Vzhledem k dnešní nabídce technického zajištění vodních nádrží není jejich údržba složitá ani časově náročná. Krmení rybek je pak spíše požitkem, než povinností, a pokud zvolíte nenáročné druhy, je jejich chov ve všech ohledech poměrně snadný. Mnoho lidí akvaristice a akvarijním rybkám doslova propadne a časem se pustí i do chovu náročnějších druhů a dokonce jejich odchovu.

Pro děti je pak akvaristika hodnotným koníčkem, který je nenásilně naučí mnohé nejen z biologie, ale i chemie, když se zabývají vlastnostmi a vhodnými parametry vody, nebo ze zeměpisu, protože akvarijní rybky pocházejí z nejrůznějších koutů planety. K dispozici mají mnoho knih, mohou se s ostatními akvaristy sdružovat v kroužcích nebo diskutovat na internetu. Akvaristika děti vede k úctě k přírodě a zodpovědnosti v péči o živé tvory.

Výběr nádrže

Potřebnou technikou kompletně vybavené akvárium pořídíte od dvou do deseti tisíc podle velikosti a provedení. Akvarijní rostliny a běžně chované rybky jsou relativně levné. Proto je dobré na začátku investovat více do velikosti nádrže. Nejen že bude vypadat lépe a dá mnohem větší možnosti pro chov rybek (přerybnění je velkou chybou), ale také se snáze udržuje. A aby se ryby cítily co nejlépe apropsívaly je pro každého akvaristu tím nejdůležitějším.

U akvária neplatí, že čím menší, tím méně práce, ale naopak.Uvnitř skleněných stěn je třeba vytvořit prostředí s přírodní rovnováhou, a to je mnohem snazší ve stolitrové, nežli v třicetilitrové nádrži.

Umístění akvária

Na akvárium nesmí nedopadat sluneční paprsky, které podporují tvorbu řas a mohly by přivodit i přehřátí vody.

Akvárium naplněné vodou je velmi těžké, nejlepší je proto postavit je na speciální stojan (který lze dále zabudovat i do nábytku).

Akvárium může stát u stěny, což vyhovuje plaššími druhům rybek.

Při umístění v prostoru je nezbytné rybkám poskytnout dostatek rostlinstva a úkrytů. Nemusíme se bát, že by se rybky před našimi zraky stále schovávaly, obvykle si v novém prostředí rychle zvyknou a zvědavě plují po celé nádrži. Ale v případě potřeby musí mít možnost se ukrýt, zvláště pak pokud se rozmnožují.

Technika pro živou vodu

Parametry technického vybavení musí odpovídat velikosti nádrže. Chod veškeré techniky je nezbytné vyzkoušet ještě před vypuštěním rybek do nádrže.

Osvětlení

Akvárium nejlépe osvítí speciální podlouhlé zářivky se spektrem, které vyhovuje akvarijním rostlinám. Osvětlení není pouze pro potěšení pozorovatele. Dostatek světla potřebují jak mnohé rybky, tak právě především akvarijní rostliny pro zdravý růst.

  • Osvětlení by mělo mít takovou intenzitu, aby na každý litr vody připadnul přibližně 1W výkonu.
  • Zářivky jsou nejvhodnější zabudované do krytu akvária. Pod krytem ještě musí být umístěna krycí skla. Jsou nezbytná kvůli ochraně rybek, které mohou někdy, zvláště některé druhy, z nádrže vyskakovat.

Vytápění

Nádrž se vytápí pomocí topného tělesa s termostatem, na kterém se jednoduše nastaví požadovaná teplota.

  • Může být upevněno ke stěně akvária, nejlépe poblíž výtoku filtru, proud vody teplo rychle rovnoměrně roznese po nádrži.
  • Topné těleso může mít také podobu topného kabelu zabudovaného na dně.
  • U topítka musí být uvedeno, jak velkou nádrž je schopno vytopit.

Teplotu je třeba kontrolovat teploměrem určeným pro akvária.

Filtrování

Naprosto nezbytný je výkonný filtr, který pomáhá udržovat vodu kvalitní a čistou.

Oblíbené jsou filtry venkovní, které neruší uvnitř nádrže a také se mnohem snáze obsluhují, přičemž není třeba je čistit tak často, jako filtry vnitřní.

