O tom, že reklama vychválí takřka vše, není sporu. Jak ale poznat, které žrádlo je skutečně kvalitní? Pokud otočíte obal granulí či konzerv, mějte na paměti, že výrobce má přesně dáno, jaké údaje zde musí být. A je jen na nás, zda se v nich zvládneme zorientovat.

1. problém: Stačí mu jen tohle žrádlo?

Koupit pytlík kvalitních granulí – ať již pro kočku či psa – ještě neznamená jasný triumf ve výživě. Pokud hodláte čtyřnohého kamaráda krmit kupovanou stravou, musí jít o krmivo kompletní. V opačném případě mu bude ve stravě něco scházet. Kompletní krmivo zkrátka obsahuje vše, co zvíře potřebuje ke zdravému a spokojenému životu. Druhá varianta, doplňkové krmivo, je vhodné, pokud zvíře dostává i jinou než tuto stravu, která mu vynahradí chybějící látky. Doplňkové krmivo nemusí být nekvalitní, naopak, bývá spíš specifickým „bonusem“ – třeba pro lepší srst, trávení a podobně. Jen je třeba počítat s tím, že nepokrývá veškeré stravovací nároky.

2. problém: Jedovatá brambora v krmivu?

O bramborách panuje nejeden mýtus. Třeba, že psům nedělají dobře – a dokonce je mohou zabít. Jejich obsah v krmivech je proto škodlivý! Jenže to je řeč o syrových neupravených bramborách. Ty, které najdete v kvalitním žrádle, prošly speciálními úpravami, které významně zvýšily stravitelnost škrobu. Ten se pak stává zdrojem pomalé energie. Co to znamená? Zvíře ho tráví pomaleji a energie z něj mu vydrží delší dobu. Navíc obsahuje jemnou vlákninu, která pomáhá trávení. Případ brambor v žrádle nás tak učí další důležitou věc: Kromě složení je nutné sledovat i způsob, jak daná firma suroviny upravuje. Ano, zpočátku to zabere víc času, ale jakmile si najdete „tu svou“ prověřenou značku, máte vystaráno.

3. problém: Co jsou analytické složky?

Když se řekne „analytické složky zvířecího krmiva“, řadě z nás se orosí čelo. O jakých složitostech je to zase řeč? Analytické složky stanovují jakost a udávají se v procentech. Řeč je tak o starých známých bílkovinách (tedy proteinech), olejích, tucích, vláknině, vápníku, fosforu, popelovinách (anorganická část krmiva, která zůstane po spálení při laboratorním testu). U takzvaných mokrých krmiv jde také o obsah vlhkosti. Dozvíte se tak, jak je dané krmivo vyvážené, a zda je vhodné pro vaše zvíře s ohledem na váhu, věk a případně i rasu. Zajímejte se o celkový obsah proteinů. Štěňata, koťata nebo psi v zátěži jich potřebují více, senioři nebo poněkud obézní zvířata méně. A pozor: Není protein jako protein. Ty živočišné obsahují více esenciálních aminokyselin a zažívání zvířat lépe vyhovují.

4. problém: Je ve složení uvedeno všechno?

Rozhodně by mělo být. Všechny suroviny by měly být seřazeny v sestupném pořadí podle míry jejich zastoupení. Kvalitní krmiva poznáte kromě jiných indicií i podle toho, že se dávají na odiv každou podrobnost – například zastoupení jednotlivých druhů masa. Superprémiová krmiva se obvykle podělí i o použité obiloviny. Tahle informace je pro vás důležitá. Alergiemi netrpí jen lidé, mnoho psů či koček může mít na konkrétní složku nepříjemnou reakci. Nekvalitní krmiva se snaží spotřebitele často nachytat. Oblíbeným trikem je uvedení jedné suroviny vícekrát v různých podobách na sestupných místech, přičemž v součtu by se dostala na místo první – to bývá často problém obilovin.

5. problém: Vydrží čerstvé maso v granulích?

