Rodiče by měli počítat s tím, že děti se rády na výchově psa podílejí a stejně tak na péči o něj. Rády by o psovi samy rozhodovaly. Výchova, to však není jen naučení psa několika povelům, výchova, to je i harmonické zapojení zvířete do všedního dne a chodu celé rodiny. Výchova je více, než jen trénink. Navíc soužití se psem trvá mnoho let, a tak je důležité výběr psa pro rodinu s dětmi neuspěchat. Vzájemné soužití je dlouhodobý vztah, který neustále prochází proměnami a tento proces trvá po celý psí život.
Němečtí ovčáci jsou jedni ze psů, kteří způsobí člověku nejčastěji zranění.
Spíše než na volbu či vyloučení některého konkrétního plemene je třeba se zaměřit na to, abychom k dítěti nevybrali agresivního, nezvladatelného, úzkostného nebo naopak přespříliš aktivního psa. Ani obří plemena jako například Bull mastifové nemusejí být do rodin s dětmi ideální. Ne, že by tito psi neměli rádi děti, ale jejich obrovské tělo je tím, co by mohlo ublížit zvláště malým dětem.
Která plemena se příliš nehodí do rodin s malými dětmi
Dlouhodobé průzkumy ukázaly, že v rodinách s malými dětmi mohou být za problematická považována plemena jako výmarští ohaři, jezevčíci, akta inu, čivava, aljašský malamut, australský ovčák, čau, bullmastif, Jack Russell teriér, sibiřský husky anebo rotvajler.
Bullmastif má skvělou povahu, ale je to fyzicky zdatný obr.
Výmarští ohaři, kterým se nedostává v dostatečné míře pohybu a jiných aktivit, mohou být příliš rozrušení na to, aby si mohli hrát s malými dětmi. Navíc tito velcí psi mají tendenci skákat a hrát si s dětmi až příliš hrubě.
Výmarští ohaři se hodí spíše k větším dětem, jsou totiž velmi temperamentní.
Čivavy mohou být někdy až agresivní, navíc jsou notoricky zvědavé. Protože jsou malé a snadno se zraní, pokud s nimi nevhodně zacházíme. Mnohým čivavám vadí děti pobíhající kolem. Spousta z nich není ochotna tolerovat rozzuřené děti.
Pozor i na čivavy, někdy mohou být agresivní.
I když jsou psi plemene sibiřský husky považováni za poměrně vyrovnané plemeno, mohou být dětem nebezpeční pro svou poněkud drsnou hru. Při hře s dítětem může dojít k nechtěným dotykům nebo mohou dokonce kousnout.
Je-li dítě od malička správně vedeno, vytvoří se mezi ním a psem silné pouto.
Psi plemene čau čau nejsou příliš hraví a ani vhodní k mazlení, jak by mohl jejich vzhled naznačovat. Navíc málokterý z nich je vybaven schopností správně se vypořádat s přítomností dítěte. Toto plemeno je obtížněji trénovatelné než mnohá jiná plemena.
Australští ovčáci jsou zvyklí na pasení ovcí. S dětmi mohou vycházet, pokud jsou s nimi od malička v denním kontaktu. Ale i tak mnohou nastat problémy. Kvůli svým instinktům se mnozí z těchto psů snaží děti při běhání štípat do nohou. Správným výcvikem se dá toto chování obvykle potlačit. Jsou však někteří jedinci, kteří z takového zlozvyku nevyrostou.
Aljašští malamuti jsou psi pro lidi, kteří tráví hodně času venku. Trénovat a žít s těmito psy může být poměrně obtížné. Bez dostatečného fyzického cvičení a náročnějších úkolů se začnou brzy nudit. Obecně je o nich známo, že jsou extrémně posedlí svým jídlem, což může přivodit zvlášť pro děti velmi nebezpečné situace.
O akitách je známo, že jsou sice skvělými rodinnými společníky, ale na druhé straně mohou být tito psi až příliš ochranitelští. Cokoli, nebo kohokoli budou vnímat jako hrozbu, pokud situaci vyhodnotí po svém. Akity nemají rády škádlení a na děti, které nepatří do jejich rodiny, nereagují dobře. Akity, které nevyrostou v těsném kontaktu s dětmi, nejsou obvykle ochotny děti tolerovat.
Jezevčíci, kokršpanělé, malí teriéři a němečtí ovčáci nejčastěji poraní lidi. I s touto skutečností byste měli při výběru psa pro rodinu s dětmi počítat.
Kokršpanělé nemají k dětem právě nejblíže.
Pokud se i přes tato doporučení rozhodnete pro některé z výše uvedených plemen, je nutné začít včas psa trénovat, aby později dobře zvládal manipulaci. S jeho výchovou začněte, dokud je pes malý a snadno ovladatelný. Ale na druhé straně je důležité vštěpovat jisté zásady chování ke psům i dětem, a to už od malička.
