Strakapoudi a datel si dovedou vytesat hnízdní dutinu sami, vyhledávají však starší, trochu trouchnivé dřevo, aby jim šla práce lépe od zobáku. Na jimi vytesaných dutinách jsou až na výjimky závislé sýkorky, lejsci, vrabci, rehci, šoupálci, holubi, kavky, poštolky a mnoho dalších druhů. Jenže starých stromů je strašně málo, proto jsou hnízdní budky pro ptáky skutečnou záchranou.

Ptačí domek z prken

Budka musí být snadno čistitelná, aby ji ptáci mohli používat po mnoho let.

Nejčastěji používaná je klasická prkenná budka, kterou si můžete poměrně snadno vyrobit i doma. Ale aby ptákům opravdu pomohla, musí mít vhodné rozměry a provedení, nesmí do ní zatékat, musí být bytelná a odolat i nepřízni počasí. Prkna na její výrobu by měla být kolem 2 cm silná, aby byla budka pevná, v létě nepřehřívala a za jarních nocí neprochladla. Vnější strana budky by měla být do hladka opracovaná a ošetřená nátěrem v přírodních barvách, aby déle vydržela. Vnitřek hladký (ani nabarvený) být nesmí, pouze po přirozeně drsných stěnách se dostanou odrostlá mláďata na svou první cestu do světa. Řešením je neopracovaná strana prken, nebo dodatečně vytvořené příčné zářezy.

  • Budku je vhodné vyrábět z již vyschlého dřeva, které drží tvar.
  • Lepší je pracovat s vruty nežli s hřebíky. Měly by být 4-6 cm dlouhé.
  • Dno by mělo být schované mezi stěnami budky, jinak by vzniklou spárou zatékalo.
  • Střecha musí stěny přesahovat tak, aby do budky nezatékalo, sešikmení napomůže odtoku vody

Dřevocementové ptačí budky

Mnohem levnější plastové budky se nevyplatí. Jsou totiž neprodyšné a snadno se přehřívají i prochladnou.

Ne každý má čas, možnosti a dovednosti potřebné k výrobě ptačích budek. Naštěstí je lze i zakoupit. Přesto je pro kvalitní nákup dobré znát vhodné rozměry budek. Spíše než dřevěné se v okolních evropských zemích prodávají budky z dřevocementu, které jsou trvanlivější. Pro ptáky je tento materiál přínosný, je pevný a bezpečný, dobře izoluje a lépe dýchá, uvnitř budky nedochází ke kondenzaci vody. Snadno se také tvaruje a napříkald kuželovité střechy brání přístupu predátorů shora - na stříšce se neudrží. Nevýhodou je pouze vyšší cena a váha (která však při zavěšení zabraňuje přílišnému kývání). K dostání jsou tyto budky již i u nás, v různých provedeních vhodných pro odlišné ptačí druhy, a dokonce i pro netopýry a užitečné druhy hmyzu na zimu i léto.

Šikovní kutilové si mohou dřevocementovou budku dokonce sami vyrobit. Směs se připravuje z třetiny cementu, třetiny pilin či hoblin a třetiny hrubšího písku a pěchuje se do formy z plechu nebo ze dřeva, kde až pět dní tuhne. Přední stěna musí být opět odnímatelná pro čištění. Do střechy je již při výrobě vhodné pevně zapustit drátěné oko pro zavěšení.

Budky ze špalku

Nejpřirozeněji působí krásné, ale většinou pracné budky vyrobené přímo z kmene stromu. I ptáci je pro jejich přirozenost rádi vyhledávají. Musí ovšem splňovat stejné parametry jako budky ostatní, nevýhodou je jejich mnohdy kratší životnost.

Nejsnáze tuto budku vyrobíte z již dutého, zevnitř trouchnivého špalku. Dutinu stačí dočistit a špalek opatřit šikmou sklápěcí střechou, bezpečným dnem a vletovým otvorem. Zdravý špalek lze vydlabat buď pomocí navrtávání, nebo po rozpůlení na dvě části, které se po vydlabání dutiny vrátí k sobě.

Kdo jak velkou budku potřebuje?

