Jezevčíci jsou známí od středověku. Byli vyšlechtěni z brakýřů pro lov pod zemí. Jsou uznáváni jako jedno z nejvšestrannějších lovecky upotřebitelných plemen. Pro svou společenskou povahu a lidský pohled jsou však stále častěji chování jako psi společenští rodinní. Jsou často rekordmany v dlouhověkosti mezi psy (pokud mají kvalitní stravu, dostatek pohybu a psychickou pohodu).

Nejstarším chovatelským spolkem pro jezevčíky je Německý klub chovatelů jezevčíků založený roku 1888. Chovají se ve třech různých velikostech (jezevčík, jezevčík trpasličí a jezevčík králičí) a ve třech různých druzích osrstění (krátkosrstý, drsnosrstý a dlouhosrstý). Drsnosrstý jezevčík vznikl díky křížení hladkosrstého jezevčíkem s kníračem a později ještě teriérem.

Hbité tělo na krátkých nožkách

Pokud koupíte štěně od "chovatele", který vás nepustí domů, podpoříte nelegální množírny, kde psi žijí v otřesných podmínkách jako sotva přežívající stroje na výrobu štěňat!

Tento nízký, krátkonohý a protáhlý pes je charakteristický směle vyzývavým držením hlavy a pozorným výrazem obličeje. Je velmi pohyblivý a hbitý. Jezevčík je přátelské povahy s vyrovnaným temperamentem, je zvědavý, mazaný a je s ním velká zábava. Je dobré, když je od mala seznamován s nejrůznějšími situacemi, lidmi i zvířaty, což rozvíjí jeho povahu vhodným směrem. Ačkoli je dnes často chován jako pes rodinný, je to stále náruživý, vytrvalý a hbitý lovecký pes s jemným nosem. Potřebuje dostatek pohybu a zábavy.

Drsná srst dobře chrání

Drsnosrstý jezevčík má po celém těle dokonale přiléhavou, hustou drátovitou srst, která nevyžaduje téměř žádnou údržbu kromě občasného pročesání. Na mordě je zřetelný vous, obočí je husté. Převažuje barva světlého až tmavého divočáka, případně barva suchého listí. Jsou uznávány také barvy běžné u krátkosrsté formy (jednobarevní, dvoubarevní a skvrnití).