Kolik znáte druhů sýkorek? A které hostíte na krmítku?
21. 12. 2016

Kolik znáte druhů sýkorek? A které hostíte na krmítku?

Patří mezi nejvděčnější návštěvnice krmítek, milují slunečnice, ořechy a lojové koule. Koňadru a drobounkou modřinku spatříte běžně, uhelníčka vzácněji. Ale to stále ještě nejsou všechny.

Sýkora koňadra (Parus major)

Největší z našich sýkor měří 14 cm (ostatní druhy kolem 11 cm). Jejím domovem jsou světlé lesy, parky a zahrady. Veselé jarní nápěvky se velmi liší dle schopností každého samečka, umí dobře imitovat i jiné ptáky.

Potrava:  Hmyz hledá na listech i kůře dřevin. Mláďatům přináší ohromné množství housenek, což ocení všichni pěstitelé. Na podzim se posilní ovocem, v zimě hledá semínka a bobule. Na krmítku má nejraději slunečnici a vlašské ořechy.

Hnízdění: Tradičním místem pro hnízdění jsou bezpečné dutiny starých stromů, kterých však ubývá. Hnízdní budky jsou pro sýkory důležitou pomocí. V nouzi však vynalézavé koňadry zahnízdí i v poštovní schránce či rouře od kamen. Samička dutinu vystele mechem, travinami, chlupy i peřím. Snese do ní až deset vajíček dvakrát ročně.

 sýkora koňadra (Parus major)

Sýkora modřinka (Parus caeruleus)

Půvabná modřinka je nezaměnitelná díky azurové čepičce a modři na letkách i ocasu. Čiperná a překvapivě odvážná sýkorka patří k hojným druhům lesů i zahrad. V předjaří se zimní hejnka rozpadnou na páry (často stejné jako loni). Některé modřinky se vrací na sever a východ Evropy, jiné zůstanou.

Potrava: Hmyz obírá i z nejtenčích větviček. S drobnými bezobratlými přiletí do hnízda až 400x za den, je velkou pomocnicí zahrádkářů. V zimě ji pohostíme slunečnicí a lojovými koulemi.

Hnízdění: Hnízdí v dutinách stromů. Budky pro modřinky by měly mít vletový otvor s průměrem jen 3 cm, aby je neobsadily koňadry či vrabci. Dutinu vystelou mechem a chlupy. Samička snese i přes devět vajíček dvakrát ročně. Když je při sezení na chvilku opustí, teplo udrží peřinka z pírek a srsti.

 sýkora modřinka (Parus caeruleus)

Sýkora parukářka (Parus cristatus)

Vzácnější sýkorka s rozvernou černobílou chocholkou na temeni hlavy obývá smrkové lesy a bory. Život tráví v korunách stromů, ve volných hejnkách či párech, v zimě se potuluje nejvýš několik kilometrů od domova. Je plašší než ostatní sýkorky, ale na krmítku poblíž jehličnatého lesa se ukázat může. Sameček se zjara ozývá trylkovitým, cvrčivým zpěvem.

Potrava: Z větví a kůry sbírá bezobratlé, vyzobává smrkové a borové šišky. Na zimu si dělá i zásoby.

Hnízdění: Párek vyhledává dutiny ve kmenech i pařezech jehličnatých lesů, hnízdí i v horské kosodřevině. V trouchnivém dřevě si dutinu dovede i vydlabat. V nouzi obydlí i hnízdo po veverce či dravci. Samička hnízdo vystele mechem, pírky a srstí a snese do ní kolem šesti vajíček jednou či dvakrát za rok.

 sýkora parukářka (Parus cristatus)

Sýkora uhelníček (Parus ater)

Čiperná a upovídaná sýkorka patří mezi obyvatele jehličnatých a smíšených lesů i zahrad se vzrostlými stromy. Svému domovu je věrná – v zimě se v hejnkách potuluje jen pár kilometrů kolem. Poznáme ji podle bílých tváří, skvrnky na týle a křídlech.

Potrava: Drobné bezobratlé a jejich vajíčka obírá i z konců tenkých větví, které lehkou sýkorku vážící do 10g udrží. Zobe i semínka šišek, ráda navštěvuje krmítka.

Hnízdění: Stromových dutin je v jehličnatých lesích nedostatek. Uhelníčci však dovedou hnízdit i v pařezu, v puklině skály a dokonce i pod zemí, v noře po hlodavcích. Hnízdní budky jim však poskytnou větší bezpečí. Uhelníčci na oplátku pomohou lesu, protože zvláště v době hnízdění účinně likvidují přemnožený hmyz. Samička klade kolem 9 vajíček jednou či dvakrát za sezónu.

 sýkora uhelníček (Parus ater)

Sýkora lužní (Parus montanus)

Na pohled je dvojnicí sýkorky babky. Na rozdíl od ní má matnější černou čepičku na robustněji vyhlížející hlavě a světlejší vnější lemy letek. Odlišíme ji však spíše podle zpěvu, například nosově znějícího, monotónního varování „dé dé dé“.  Žije ve smíšených a jehličnatých horských lesích, méně často ve vlhkých listnatých lesích a příbřežních křovinách. Párek spolu tráví i zimu a od domova se příliš nevzdaluje.

Potrava: Hledá hmyz, semena dřevin i lesních bylin. Může se objevit i na krmítku.  

