednání s tamními chovateli na výstavách ji přimělo naučit se německy).

Mazlík s hebkou srstí

Protože u rhönských beránků nejvíce záleží na kresbě, snaží se chovatelka naplňovat kritéria standardu genetickým šlechtěním.

Beránek je oblíbeným mazlíkem i pro svou srst, která je hustá, má hodně podsady a na dotek je příjemně heboučká. Srst je jedinečné šedobílé barvy (činčilové až černošedé), jejíž rozdělení podle standardu se má podobat kůře na kmeni břízy. Bílá barva musí převažovat. Skládá se z nestejnoměrných a nepravidelných skvrn rozložených po celém těle, tedy i na hlavě a končetinách.

Ideální výstavní hmotnost rhönského beránka je do 1,75 kg, ale vyskytují se i dvoukiloví, protože beránci jsou o trochu hmotnější než krátkouší zakrslíci. Velikost a hmotnost je činí domácími zvířaty vhodnými k tomu, aby je chovaly i děti.

Beránky za uši nechytejte!

Charakteristickým útvarem je podkova (korunka) na temeni hlavy, kterou vytváří správné posazení uší. Jejich délka má být 21–28 cm.

Zakrslí beránci mají po narození ouška vztyčená a teprve kolem čtvrtého až pátého týdne jim začnou postupně klesat dolů. Některým spadnou naráz, jiným jedno a za čas druhé, nebo zůstanou trčet do strany a pak se spustí najednou. Je zajímavé tento proces pozorovat.

S ušima souvisí zvedání zvířátka, když je chceme třeba pochovat. Chytání za uši není vhodné (můžeme mu způsobit bolest a poranění), vhodnější je králíčka uchopit dlaněmi za boky nebo jednou rukou přidržet pod břichem a druhou vsunout pod zadek.

Kvalitní jídelníček

  • Základem denní dávky je kvalitní seno a zelené krmení (jsou zdrojem vlákniny), směska a čerstvá voda.
  • Důležitá je v přiměřeném množství zelenina, aby byl zaručen přísun vitaminů (mrkev s natí, kedlubna s listy, ledový salát, celer s natí).
  • Jednou týdně králíčci dostávají kousek tvrdého chleba nebo pečiva.
  • Někteří chovatelé do krmení přidávají i bylinky, například mátu, tymián nebo bazalku.

Pro odpočinek i pohyb

K ubytování zakrslých králíčků využívá Lenka Hornová především králíkárnu, ale také klece s tím, že zvířata denně pouští vyběhat a zaskotačit si na zahradu. Klec je výhodnější pro ubytování králíčků v bytě, králíkárna pro život venku.

V zimním počasí králíčkům do kotců vkládá dřevěné boudičky (jako mívají samičky s narozenými mláďaty), v nichž se mohou ukrýt a zahřát, a podestýlá více slámy. Dostávají i více jadrného krmiva, aby měli dostatek tepelné energie.