V zemi původu, Německu, začali boxera šlechtit koncem 19. století. Na výstavě byl poprvé předveden v roce 1896. Jeho historie je však delší a jeho předky můžeme hledat u takzvaných býkohryzů. Byli to silní jedinci, potomci dogovitých psů, kteří byli využíváni k lovu šelem a černé zvěře a honáky k hlídání a popohánění stád dobytka. Pokud zvířata neposlouchala, zakusovali se jim psi do kotníků. Měli silnou mordu a obrovský stisk, ale ulovenou zvěř nepoškodili, jen ji drželi, dokud se neobjevili lovci.
Odolnost, oddanost pánovi, vysokou inteligenci, temperament a skvělý čich, které získal v průběhu šlechtění, si německý boxer udržuje dodnes.
Německý boxer
Parťák, který si rád hraje
Měl to být pes pevných nervů, atletické, ale silné postavy, vyrovnaný, klidný, milující svou rodinu, veselý a hravý. Na povahu se zaměřuje celý jeho současný chov, jakékoliv povahové odchylky jsou striktně penalizovány a jedinci, u kterých se vyskytnou, nejsou připuštěni do chovu. Jeho výcvik by měl být založený na důslednosti. A také na hře – díky ní se dokáže naučit opravdu cokoliv.
Jeho pověstné tvrdé zákusy lze velmi dobře aplikovat v tréninku obran či v mondioringu. Citlivý nos z něj dělá skvělého stopaře i záchranáře. Atletická postava a nadšení pro cokoliv, co podniká se svým majitelem, se může využít v psích sportech, jako jsou agility, dogfrisbee, dogdancing, canicross, obedience, dog diving a další. Vášeň pro lov může zužitkovat při coursingu.
Jeho milá povaha činí z některých jedinců také výborné canisterapeuty, asistenční a vodicí psy. Miluje procházky a potřebuje spoustu času stráveného se svým majitelem. Pokud mu nenabídneme nějaké zaměstnání či zábavu, může si ji najít sám – ta nám však nemusí připadat zrovna vhodná. Je výborným parťákem k dětem, které láskyplně ochraňuje a něžně opečovává, přesto bychom jim psa nikdy neměli nechávat jen na hraní, musíme ho mít stále pod dozorem.
Pozor na prochladnutí a přehřátí
Jeho srst má být krátká, tvrdá, lesklá a dobře přiléhající. Měli bychom však dát pozor, aby v zimě neprochladl. Proto je vhodné mít ho ubytovaného v dobře zateplené boudě nebo doma v teple. Při delším pobytu v extrémně chladném počasí nebo ve sněhu je vhodné zvážit pořízení zimního oblečku – především, pokud musí čekat delší dobu na jednom místě bez možnosti zahřát se pohybem. Krátký čenich může v létě zase způsobovat přehřátí, proto je dobré v parných dnech chodit na procházky spíš brzy ráno a později večer a přes poledne psa jen krátce vyvenčit. Na zahradě by měl mít možnost schovat se do stínu. Při sportovních aktivitách by měl majitel svého boxera pozorovat a dokázat odhadnout, kdy už hrozí přehřátí, a předcházet mu.
Na údržbu nenáročný
Péče o něj není náročná. Srst stačí čas od času pročesat gumovým kartáčem, hlavně v době línání. Krmení by mělo být kvalitní, aby s ním pes dobře prospíval, a především v době růstu mu nechyběly žádné potřebné složky. Drápky mají někdy tendenci přerůstat, je vhodné udržovat je kratší. Uši jsou přiměřené velikosti a ponechávají se v přirozeném stavu (bez kupírování) – měly by být nasazeny na nejvyšším místě temene a být svěšené. Majitel by měl pravidelně kontrolovat, zda ve zvukovodu nevzniká zánět, například z nečistot nebo zbytků vody. Vrásky pod očima je vhodné pravidelně čistit, aby se v nich neusazovala špína. Někomu může vadit, že boxer kvůli převislým pyskům někdy slintá – hlavně, když má na něco chuť nebo když je po fyzické zátěži.
Německý boxer
Bílý boxer není duch
Občas se stane, že se ve vrhu narodí bílé štěně. Za něj je považováno takové, které má bílé znaky na více než jedné třetině těla. Najedeme ale i zcela bílé boxery. Jim však hrozí, že si nejen na slunci spálí citlivou kůži, ale často se u nich vyskytne rakovina nebo ztrácí sluch. Odhaduje se, že zhruba 18 % bílých boxerů neslyší na jedno nebo obě uši. Hluchotu může otestovat už chovatel, který štěňatům nechá provést takzvaný BEAR test. Obvykle se vyšetřují štěňata od dvou měsíců, a to na specializované veterinární klinice. Bílí boxeři nejsou připuštěni do chovu, někteří chovatelé je dokonce dříve utráceli.
Zdraví
Toto plemeno se řadí spíš k těm zdravějším, v průměru se dožívá okolo jedenácti let. I přesto musí být chovatelé obezřetní a pečliví. Vyskytnout se totiž mohou genetické choroby, u boxerů se někdy objevuje dysplazie kyčelních kloubů nebo jejich deformace, torze, epilepsie, alergie, spondylóza a artróza, poměrně často bohužel i srdeční onemocnění a rakovina (zvláště lymfom a rakovina mozku).
Německý boxer
Pro koho se hodí
Německý boxer se hodí pro člověka vyrovnaného, klidného, trpělivého, zdravě akčního a se smyslem pro humor a důslednost. Je třeba počítat s tím, že si z nás občas bude dělat legraci – ne aby nás naštval, ale abychom se smáli s ním. Ukáže nám, jak může být život prima a jak si ho na sto procent užít. Nehodí se pro lidi, kteří jsou líní, mají výbušnou povahou, nenávidí sliny a neustálou psí pozornost. Vyniká grimasami – má výborně pohyblivé svaly na čumáku a k tomu vědoucí hnědé oči, majitelé proto často tvrdí, že je to „psočlověk“. Boxer Gregor se například objevil v českém filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Plemeno si oblíbila i řada známých osobností, u nás například Dagmar Havlová, Václav Vydra a další.
V KOSTCE
Původ: Německo
Velikost feny: 53–59 cm
Velikost psa: 57–63 cm
Hmotnost feny: nad 25 kg
Hmotnost psa: nad 30 kg
Barva:
Žlutá nebo žíhaná. Žlutá se vyskytuje v různých odstínech od světle žluté až po tmavou jelení červeň.
Černá maska. Žíhaná varianta má na žlutém podkladě tmavé nebo černé žíhání probíhající ve směru žeber. Základní barva a žíhání se musí od sebe navzájem jasně odlišovat. Bílé odznaky není třeba zcela zatracovat.
Skupina FCI 2: Pinčové a knírači, molosská plemena, švýcarští salašničtí psi a jiná plemena
Chovatelské kluby: → Boxer Klub ČR (www.boxerklub.cz)