Krmení ptáků na krmítku i u řeky: Jak jim skutečně pomoci?

Asi nejčastějšími návštěvnicemi krmítek jsou sýkorky. Nejběžnější je velká sýkora koňadra a roztomilá sýkora modřinka. Ale žijí u nás a na krmítka zalétají i další druhy sýkorek: uhelníček, babka, vzácná parukářka… Vzácně se objeví i hejno půvabných mlynaříčků. Stálým hostem bývá elegantně zbarvený brhlík a páskou přes oko, občas přilétne i méně nápadný šoupálek.

Určitě nepřeslechnete, když krmítko navštíví hejnko štěbetaných vrabců, kteří se mezi sebou stále pošťuchují a hlasitě dohadují. Často přiletí i další zrnožraví ptáci, jako jsou zelenaví zvonci či dlasci s velkými, silnými zobáky, jež rozdrtí každé tvrdé zrno.

Perlou krmítek je pestrobarevný hýl, červenka, strnad či chytrá sojka. Lůj může nalákat i strakapouda. Také černý kos či podobně velký, ale kropenatý drozd kvíčala si často přijdou něco smlsnout.

Mezi nejmenší návštěvníky krmítek patří střízlík obecný, neposedný ptáček s ocáskem typicky vytrčeným vzhůru.

Někteří ptáčci na krmítkách jsou naši celoročně domácí, řada jiných patří k zimním hostům, kteří každoročně přilétají z ještě drsnějšího severu či východu.  

Čím ptáčky v zimě potěšit?

Přikrmování ptáčkům nejvíce pomůže v době, kdy panují silné mrazy, a především kdy krajinu pokrývá mocná sněhová vrstva. Ta jim totiž schová většinu  možných zdrojů potravy – semena uschlých trav a plevelů apod.

• Ptákům můžete předkládat jakákoliv semena: slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko i řepku. Zvláště tučná slunečnicová semena jsou spolehlivým zdrojem energie. Uvítají drcená jádra vlašských a lískových ořechů.
• Pro zpestření můžete přidat i ovesné vločky, maličké kousky syrového masa, strouhanou mrkev, a samozřejmě přírodní, neslané a neškvařené sádlo nebo lůj.
• Kos či drozd ocení i kousky jablka.
• Kosi, drozdi, vrabci a řada dalších druhů je vděčná i za nejrůznější bobule a plody. Budou pečlivě obírat zbytky úrody rakytníku, šípků, dřišťálu, dřínu, hlohu, aronie, mahonie, červeného i černého bezu, jeřabin. Plody jim můžete v době zrání také nasbírat a schovat na zimu. Pochutnají si i na pro nás nejedlých či dokonce jedovatých druzích, jako je ptačí zob, pámelník,  či břečťan. Množství keřů ocení i jako místo k odpočinku a úkryt - ať už se jedná o solitéry, skupinky nebo živý plot.

Lojové šišky a báječné kokosy

Z loje  můžete vyrobit i vlastní směs, pokud jej opatrně rozehřejete a smícháte se semínky:

• Směs lze nalít do skořápky kokosového ořechu či do květináče.
• Můžete v ní namočit i suché borové či smrkové šišky.

V obchodech lze zakoupit přímo speciální míchané směsi pro zimní krmení ptáků, sypké či v podobě praktických lojových koulí, které lze zavěsit i jinam, nežli do krmítka.

Pokud chcete ptáky přikrmovat na chatě, kam se často nedostanete, může být velmi užitečné krmítko se zásobárnou na potravu, která se do "obytné" části postupně sesypává podle toho, jak ji ptáci odebírají. 

Co na krmítko naopak nesmí, jak by mělo vypadat, a kam jej nejlépe umístit se dočtete zde.

Krmit či nekrmit labutě rohlíkem?

Na nezamrzajících řekách, často ve městech, zimují labutě a kachny, často také lysky černé a rackové chechtaví. Lidé jim ze břehu házejí něco na přilepšenou, v dobré víře, a ptáci, často již vyloženě ochočení, si rádi berou, mnohdy doslova loudí. Většinou se ale jedná i pečivo, což může být ošemetné.

I když se v tomto ohledu názory různí, je zřejmé, že běžně předkládané suché pečivo, například rohlíky a housky, vodním ptákům nijak neprospívá. (Všežraví, odolní a přizpůsobiví racci si s ním ještě poradí relativně nejlépe). Je to podobné jako u lidí – i my bychom při jednostranné rohlíkové stravě brzy trpěli nedostatkem vitamínů a minerálů. Ptáci tak na nekvalitní stravě tloustnou, ale jsou vlastně podvyživení, co se důležitých živin týká. Rohlíky je však zasytí a tak ani nejsou  nuceni si hledat přirozenou, zdravou stravu.

Vhodné, neslané a nesladké, starší ale předem navlhčené pečivo by jim samozřejmě nijak neuškodilo, kdyby tvořilo jen zpestření jejich jídelníčku. Ale vzhledem k tomu, že je většina lidí krmí výhradně touto stravou, často nejedí nic jiného, což už může být časem zdravotní problém. I když jim lidé samozřejmě předkládají tuto stravu s těmi nejlepšímu úmysly.

Pokud tedy chcete labutím a kačenám opravdu prospět, pořiďte si pro jejich krmení granule pro vrubozobé ptáky. Jsou k dostání v každém dobře zásobeném obchodě s chovatelskými potřebami a nejsou nijak drahé. Chovatelé je používají pro krmení hus, kachen, či okrasné vodní drůbeže. Další možností jsou celá obilná zrna.

Rohlíky si raději nechejte na strouhanku, suchý chleba je vhodný jako pamlsek pro velká hospodářská zvířata. Pro ně je jenom dezertem, který nijak neublíží.

Autor Jana Bucharová.