Slovenský čuvač měří 62–70 cm v kohoutku a dosahuje hmotnosti 45 kg. Feny jsou menší. FCI ho uznala za samostatné plemeno v roce 1965. Cena štěněte s průkazem původu se pohybuje okolo 10 000 korun.
Bílý hlídač hájovny
Chovatelská stanice slovenských čuvačů Z ovčích pastvin se řadí k nejlepším v České republice. Chovné feny získaly řadu tuzemských a mezinárodních ocenění a pyšní se několika vrhy nadějných potomků. Manželé Jitka a Michal Jurovi z Malého Rečkova tak navázali na tradici hájovny, v níž žijí. Hlídal ji totiž odjakživa čuvač. Je to přirozené, tento mohutný, nebojácný a věrný pes do přírody patří.
hlídač pastvin
Udržování kvalitního plemene není snadné
„Vítězství na výstavách, poháry a tituly šampionů, které naše feny získaly, nás samozřejmě těší, ale my s manželkou až tak na ocenění nekoukáme. V chovatelské činnosti se spíše zaměřujeme na plemenné znaky a kvalitní povahu štěňat. Přestože i dnešní čuvač má v genech pastevecké a hlídací vlohy, je výcvik k jejich upevnění a rozvinutí velmi potřebný. V současnosti se totiž díky jeho eleganci a kráse chová především jako společenský pes. Na změnu povahy má vliv i jeho výstavní socializace, protože na výstavách je nutné, aby se choval způsobně. Bez útočnosti a nervozity musí rozhodčímu předvést zuby, zda je plnochrupý, prokázat, že má vyvinutá varlata, sestouplá v šourku a neměl by se ani bránit divákům, kteří si ho chtějí pohladit. To všechno k výstavám a prezentaci plemena patří. Tato socializace ovšem neodpovídá povaze pracovního psa, jehož krédem je ochrana zvířecího stáda a majetku pána před vetřelci,“ vysvětluje Michal Jura.
štěňata slovenského čuvače
Zářivě bílá srst je znakem všech čuvačů
obrázek z archivu ireceptar.cz
Pokud koupíte štěně od "chovatele", který vám svůj chov neukáže, podpoříte nelegální množírny, kde psi žijí v otřesných podmínkách jako sotva přežívající stroje na výrobu štěňat!
Kráse tohoto plemena dává vyniknout i barva srsti. Slovenský čuvač se pyšní zásadně bílou barvou, sebenepatrnější skvrny v srsti, třeba žluté barvy, jsou nepřípustné a takový pes je vyloučen z chovu. Bílá barva je důležitá, aby ovčák rozeznal i na dálku psa od šelmy. Délka srsti je na různých místech těla rozdílná a zakrývá hustou podsadu, která je u pasteveckých psů tolik důležitá při ochraně proti nepříznivému počasí. Dosahuje délky od pěti do patnácti centimetrů a nejdelší je na krku, kde psům tvoří nápadnou hřívu. Kvalitní srst je odvislá od kvalitního krmení. „Psi se samozřejmě při výcviku nebo při procházkách zašpiní, a tak je dva tři dny před výstavou vykoupeme, vyčešeme a vyfénujeme, aby měli čistou bílou srst. To pak přímo svítí.
Slovenského čuvače sníh nezebe
Kvalitní strava
Psy krmíme super prémiovými granulemi, ale v zimě při teplotách od –10 °C jim dáváme maso, do kterého přidáváme rýži a zeleninu. Granule a vařenou stravu nemícháme dohromady. Ne proto, že to odborníci nedoporučují, ale míchanice nám připadá jako strava pro čuníky, ne pro psy. Mnozí chovatelé přidávají do krmení syrová vajíčka nebo mořské řasy, aby srst jejich psů byla lesklá. Zimní vaření je zkušenost starých ovčáků, kteří věřili, že se psi v mrazech teplým jídlem zahřejí,“ prozrazuje Michal Jura. (Na druhou stranu tepelná úprava znehodnotí mnoho prospěšných látek, proto jiní chovatelé dávají přednost přirozené, syrové stravě).
Svobodný pohyb
Slovenský čuvač potřebuje volnost, kterou přímo miluje. Proto nepatří do paneláku. Neznamená to však, že by ho nemohl chovat nesportovně založený člověk. Když je pes dobře vychovaný, je pozorný i k seniorovi. Bude respektovat jeho pomalou chůzi za předpokladu, že se na procházce za městem do sytosti proběhne.
Slovenský čuvač potřebuje volnost
Krásná psí duše
Když pominu tradici z úvodu článku, proč Jurovi toto plemeno chovají, nabízím ještě osobitý závěr ze školní práce jejich dcery Michaely: „Pro jeho krásu, noblesu, zvědavost, žravost, tvrdohlavost, umíněnost, rozhodnost, oddanost – pro jeho krásnou duši.“
Ano, slovenský čuvač je opravdu takový.
