„Hlavní potravou loriů je nektar a kašovité substance, cež vede k řídkému trusu. Proto při chovu těchto ptáků v bytě musí být klec umístěna tak, aby neznečisťovali okolí. Ve voliérách je výhodné využívat k podestýlce lesní hrabanku, dřevěné hoblovačky nebo písek, do kterých se trus vsákne. Někteří chovatelé používají rošty s drenáží podlahy a trus splachují“ vysvětluje pan Holub. „Nejsou to však papoušci na mluvení. Během života se zpravidla naučí jen několik slov“ upozorňuje dále chovatel. Neobyčejná krása a přítulná povaha loriů je však tak okouzlující, že mluvení je zcela podružná záležitost.

Tito loriové se svou velikostí 26 cm patří mezi střední papoušky. Dospívají ve dvou letech a dožívají se v průměru 20 let. Cena papouška se pohybuje kolem 5000 Kč.

Jemní strávníci

Protože loriové jsou vázaní na nektar, pyl, mízu stromů, dužnaté plody, semena trav a larvy hmyzu, mají oproti jiným papouškům jinak utvářený jazyk. Je pokryt takzvanými papilami, které působí jako štěteček, a s jeho pomocí „smetají“ z květů nektar a pyl. Zvláštností je také pití vody. Svým dlouhým jazykem „vytahují“ vodu z misky, aniž se zobákem dotknou hladiny.

Každý chovatel má svůj recept na krmení ptáků.

  • Výhodné je krmení dávkovat a předkládat ho papouškům dvakrát, třikrát denně, protože zbytky potravy rádi rozhazují po okolí. Mnozí jim mixují kašičky z různých ingrediencí, například z obilního šrotu, sójové mouky, ovocného sirupu, kondenzovaného mléka, ovocného pyré, vařené rýže, banánů, hroznového vína, melounů či hrušek.
  • Loriové mají rádi i zeleninu a zelené krmivo.
  • Naučí se přijímat i naklíčené zrní, semena slunečnice, proso.
  • Nejjednodušší a nejrychlejší je však instantní krmení pro lorie, které lze koupit ve specializovaných prodejnách.V určitém podílu je smícháme s teplou vodou a zamícháme. Do této kašičky lze přidat i dětské piškoty, dětskou přesnídávku nebo kousky ovoce.

Pečliví ptačí rodiče

„Loriové jsou dobří rodiče, ale neodchovávají velký počet mláďat. Samička obvykle snáší dvě, výjimečně tři vajíčka. Mláďat ani nemůže být více, protože kašička je řídká a chovný pár je nucen mláďata častěji krmit.

Protože jsou loriové krotcí, nevadí jim, na rozdíl od jiných druhů papoušků, kontrola hnízda. Mladé ani po vyrušení neopustí. Pro hnízdění jsem jim upravil kus kmenu platanu, v jehož dutině sedí samička na vajíčkách a na noc se k ní vrací sameček. Také vylétlá mláďata se na noc do dutiny vracejí,“ říká Václav Holub.

Ptačí společenství

Tito papoušci se mohou chovat ve voliérách i ve větších hejnech, ale zásadně v párech. Lichý pták by v zápasu o život neobstál.

Pouze při hnízdění je nutné od sebe jednotlivé páry odddělit, aby si při ochraně svého teritoria neublížily. Je to potřebné i proto, že loriové mají mnoho poddruhů, a tak vzniká nebezpečí, že se vzájemně zkříží.

„Kříženec pak neodpovídá předepsanému standardu. Kolikrát jsou chovatelé nešťastní, že nemohou sehnat k volnému ptákovi vhodný protějšek. Například ke svému samečkovi lori mnohobarvému zelenopáskovému jsem sháněl samičku čtyři roky. A pak jsem trnul, zda si padnou do oka. Po prvním roce společného žití samička snesla dvě vajíčka, ale byla čistá, neoplodněná. Sameček si totiž samičky nevšímal. Žil předtím sám a byl spíše zvyklý na lidi. Naštěstí si ptáci na sebe nakonec zvykli a mláďata vyvedli,“ pyšní se pan Holub.

Protože v České republice se podle odborných odhadů chová na 30 druhů a poddruhů loriů, byl před osmi lety založen v Olomouci Českomoravský klub chovatelů loriů, který mezi sebou uvítá i příznivce těchto výjimečných, překrásných a pohybově nadaných papoušků.