Krab v teráriu? Nádhera! A dostupná.

Brnění středověkých rytířů představuje vrchol dobové řemeslné zručnosti. Příroda však podobné dokonalosti dosáhla stovky milionů let před příchodem člověka. Podobným krunýřem totiž vybavila například korýše, mezi které patří i krabi.

Tvrdá vnější kostra zpevněná vápencem pokrývá každý kousek krabího těla včetně tenkých tykadel a složitého ústního ústrojí. Přesto se krabi mohou pohybovat. Jednotlivé díly jejich krytu jsou pospojované měkkými klouby, takže se krabí končetiny ohýbají snadno a hladce. Tvrdým krunýřem jsou pokryté i silné kleště klepet, která krabi používají k obraně i k porcování potravy. Celou touto soustavou složenou z pevných částí a kloubů pohybují svaly, které se upínají k jednotlivým dílům vnější kostry.

Sladkovodní krabi lákají barvami

Sladkovodní kraby je dnes možné bez větších obtíží koupit v akvaristických prodejnách. Někteří z nich patří mezi opravdové krasavce světa korýšů. Velkému zájmu chovatelů se těší druhy rodu Cardisoma. Dorůstají velikosti až dvanáct centimetrů a už na dálku upoutají svým nádherným zbarvením. Hřbetní krunýř se leskne tmavě fialovým odstínem a nohy září ohnivě oranžovou barvou. Velká klepeta přecházejí do elegantního fialovobílého tónu.

Rádi se máčejí ve vodě

Obydlí pro tyto elegány v sobě musí spojovat výhody suchozemského terária i sladkovodního akvária. Krabi se rádi máčejí ve vodě a odpočívají na souši. Podle nároků jednotlivých druhů krabů je možné jim zařídit ubikaci s různým podílem souše.

Jakou nádrž zvolit?

• Nejjednodušší na stavbu je nádrž s malým podílem souše. Je to vlastně klasické akvárium, ve kterém nad hladinu vyčnívají kameny nebo kořeny ponořené do vody. Cítí se v něm dobře sladkovodní krabi, kteří opouštějí mokrý živel jenom zřídka.
• Opačným řešením je terárium s bazénkem. Je možné použít keramickou misku zapuštěnou do substrátu na dně, která se dá lehce vyjmout, aby výměna staré vody za čerstvou byla snadná.
• Největším stavitelským oříškem je nádrž, ve které je plocha vody a souše přibližně stejná. Souš většinou tvoří vrstva písku, kterou od vodní hladiny odděluje skalka postavená z kamenů. Takové terárium vypadá hezky, špatně se však čistí. Aby se v písku neusídlily hnilobné bakterie a řasy, je možné oddělit ho od vody vlepenou skleněnou přepážkou.

V poslední době se na trhu objevily terarijní stěny a skalky z umělých materiálů, které jsou k nerozeznání podobné pravým kamenům. Takové řešení vnitřku terária je sice finančně nákladnější, ale nejlepší.

Na jedno však musí chovatelé krabů zapomenout už na začátku – totiž na terárium zarostlé rostlinami. Protože listy rostlin tvoří součást potravy těchto korýšů, zničí krabi dekorativní zeleň velice rychle.

Když se krab potřebuje převléknout...

Tvrdý krunýř poskytuje krabům ochranu. Má však jednu velkou nevýhodu. Se svým majitelem neroste a proto krab musí čas od času vyměnit svou zbroj za větší. Svlékání je pro kraby nejriskantnější fází dospělého života.

Než korýš staré brnění odhodí, vytvoří se mu pod ním nový krunýř. Ten je však měkký a trvá nějakou dobu, než ztvrdne. Právě tento krátký čas má krab vyhrazený k tomu, aby rychle povyrostl. Během svlékání a krátce po něm je krab zranitelný a stává se snadnou kořistí pro dravce. Celou tuto dobu proto tráví v úkrytu. Chovatel by se měl postarat o to, aby krabi měli při svlékání klid a aby je ostatní zvířata v teráriu nerušila a neohrožovala.

Svlékání má však pro kraby ještě jeden půvab. Během života se jim nezřídka stane, že přijdou o nohu nebo dokonce o klepeto. Právě během svlékání jim ztracené končetiny znovu dorůstají. Někdy však může trvat dvě nebo tři svlékání, než dorostou do původní velikosti.

Autor Michael Fokt.