Sýkora modřina, sýkora uhelníček, sýkora parukářka

Dno o rozměrech nejméně 12x12 cm, výška 25 cm, kulatý vletový otvor o průměru 28 mm. (Malý vletový otvor zabrání větším sýkorám, aby menší příbuzné vyhnaly a budku obsadily samy)

Sýkora koňadra, sýkora babka, sýkora lužní, vrabec domácí, vrabec polní, brhlík lesní, rehek zahradní, lejsek černohlavý, lejsek bělokrký

Dno o rozměrech nejméně 14x14, výška 20-25 cm, svislý oválný vletový otvor o rozměrech 3x4,5 cm,(sýkorám postačí otvor 3x3,5 cm). Oválný tvar není podmínkou, ale je pro ptáky komfortnější – to stejné platí i pro následující druhy.

Špaček obecný

Dno o rozměrech nejméně 15 x 15 cm, výška nejméně 30 cm, oválný vletový otvor o rozměrech 4,5 x 5 cm. (V budce se mohou ubytovat i menší ptáci, jako jsou brhlíci, sýkory, rehci a také strakapoudi a žluny, pokud nemají v čem tesat dutiny vlastní).

Kavka obecná

Dno o rozměrech nejméně 20 x 20 cm, výška nejméně 35 cm, oválný vletový otvor o rozměrech 6 x 7 cm.

Budku může osídlit i žluna zelená nebo šedá, strakapoudi, případně i vzácný dudek chocholatý

Holub doupňák, poštolka a menší sovy

Dno o rozměrech nejméně 30 x 30 cm, výška 40 cm, oválný vletový otvor o rozměrech 8 x 12 cm.

Konipas bílý i horský, rehek domácí, lejsek šedý, červenka

Tito ptáci rádi hnízdí v polobudkách, které mají volnou horní třetinu až polovinu přední stěny. Rozměry dna by měly být nejméně 12x14 cm, výška 15 cm.

Rehky domácí přilákají budky, které zavěsíte pod střechu domu, do výšky nejméně 2m. Lejsci a konipásci dávají přednost budkám zavěšeným na stromě či zdi. Umístění na zdi je bezpečnější, k budce uprostřed holé zdi se nedostanou (nemsí však být orientovaná najih, aby do budk nepražilo slunce). Na strom můžete umístit límec proti predátorům, kterým se obtočí kmen.

Rorýs obecný

Mistr letec doplácí na zateplování budov, pokud se při něm nebere v potaz jeho hnízdění. Hnízdí ve výškách, ve vzduchu tráví celý život. Kvůli velkému rozpětí křídel, na nichž tak úchvatně plachtí, by měla být budka pro rorýse 40 cm široká, 20 cm hluboká a 15 cm vysoká. Vletový otvor ve tvaru podélné štěrbiny by měl být dlouhý 7-8 cm a vysoký 3-4 cm. Umisťuje se na zdi, nebo přímo do fasády, nejlépe 4 m a výše nad zemí (nebo nad stromy, střechami), s otvorem orientovaným na sever. Budka nesmí být vystavena přímému slunci, také pod neizolovanou plechovou střechou mláďata téměř jistě uhynou horkem. Ideální je dodatečná izolace polystyrenem zvenku budky, bobře izolují i budky dřevocementové.

Vlaštovky a jiřičky

Ačkoli si hnízda staví samy z hlíny a stébel, potřebují drsnější stěnu, aby je k ní mohly bezpečně přilepit. Ocení proto hnízdní podložku, který bude zároveň sloužit k zachytávání trusu (který můžete využít jako výtečné hnojivo). Občas mají vlaštovky i jiřičky potíž sehnat včas dostatek kvalitního materiálu a ocení proto i hnízda již hotová, která si jen mírně upraví. Hnízda pro vlaštovky je třeba umístit ke stropu dobře přístupných místností (chlévů, stodol a pod), hnízda pro jiřičky vně budov pod střechu. Miskovitá hnízda se dobře vyrábějí ze dřevocementu, lze je rovněž zakoupit. Jako základ poslouží i polovina většího kokosového ořechu.

Dostatek prostoru pro ptáčata

Dostatečně prostorné dno je nutné pro to, aby mláďata mohla bez problémů růst, aby měla v horkých dnech dostatek místa i vzduchu a také pro to, aby rodiče s mokrými křídly mohli přistát vedle hnízda. Potravu je totiž mladým nutné nosit za jakéhokoli počasí. Dostatečná vzdálenost dna od vletového otvoru zase zajistí, aby mláďata tlapkou nevybrala obratná kočka, pokud se k budce přes další bezpečnostní opatření dostane.

