Tetřev hlušec (Tetaro urogallus) kupodivu není hluchý. Tedy až na výjimečný čas na přelomu dubna a května, kdy toká. V zápalu toku, který začíná na větvi a pokračuje na zemi, ve fázi, která se nazývá broušení, opravdu nevnímá okolí a neslyší. Zvukovody mu na chvíli ucpou tělíska, která je patrně chrání před vysokými ultrazvuky, které tokající tetřev vydává. Divoký tanec se spoustou výskoků střídá s pózováním na větvích či pařezech, a nakonec se každé ráno spáří až se třemi jeho výkonem uhranutými slepicemi.

Proč tetřevi téměř vymizeli?

Probíhají pokusy na záchranu a reintrodukci tetřeva nejen na Šumavě, ale také v Krkonoších, zatím však nejsou příliš úspěšné. Tetřevům škodí i celoroční turistický ruch, nemají klid na sběr potravy.

Impozantní tetřev je u nás bohužel na pokraji vyhubení. Zatímco v 18. století patřil mezi běžnou a oblíbenou lovnou zvěř a ještě v roce 1935 byl početní stav tohoto krásného lesního ptáka odhadnut na 12 000, v současnosti přežívá již pouze v šumavských lesích a počet ptáků zde nepřekračuje stovku!

  • Tetřev totiž dovede žít pouze v prosvětlených jehličnatých či smíšených lesích s dostatkem potravy, kterou mu skýtají především rozličné bobule v bylinném podrostu.
  • Zároveň potřebuje statné stromy s vodorovnými větvemi, kde by mohl tokat a nocovat, tůňky a potůčky, ze kterých by mohl pít.

To vše mu dovede poskytnout přirozený jehličnatý či smíšený horský prales, nikoli monokultury mladých, tenkých smrků, kde není podrost téměř žádný.

Velký úbytek tetřevů nastal již po druhé světové válce. A na vině nebyl pouze úbytek přirozeného prostředí, ale také intenzivní lov. Teprve v roce 1978 byl lov tetřeva konečně zakázán, to už ale v lesích přežívalo sotva 500 kusů.

Samostatná lesní kuřátka

Tetřev se navíc i pomalu rozmnožuje. Oplodněná samička naklade každé jaro do hnízdní jamky na zemi 5 až 12 vajec, která pečlivě zahřívá a hlídá. Snášku však může zničit jestřáb i divoké prase, čerstvě vylíhlá mláďata jsou také citlivá na nepřízeň počasí a většina jich v prvém roce zahyne. A to přesto, že jsou brzo samostatná a schopná po tetřevím, trochu těžkopádném způsobu létat již za pouhých deset dnů po vylíhnutí.

Kamínky po jídle místo piva

Kromě bobulí tetřev sezobne i žaludy, hmyz i drobné obratlovce, pochutná si na mravenčích kuklách. V zimě se pak musí spokojit s pupeny a mladým jehličím stromů. Aby potravu lépe strávil, prokládá ji občas drobnými kamínky, které ji v žaludku pomáhají rozmělnit.