Pro všechna krmiva, ať již určená jelenům, zajícům či bažantům, platí společná zásada, že musí být buď čerstvá, nebo upravená tak, aby vydržela, dokud ji zvěř nespotřebuje. Proto se uskladňují v suchém, dobře větratelném prostředí. Obaly s granulovaným krmivem musí zůstat otevřené, aby uvnitř neplesnivělo. Aby plíseň nezničila kaštany, musí být vždy uskladněny venku v tenké vrstvě.
Hlavní starostí myslivců v tomto období je také zajistit klid v honitbě, který umožňuje organismu zvířete optimálně využít potravu. Každé vyrušení zvěře pak způsobuje ztrátu tukových zásob a tím i ztrátu kondice. V některých případech může zvíře i uhynout.
Seno i mrkev pro srnky a jeleny
Spárkaté zvěři se předkládá seno i objemová krmiva.
srnec obecný
obrázek z archivu ireceptar.cz
- V polních honitbách, kde žije srnčí zvěř, pak předkládají seno s vyšším obsahem bylin, nebo dvouděložných rostlin.
Při budování krmelců pro vysokou myslivci nesmějí zapomenout na „ohrádky“ pro mladou zvěř, kterou starší jedinci od krmelců odhánějí.
- Dužnatých krmiv se do krmelců předkládá jen menší množství, aby je zvěř stačila během několika málo dní zkonzumovat a neměla zažívací potíže. Z dužnatého krmiva se vysoké zvěři dává především řepa, mrkev, brambory a topinambury
- Jelení, mufloní a daňčí zvěři se dává seno s vyšším obsahem trav nebo jednoděložných rostlin.
- Do korýtek se nasype kukuřice, oves, ječmen, kaštany a žaludy.
V tomto období také myslivci podávají medikamenty na tlumení plicní a střevní červivosti. Správná zimní výživa a s ní související dobrý zdravotní stav zaručuje dobrou kondici zvěře pro jarní období, aby mohla dosahovat kvalitních přírůstků a dobře se jí vyvíjelo paroží.
zajíc polní
Řepa na tyčkách je pochoutkou pro zajíce
Pro zajíce se zřizují malé krmelce, kam se dává seno. Menší otýpky sena je také možné přivázat ke kmenům stromů nebo na keře do takové výšky, aby na ně zaječí zvěř dosáhla. Řepa pro zajíce se napichuje na nízké kůly, kde ji mohou snadno okusovat. Na ohryz pak dostávají větve z prořezu ovocných stromů.
Důmyslná krmítka pro koroptve a bažanty
Zásypy pro bažanty obsahují především jadrná krmiva, která mohou být podávána společně v hromadách plev. Zvěř se tak hrabáním „zabaví“ a netoulá se po krajině. Hrabáním si také v mrazivém počasí vytváří živočišné teplo.
bažant obecný
Pro koroptve myslivci ještě před příchodem zimy zřizují tzv. rohatiny, což jsou úzké sedlové střechy z klestí, které musejí sahat až na zem a které jsou klikatě postavené za sebou a vytvářejí tak jakýsi tunel. Před vchody do rohatin je nutné položit hromadu větví, které brání ve vstupu dravcům. Kromě rohatin zřizují myslivci i jehlanovité, nebo kuželovité koroptví boudy, které jsou zakryté jehličnatým klestím nebo rákosím. Nejjednodušším „krmítkem“ pro koroptve mohou být tzv. rošiny, což jsou naplocho položené větve a různé roští, ve kterém se koroptve mohou skrýt a kam se jim zasypává zrní.
Do všech zařízení pro přikrmování koroptví se přidává i písek. Tito ptáci totiž občas sezobnou drobné kamínky, které jim v žaludku pomáhají drtit tvrdší semena.
Zrní pro kachny
Ani na kachny nesmí myslivci zapomínat, zvláště pokud jim rybník zamrzne. Divokým kachnám se dává zrní přímo na led nebo do jednoduchých přístřešků na břehu rybníka. Pokud není na rybníku led, zrní jim myslivci sypou na pulty zřízené nad vodní hladinou.
