Kastrace, správně nazývaná sterilizace, je nejpoužívanější a nejspolehlivější metodou antikoncepce u fen i koček. Ve srovnání s hormonálními metodami má nejméně vedlejších účinků a zároveň je prevencí nádorů na mléčné žláze. Na rozdíl od samců je zákrok prováděn v dutině břišní, proto je o něco náročnější.

Dříve se mělo za to, že fena či kočka musí před sterilizací jednou prodělat říji nebo dokonce porodit. Že je to nutné, však nebylo prokázáno. Pouze v době hárání nebo mrouskání a čtyři týdny poté by sterilizace neměla být prováděna. V době říje je totiž pohlavní ústrojí více prokrveno, cévy, které vedou k vaječníkům a k děloze, zesílí, navíc se v důsledku vyšší hladiny estrogenů lehce zvýší krvácivost. A pokud se u nezabřezlé feny objeví příznaky falešné březosti nebo laktace, je se zákrokem nutné počkat ještě déle, až příznaky pominou.

Jak operace probíhá?

Častým dotazem majitelů je, zda budou feně či kočce při operaci odebrány jen vaječníky, nebo i děloha. U zdravých jedinců je vhodnější odebrat pouze vaječníky, protože po sterilizaci se sníží hladina hormonů. Bez hormonální stimulace se pak děloha časem stáhne a zbudou z ní tenké vazivové proužky. Také bylo statisticky potvrzeno, že pokud se fenám děloha ponechá, snižuje se pravděpodobnost inkontinence moče v pozdějším věku. Po kastraci se vyskytuje zhruba u 5 % fen (více u velkých plemen), ale dá se léčit. Příčinou je opět snížená hladina hormonů, která v určité míře oslabuje funkci svěrače. Veterinář odebere dělohu jen v případě, pokud na ní během operace zjistí nějaké anomálie nebo patologické stavy. Operace se o něco protáhne a po zákroku zůstane o něco delší jizva.

Hojení jizev

Jizvy po operaci se dobře hojí. Operatér pak podle individuální povahy zvířete rozhodne, zda ránu jen překryje, nebo zda bude nutné dát pacientovi košilku nebo límec. Osobně dávám přednost překrytí rány těsně po operaci lehkým prodyšným textilním samolepicím obvazem, který se po 3-4 dnech začne sám odlepovat a jizva se dále hojí volně. Jen v případě, že se pacient o ránu nepřiměřeně stará, je nutné ji více chránit.

Sterilizovat lze snadněji v průběhu březosti

Sterilizací se zpravidla řeší také případy akutního nebo chronického hnisavého zánětu dělohy (lékařsky pyometra), který může i ohrozit život, pokud není včas odhalen.

Pokud majitel pro svou čtyřnohou svěřenkyni neplánuje potomstvo, může jeho rozhodnutí dát fenku či kočku sterilizovat urychlit nežádoucí nakrytí nebo březost. Sterilizaci je nejvhodnější provést v polovině březosti. U fen jsou již vaječníkové vazy dostatečně uvolněné a operace je mnohem snazší než u nezabřezlé feny. Kočky mají vazy přirozeně delší a lépe se tedy operují. Zejména fenám větších plemen v některých případech operatér odebere jen jeden z vaječníků. Fena sice nemůže zabřeznout, ostatní problémy plynoucí z nezměněné tvroby hormonů se však nevyřeší. Pravděpodobnost vzniku nádorů na mléčné žláze se nezmenší a časem vznikne zánět pahýlu děložního, který hormony nadále dráždí. Nutno však podotknout, že i při nejsvědomitěji provedené operaci může tvroba hormonů zůstat nezměněna. A sice v případě, když se buňky vaječníkové tkáně nalézají někde jinde než na vaječníku (nejčastěji ve vaječníkovém vazu). Tento případ je pravděpodobnější u koček.

Sterilizaci lze provést i při císařském řezu, kdy fenu ušetříme další narkózy. Rána sice vyžaduje vzhledem ke kojení větší pooperační péči, ale samotnou laktaci to nijak neovlivní.