Hnízdění: Hnízdní dutinu si párek dovede v dostatečně ztrouchnivělém dřevě i sám vysekat. Je to však těžká a zdlouhavá práce, budky proto rád osídlí. Samička kotlinku vystele mechem a plstí a snese kolem osmi vajíček, obvykle jen jednou do roka.

 sýkora lužní (Parus montanus)

Sýkora babka (Parus palustris)

Sýkorka s lesklou černou čepičkou na hlavě, s trochu menší černou bradou a štíhlejším krkem, nežli má sýkora lužní (což je však patrné jen v některých pozicích). Má ráda vlhčí listnaté lesy, sady, parky a zahrady s listnatými stromy. Po celý rok žije v párech, které se v zimě někdy sdružují do menších zimních hejn a potulují se po kraji. Často přiletí i babky z východu a severu Evropy.

Potrava: Sbírá hmyz a jeho vajíčka, pavouky i semena dřevin, na zemi pak semena lopuchů, bodláků a dalších bylin. Na krmítku si dovede nabrat i dvě semínka do jednoho malého zobáčku.

Hnízdění: Nejraději hnízdí v užších dutinách silnějších větví, hnízdní budky ji lákají méně, než ostatní sýkorky. Samička dutinu vystýlá lišejníky a srstí, snese jednou či dvakrát kolem osmi vajíček.

sýkora babka (Palus palustris)

Autor Jana Bucharová.

Související články

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvamínusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

k sýkorkám

(VWPsQNux~8ADZYsXVt%o1YSSwkBB594Vj7aPZYTw), 21. 12. 2016, 16:03

Dobrý den, konečně téma k uvolnění napětí. Nejsem žádný velký znalec tohoto druhu ptáků. Každý rok v tuto dobu mají na balkonu zavěšeno kryté krmítko s lojovými koulemi a semínky. Abych pravdu řekl, nevěděl jsem, že je jich tolik druhů, zarazila mne podivná zpráva z dřívější doby, že v době nedostatku činí nálety do kolonií netopýrů, údajně jim vyklovávají kusy masa včetně i oči. Můžete internetovou zprávu ověřit a zevšeobecnit?, mockrát děkuji, přeji o Vánocích jen to nejlepší, pohodu, štěstí, lásku nejbližších, do dalších let hodně zdraví, Prorok z Mikulova na Moravě.

RE: k sýkorkám

(q8AkQMQtb-uk8~l6jWmKD), 22. 12. 2016, 10:58

Dobrý den, pane Proroku, děkuji za zajímavé doplnění. Tato internetová zpráva má pravdivé jádro, mnohé v češtině vychází pravděpodobně z článku, který Petr Mikula publikoval v roce 2014 ve Vesmíru. Píše v něm, že v Maďarsku bylo opravdu doložený takovýto útok na netopýry, ale pouze v jedné jeskyni. Z velkého vchodu na zimující netopýry dopadalo trochu světla – v naprosté tmě by sýkory létat nedovedly. Vybíraly si právě se probouzející netopýry, které navíc i slyšely, a kromě vyklování očí jim vyjedly mozek – ostrým zobáčkem dovedly rozbít lebku. Těla nechaly být, to už je pro ně asi moc tuhé sousto. V období, kdy k tomuto útoku došlo, byla zima mrazivá se spoustou sněhu, a když výzkumníci začali sýkorky dokrmovat, potvůrky nechaly netopýry na pokoji. Nicméně i na krmítku byly výjimečně spatřeny, jak napadnou jiné ptáky a stejně jako u netopýrů jim vyjedly mozek z hlavy. Vzhledem k obřím počtům sýkorek jsou tyto případy stále ojedinělé, ale odpovídají vynalézavosti, nebojácnosti, obratnosti a síle sýkorek. Kdo odchytává ptáky za účelem kroužkování, ví, že zatímco jiní pěvci jen polekaně koukají, sýkorky bojují jak divé, překvapují silou a zobáčkem klovou do rukou pěkně citelně. A ta nejmenší, modřinka, je nejkurážnější. Případy zabití jiných ptáků či netopýrů byly zaznamenány zatím jen u hojných sýkor modřinek a koňader, které se patrně už kdysi přiživovaly na mrtvolách zvířat. Zima a nouze je vždy přiměla hledat, co se dá. K útokům na jiné pěvce však došlo údajně i v době hnízdění, kdy byly v soutěži o hnízdní dutiny a budky schopny už ubytovaného ptáka zabít – což je vysvětlováno i tím, že sýkorčí samečci mají mnohem více testosteronu, nežli jiní, a tak jsou agresivnější. Příroda nás asi nikdy nepřestane překvapovat :-)
Děkuji za krásné přání z krásného Mikulova, také přeji příjemné svátky a v novém roce i všech dalších mnoho lásky, zdraví a radosti, Jana B.

Zvířata

(G_rxQmU6QuxjEKKjX8Ay.ca6jWmLf), 21. 12. 2016, 10:08

Líbí se mi všechny články od autorky Jany Bucharové, super, nemá to chybu . Urbanovský

RE: Zvířata

(q8AkQMQtb-uk8~l6jWmKD), 22. 12. 2016, 11:00

Děkuji mnohokrát a přeji krásné svátky plné pohody :-) Jana

Co najdete ve zpravodaji?
Podívejte se na ukázku...

PředchozíDalší
Portál provozuje Tarsago | © 2017 VIZUS & Tarsago | kontakt | Používáme redakční systém Vizus CMS