Chováme chameleona

Chameleoni se vyvinuli přibližně na konci křídy, a v té době žili dokonce i na našem území. Dnes je najdeme v tropech a subtropech Afriky, Madagaskaru, méně v Arábii a Indii a jediný druh žije v přírodě Středozemí. Je spočítáno přes 200 druhů a poddruhů, a to velmi různorodých – nejmenší druh měří téměř tři centimetry, největší zhruba metr.

"Buď jako chameleon - jedním okem se dívej do budoucnosti a druhým do minulosti" zní jedno madagaskarské přísloví, které vychází z jedné z mnoha chameleoních podivuhodností. Je to schopnost ovládat každé oko zvlášť a tedy klidně koukat dopředu i dozadu zároveň.

Terárium pro chameleona

• Pro párek středně velkých chameleonů je třeba připravit terárium o rozměrech alespoň 100x100x200 cm, pro jedince stačí i o něco menší.
• Pouze výjimky mezi jinak stromovými chameleony, pozemní druhy, potřebují prostornější základnu vybavenou vhodným substrátem podle prostředí, z něhož pocházejí, a úkryty.
• Naprosto nezbytným vybavením terária musí být vlhkoměr a teploměr, neboť teplotu je třeba dodržovat přesně podle požadavků konkrétního druhu – a to v určitém gradientu, aby si mohli vybrat podle potřeby místo s maximální teplotou či místo chladnější.

Aby se cítil jako doma

Chameleóni obývají rozmanitá prostředí a tomu musí odpovídat i vybavení terária. Například obyvatelé tropických deštných lesů vyžadují:

• Druhy pocházející ze sušších oblastí potřebují  i sušší terárium, téměř všichni vyžadují dobré vybavení větvemi a dostatečný prostor především do výšky, neboť jejich přirozeným pohybem je šplh a na stromech často tráví celý život.
  vlhkost mezi 70-90 %
• celý prostor dobře vybavený stabilními větvemi, horizontálními, vertikálními i šikmo upevněnými
• hojnost tropických rostlin, které pomáhají udržet vhodné klima a především zachycují rosu, kterou pak chameleoni pijí (Většině chameleonů miska s vodou nic neříká a tekutinu jim musíme podávat právě rosením terária.)

Chameleon je světlomil

Kvalitní osvětlení je pro tyto plazy otázkou zdraví i života – kromě UV záření, nezbytného pro zdravý vývoj kostí a obnovu kůže, potřebují dostatek světla i jejich oči. Až na výjimky chameleoni téměř neslyší a zrak je jejich hlavním smyslem. Oči přesně rozlišují až na kilometr daleko, umí přesně odhadnout polohu kořisti, jež je pak neomylně lapena jazykem.

Potrava

Nejraději loví mouchy, větším předkládáme rovněž cvrčky. Množství je individuální podle velikosti a stavu zvířete, přibližné vodítko může být krmení středně velkého chameleona třikrát týdně dvěma až třemi cvrčky.

Samotář od mládí

Mnohá zvířata v izolaci strádají – nikoli však chameleoni, samostatní individualisté. I v přírodě se setkávají obvykle jen v období páření a jinak svůj život tráví klidným a soustředěným čekáním na kořist.

Chovat jednoho chameleona je tedy v pořádku – komplikovanější je naopak chov páru či skupiny. U druhů, jejichž příslušníci vůči sobě nejsou příliš nesnášenliví, je to možné, ovšem podmínkou je vhodně sestavená skupina – dva dospělí samci spolu dovedou bojovat velmi tvrdě, proto vždy volíme jednoho a více samic. Zvířata je třeba stále sledovat, zda nedochází k rozmíškám a především zda není slabším jedincům upírán podávaný hmyz.

Klid a pochopení

• Chameleoni jsou velmi citliví na stres, proto je nikdy zbytečně nepřemisťujeme, nelekáme je prudkými pohyby ani otřesy.
• K smrti je dovede vyděsit pohled na hada – jejich úhlavního nepřítele.

Strach z hadů je společný všem chameleonům, na jiné podněty reagují rozdílně. Je proto třeba svého miláčka pozorovat a postupně poznat, co mu svědčí a co nikoli. Svoje nálady nám bude dávat najevo i barvoměnou, která neslouží jenom k maskování, ale také k vzájemné komunikaci.

Foto autorka

Pro Receptář Jana Bucharová.