Našim předkům se zdálo, že hlas sýčka říká „pojď“ těm, kteří již stojí na prahu smrti. V jeho volání skutečně můžeme toto slovo (s trochou fantazie) slyšet. A je možné, že se častěji ozýval za oknem domů, ve kterých někdo stonal. V takovém okně se svítilo, zatímco v jiných staveních ne – lidé chodili časně spát a časně vstávali. A světlo ve tmě láká hmyz, který je potravou sýčka. Desítky tisíc sýčků lovily za večerů a nocí hmyz na loukách a pastvinách. Dnes v celé republice zbývá pouhých 100 párů. Víte, jak skutečně zní volání sýčka? Jestli ne, poslechněte si jeho hlas

Jak sově pomáhá kosení a pasení?

Políčka, pastviny a postupně sečené louky, jaké dřív k naší krajině patřily, sýčkovi obecnému (Athene noctua) nesmírně chybí. Od doby, kdy byla dobytku pastva pod širým nebem odepřena, a byl zavřen do hal, a kdy lidé přestali sekat loučky a sady kolem vesnic, sýčků ubývá. Právě na pasených a sečených loukách lovíval svou potravu, velký hmyz. A nejraději bydlel v duté vrbě, která stála u potůčku kolem pastviny. Vykrmit mláďata stojí pár sýčků velké úsilí, proto vždy hnízdili na příhodných místech, kolem kterých bylo dostatek potravy. Když jsou nuceni létat za potravou daleko, dnes třebas do vzdálenějších zahrad, mohou se snadno dostat na hranici svých sil, hubnou a mláďata sotva uživí. Z trávníků ošetřovaných pesticidy navíc přinesou potravu otrávenou. A ve vysoké trávě drobný, jen jako holub velký sýček lovit nedovede.

Nebezpečné černé díry

Dříve hnízdili v dutých stromech, později se však přizpůsobili jejich nedostatku a začali hnízdit ve stodolách a dalších hospodářských staveních. Má to jednu nevýhodu - sýčky neodolatelně lákají otvory komínů a větracích šachet. Často do nich proto spadnou, ale po hladkých stěnách již nevyšplhají zpět a létat v úzké rouře také nelze. Mohou se také utopit v nádržích na vodu.Takové pasti mají ve chvíli, kdy sýčků ubývá pod kritickou mez, velmi neblahý vliv. I proto je důležité mapování sýčků - alespoň v oblasti, kde se vyskytují, lze podobným úhynům preventivně zabránit. Stačí roury zabezpečit pletivem.

Již tak málo početné sýčky také decimují tuhé zimy a volně se pohybující kočky, které mají bohužel na drobné ptactvo velmi nepříznivý vliv – nejsou to přirození predátoři. Jsou v nefér výhodě, z hlediska přírody jsou přemnožené.

Zachráníme sýčka?

Sýčkům můžete pomoci odstraněním pastí, hospodařením bez pesticidů, postupným sečením luk (zatímco na posečené části sýček loví, ve vyšším porostu se hmyz množí a slouží jako úkryt i pro další živočichy). A také vyvěšením hnízdních budek. Bylo zjištěno, že v naší republice se sýček v budovách najde dostatek vhodných dutin pro hnízdění. Ale ne bezpečných. Snůšku často vyplení kočka, potkan nebo kuna. Proto má velký význam instalace bezpečných hnízdních budek na vhodné místo.

Budky pro sýčky by měly být 80 cm dlouhé, 25 cm široké a 25 cm vysoké, s kulatým vletovým otvorem o průměru 8 cm. Spolehlivou ochranou proti predátorům je plechový kornout kolem vletového otvoru. Více o budkách pro sýčky najdete na www.birdlife.cz

Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců AVČR se dlouhodobě věnuje mapování a ochraně sýčků. Zapojit se může každý – ať už pomoci s mapováním, nebo přispět na výrobu budek a odstranění pastí