Pestrá zahrada se spoustou rozmanité vegetace i květin lákajících hmyz uživí větší počet ptactva, nežli zahrada s převahou nízkého trávníku a jehličnanů. Samozřejmostí je nepoužívat insekticidy (a raději ani ostatní pesticidy), aby rodiče dětem nenosili otrávené housenky.

Většina ptáků si při hnízdění hájí svůj okrsek, budky pro sýkory a brhlíky musí být proto vzdálené nejméně 20 m od sebe. Společenští vrabci a špačci naopak hnízdí rádi pospolu a uvítají dvě i tři budky vedle sebe (pro vrabce se vyrábějí i jakési řadovky pro více rodin, každá má svůj vchod a je oddělená přepážkou).

Budky je třeba zavěsit do bezpečné výšky, kde ptáci nebudou rušeni. Zároveň je ale bude nutné pravidelně čistit, takže se k nim ze žebříku musíte pohodlně dostat (další možností je zavěsit budky na háček, ze kterého je lze sundat i pomocí tyče). Pro drobné pěvce je vyhovující výška mezi 2-3 metry, holubi a kavky již vyžadují výšku kolem 6 m.

Vletový otvor (s výjimkou rorýsů) je ideální směrovat na východ či jihovýchod, odkud obvykle přichází nejméně srážek. Zároveň k němu musí být dobrý přístup, což je důležitější než orientace.

Jak budky zavěsit?

Budky se nejčastěji připevňují ke kmeni statného stromu nebo do větví. Stromu zatlučení hřebíků nevadí, uškodit mu může spíše zapomenutý a škrtící drát. Ovšem po letech mohou hřebíky zarůst do kůry tak, že budka spadne. Řešením je nezatloukat je úplně nadoraz, pomůže i vložení podložek, například zátek od piva.

Budku lze na strom připevnit například pomocí lišty přišroubované k zadní stěně budky. Lišta by měla být alespoň 6 cm široká a 2 cm silná, ideálně z tvrdého, trvanlivějšího a odolného dřeva. Aby se při přitloukání nepoškodila, je vhodné si otvory předem připravit. S pomocí svislé lišty budku připevníte ke kmeni, s pomocí vodorovné ji lze umístit do větvoví.

Snazší je zavěšení budky za drátěné oko, které však musí být ke střeše budky dobře připevněno tak, aby visela vodorovně, nebo se mírně předkláněla. Při zavěšování je třeba dbát na to, že mírné pohupování ptáčatům nevadí, houpou se i větve stromů, když hnízdí v přirozených dutinách. Budka ale nesmí narážet do kmene nebo větví ani při silném větru. Pomůže pojistné připevnění na více bodech, kratší závěs i vyšší hmotnost budky.

Ke stěnám, ale rovněž na kmeny, lze budky zavěšovat pomocí oček na zadní stěně za připravené háčky. Za háček lze rovněž zavěsit budku na oku, pokud je vhodně umístěné (budka nesmí být v záklonu, aby do vletového otvoru nezatékalo).

Ochrana budek proti kočkám, kunám a dalším hrozbám

Veškeré ptačí úsilí při výchově mláďat může zmařit kočka, jejíž lovecké pudy ji přirozeně vedou k prozkoumávání dostupných ptačích budek. Dále nebezpečí představují kuny, které podobně jako kočka číhají na rodiče, nebo se snaží dostat k mláďatům, ale i strakapoudi, kteří rozklovou dřevo kolem otvoru a rovněž vyberou mláďata.

  • Nejlepší je, pokud se kočka či kuna k budce vůbec nedostanou. V tomto ohledu mají výhodu budky zavěšené, pokud v jejich blízkosti nejsou další větve. Ideální je pak kuželovitá stříška, na niž se ani kočka neudrží (nejsnáze se vyrobí u dřevocementové budky).
  • Pomoci mohou také různé zábrany, které jako límec obepínají kmen stromu.
  • Důležitou prevencí proti vybrání hnízda kunou či kočkou je absence nepotřebného bidélka před vletovým otvorem, které šelmám pomáhá se budky přichytit a šátrat v jejích útrobách. Zabrání jim v tom naopak rourka prodlužující vletový otvor, jaká je někdy používána v místech s přemírou koček.
  • Důležitá je také nenápadnost budek, a pokud je již predátoři objevili, před další sezónou pomůže i změna místa.
  • Proti zvětšování vletového otvoru strakapoudem je účinnou prevencí jeho oplechování. Plech musí dobře přiléhat, aby se o něj ptáci nezranili.