Čáp černý (Ciconia nigra) je velmi zajímavý příbuzný čápa bílého. Jsou si opravdu podobní, ale jeden je černý, druhý bílý. Toho černého nespatříte na komíně, ale když budete mít opravdu hodně štěstí, tak na procházce lesem. Čáp černý není příliš početný a navíc žije skrytě. Patří bohužel mezi silně ohrožené druhy.

Lesní pták

Černý čáp hnízdí v lesích, čím hlouběji, tím lépe. Vybírá si klidné listnaté nebo smíšené lesy, nejčastěji v horách a podhůří, občas i v nížinách. Hnízda si staví uvnitř korun stromů, jen výjimečně byla spatřena také na skalách či dokonce na zemi.

Čáp s batůžkem

Mnohá tajemství tohoto ptáka byla objevena díky originálnímu, několikaletému a velmi úspěšnému projektu Africká odysea, který vznikl z podnětu redakce Českého rozhlasu 2 Praha. Od roku 1995 sledovali ornitologové pomocí družic tah čápů černých vybavených batůžky, tedy miniaturními vysílačkami, z Křivoklátska na zimoviště v Africe. Napínavé zprávy o jejich dlouhém letu pravidelně dostávali i všichni posluchači Českého rozhlasu.

Někteří čápi černí se do Afriky vydali západní cestou přes Gibraltar, a zůstali pak i na západní straně tohoto kontinentu. Jiní se vydali překvapivě přes Blízký Východ a jejich cílem byla východní a střední Afrika. Zajímavé je, že na rozdílná zimoviště a různými cestami se vydávají i členové jedné rodiny. Trasy pak mohou každoročně trochu obměňovat, ale místu zimoviště zůstávají věrní a vracejí se stále na to samé. Důvod, proč nelétají přímo přes moře, je podobný, jako u čápa bílého – pouze nad pevninou jsou stoupající teplé vzdušné proudy, kterých umí čápi mistrně využít k plachtění a šetří tak síly. Denně ulétnou průměrně 300 kilometrů, za jediný den však někdy zvládnou i celých 500!

Nepozorované návštěvy

Vysílačky odhalily i zvyklosti čápů černých u nás – například, že potokem často zabrouzdají až k vesnici, ale ve skrytu příbřežní vegetace jsou málokdy zpozorováni. Výzkum těchto krásných a ohrožených ptáků samozřejmě slouží nejen k ukojení naší zvědavosti, ale především k jejich účinné ochraně.

Podobně jako u čápa bílého i početnost jeho černého „dvojčete“ v první polovině 19. století velmi drasticky klesala, až v západní Evropě zcela vymizel. V druhé polovině se však jeho populace zase vzpamatovaly. U nás v současnosti hnízdí přibližně 300 párů. Aby česká populace černých čápů zůstala zachována, potřebují ochranu a podporu. Proto je část jejich hnízdišť sledována s cílem zabránit rušení při hnízdění – například těžbou. Vyrušení na hnízdě bývá pro tyto plaché ptáky často osudné.

Čáp je lovec − harpunář

Nejoblíbenější potravou čápa černého jsou malé ryby, které loví v tůňkách a potocích. Pomalu se jimi brodí nebo na kořist číhá na místě a pak ji obratně harpunuje dlouhým zobákem. Prosívá drobné vody v lesích, ale vydává se i do otevřené krajiny kolem nich. Nepohrdne ani žábou, menším hadem, hrabošem či masitějším hmyzem.

Jak rozeznat čápy v letu?

Čápa černého od bílého odlišíte snadno i za letu bez ohledu na jeho zbarvení, které navíc může zmást, protože břicho čápa černého je bílé. Černí čápi však létají s hlavou nápadně níž než tělo, jakoby svěšenou. Od podobně velké volavky čápa také snadno rozeznáte: Volavka skládá při letu svůj krk do elegantního tvaru písmene S.