Pro zvířata je nepřínosnější použití čerstvého masa. Obsahuje důležité minerály a další látky. Výro

ba granulí s čerstvým masem má ale své podmínky. Výroba musí probíhat šetrným způsobem, a to do teploty pohybující se maximálně kolem 150 °C. Jinak se nejdůležitější výživové látky spálí. A pokud by vás náhodou trápilo, že krmivo obsahuje také nevysoké procento pro člověka nepříliš vhodných živočišných produktů, jako kůže, krev, kosti, pařáty či zobáky, nedělejte si s tím hlavu. Vždyť psi, vlci i kočky ve volné přírodě takhle normálně jedí a trávicí trakt k tomu mají přizpůsobený.

6. problém: Jaké tuky zvíře potřebuje?

Dnes již víme, že živočišné tuky nejsou pro lidské zdraví zrovna výhrou. I proto preferujeme slunečnicové nebo olivové oleje. Jak je to ale u našich čtyřnohých přátel? Pro zvířata jsou naopak vhodnější tuky živočišné. Kvalitní krmiva nás informují o tom, zda se jedná o tuk z kuřete, vepřového nebo z lososa. Rybí tuk je skvělou volbou. Přestavuje důležitý zdroj kvalitních omega-3 a omega-6 esenciálních kyselin, které jsou pro zdraví organismu důležité. I tady je velké ALE. Všeho s mírou. Rybí tuk by měl být používán ve správném poměru, maximálně 1:5. Jeho správné dávkování poznáte na kvalitní a lesklé srsti svého zvířecího miláčka.

7. problém: K čemu jsou „doplňkové látky“?

Doplňkové látky představují další důležitou položku na etiketě. Jedná se o vitaminy, minerály (ideálně ve formě chelátů) a další podpůrné ingredience, případně též stabilizátory a antioxidanty. „V kvalitním komplexním krmivu

můžete nalézt třeba výtažek z rostliny Yucca schidigera, která snižuje plynatost zvířat, podporuje imunitu a činnost jater či ledvin. Dále se přidávají probiotika, různé komplexy bylinek podle typu zvířat, pro psy náchylné na problémy s klouby se hodí doplnění glukosaminsulfátem a chondroitinsulfátem. Výborné aditivum je také kvasinkový extrakt, jenž napomáhá zdravému růstu a vývoji, chrání proti infekcím, pečuje o trávicí soustavu a podporuje krvetvorbu. V neposlední řadě můžete v kvalitním celostním krmivu najít i Dental Care – tedy speciální švýcarský patent, chránící před ukládáním plaku a tvorbou zubního kazu,“
vysvětluje produktový manažer Ondřej Pejčoch ze společnosti Mountfield.

8. problém: Bylinkářství. Hodí se i pro zvířata?

Odpověď je jasná: Rozhodně ano! Příjem vitaminů a antioxidantů pro vitalitu našich mazlíčků lze zčásti zajistit i bylinkami. Antioxidanty jsou bariérou proti škodlivinám, pročišťují tělo. Ne nadarmo tenhle termín slyšíme v každé třetí reklamě. V krmivu mají také své místo. Může jít třeba o extrakty z hřebíčku, kurkumy (neboli indického šafránu) a rozmarýnu lékařského či semen hroznového vína. Tyto látky chrání buňky před poškozením. To se projeví na zdraví kůže, srsti i kloubů zvířete a zpomalí celkově projevy stárnutí. Krom toho zlepší chuť krmiva.

Rakytník řešetlákový zase chrání ledviny a močové ústrojí, jablka čistí trávící trakt, aloe pravá hojí všechny bolístky a třapatka nachová neboli echinacea nadopuje tělo polysacharidy, glykoproteiny, esenciálními oleji a flavonoidy (jinak zvané také jako vitamin P), takže nastartuje imunitu. Pokud bylinky ve složení svých oblíbených granulí nemáte, nevadí, můžete „ordinovat“ sami. Třeba rozmarýn lékařský, který lze pěstovat i doma (v létě na balkoně), obsahuje silici, flavonoidy, kyselinu ursulovou, oleanovou, kávovou, chlorgenovou a rozmarýnovou, třísloviny a další látky. Občas stačí granule namočit do rozmarýnového odvaru a o lepší srst, drápy i klouby je postaráno.