Může mě můj pes nakazit toxoplazmózou? Pravdivá, byť s drsnou nadsázkou řečená odpověď zní: „Pokud ho nesníte syrového, tak ne.“ Při toxoplazmóze psa se totiž vývojová stadia těchto parazitů zapouzdří ve svalovině, dále se nevyvíjejí a pes je tudíž nemůže vylučovat do svého okolí.

Rovněž borelióza není přímo přenosná ze psa na člověka. Člověk se může nakazit jedině prostřednictvím infikovaného klíštěte.

Pes nemůže být ani zdrojem mononukleózy. Je prokázáno, že příčinou této virové infekce, zejména u dětí a mladých lidí, je zase jen člověk.

Leptospirózou, takzvanou „nemocí myší“, se člověk od psa může nakazit spíše teoreticky – při zvlášť neopatrném styku s močí nemocného psa.

Také některá bakteriální onemocnění, jako streptokokové a stafylokokové infekce, jsou specifická. Pes vás proto nemůže nakazit ani angínou, ani spálou.

Tasemnice

Rovněž u mnoha dalších onemocnění, o nichž se traduje, že zdrojem jejich nákazy pro člověka je pes, tomu tak není. Pes nás nemůže nakazit ani tasemnicí. Vajíčka tasemnice, která pes vylučuje s výkaly, nejsou infekční pro člověka, ale jen pro blechu či drobné hlodavce, ve kterých se vytvoří boubel. Tento boubel je pak infekční zase jen pro psa. Člověk se tedy nemůže nakazit, ani když pozře vajíčka z výkalů psa, resp. nakaženého hlodavce či blechu.

Pes nemůže přenést na vaše dítě ani roupy. Tento druh parazita se u psů vůbec nevyskytuje.

Škrkavky

Jedinou významnou přenosnou nemocí v naší republice, kterou nás pes může opravdu nakazit je tzv. toxokazóza (nikoli tedy toxoplazmóza). Toxokazóza je napadení škrkavkami.

  • Hlavním zdrojem tohoto onemocnění bývají štěňata a mladí psi. Nejčastěji pak bývají postiženy děti, které ještě nemají dostatečné hygienické návyky.
  • Vajíčka škrkavky jsou obsažena hlavně ve výkalech štěňat. K tomu, aby mohla člověka nakazit, musí však „dozrát“ ve vnějším prostředí (písek, hlína). Do lidského těla se dostanou při jídle neumytýma rukama.
  • Nebezpečí pro člověka představují drobné larvičky, které se ze střeva dostanou do krevního oběhu a zachytí se v různých orgánech včetně oční sítnice. Důsledkem může být i trvalé poškození zraku.
  • Prevence před tímto onemocněním spočívá v důsledném odčervování (tj. podávání účinných tablet) psů v pravidelných intervalech, doporučených veterinářem.

Na závěr bych rád zdůraznil, že zodpovědní chovatelé nevenčí své psy v místech, kde si hrají děti.