Objem venkovního filtru by měl dosahovat přibližně 5% objemu vody v nádrži. Veškerá voda by jím měla protéci přibližně za hodinu. Některé složky náplně vnějších filtrů se zároveň starají o doplňování potřebných prvků ve vodě. Poslouží však i vnitřní filtry. Specialitou jsou půdní filtry, rošty zabudované pod celým dnem nádrže.

Filtr je napojen na čerpadlo, nebo vzduchový kompresor nebo který pohání neustálý koloběh vody. Kompresor může zároveň vpouštět vzduch do vzduchovacího kamínku nebo roštu, který by měl vzduch rozptylovat na co nejmenší bublinky. Bublinky mírně přispívají k prokysličení vody a je na ně pěkný pohled. Některé rybky vyloženě baví bublinková koupel a bublinkami rády proplouvají.

Mezi nezbytné doplňkové vybavení patří:

  • Odkalovací zvon s hadičkou, kterým se vysávají nečistoty z písku na dně, aniž by to ryby příliš rušilo
  • Stěrka na řasy (na nástavci či magnetická)
  • Síťka

Přírodní dekorace

Pokud již máte připravenou nádrž i veškeré technické vybavení, přichází tvořivá fáze, vybavení interiéru.

  • Na dno se pokládá vrstva říčního písku. Kvůli prokysličení by neměla být vyšší, nežli 10 cm, v malé nádrži pak 5 cm. Směrem k přednímu sklu se může vrstva mírně snižovat. Můžete vybírat z různých barev. Rybkám zvyklým na přítmí tropických vod (například neonky) svědčí spíše tmavý písek a také na něm lépe vyniknou.
  • Dno se dále se osazuje vhodnými kameny i dekoracemi ze dřeva. Vybudujte různé jeskyňky a průplavy, které se líbí rybkám a lahodí oku. Pouze pozor, že musí být dostatečně stabilní!

Všechny přírodní dekorace lze zakoupit v prodejných s akvaristickými potřebami. Pokud si přinesete přírodniny vlastní, je třeba dávat pozor na obsah vápence v kamenech, který by měnil pH vody, a vše důkladně vyvařit. Různé druhy hornin v akváriu nepůsobí dobře, vhodnější je jeden, nejvýše dva. Dřevo z lesa či zahrady pak vhodné není vůbec, mohlo by zahnívat – prodávané kousky by měly pocházet z rašelinišť a být tak přirozeně konzervované.

Zadní stěna akvária

U akvárií umístěných u stěny je zadní plochu možno zvenku pokrýt nejrůznějším materiálem. K dispozici jsou i akvatapety s vodními snímky, ale lepší výsledek bývá s jednoduchým, přírodním pozadím například ze surového korku, rákosu či břidlice, který neodvádí pozornost od skutečné nádhery v nádrži. Stěny lze i jednoduše natřít tmavou barvou.

U velkých nádrží lze zadní stěnu i obložit zevnitř, vybudovat zde zajímavé a členité pozadí z polyesteru či polyuretanu, na nějž se netoxickými pryskyřičnými lepidly připevní pláty břidlice, kameny, písek apod. Výsledek musí být stabilní a přiléhat těsně ke stěně, aby ve vzniklé mezeře nemohly rybky uvíznout.

Akvarijní rostliny

Zdravé a vitální vodní rostliny jsou základem akvária. Vytvářejí příjemné prostředí pro ryby, lahodí oku, pomáhají udržet v nádrži přírodní rovnováhu.

Rostliny je třeba vybírat podle společných nároků na teplotu i vlastnosti vody, například tvrdost a pH (což jsou parametry důležité i pro akvarijní rybky – i s jejich nároky je tedy třeba výběr rostlin sladit). I když druhů s podobnými nároky najdete obvykle hodně, nejlépe působí, pokud v nádrži nebude od každého jeden, ale spíše méně druhů o větším počtu rostlin, ze kterých se tvoří skupinky.

Nezastupitelné funkce vodní zeleně:

  • Akvarijní rostliny z vody odebírají dusíkaté látky z rybích výkalů, jejichž přemíra je pro ryby nebezpečná.
  • Na listech rostou řasy, které zde, na rozdíl od skel, nijak nevadí. Řasy přispívají ke koloběhu živin a slouží i jako přídatná potrava pro ryby. Některé rybky jsou na seškrabávání řas přímo specializované.
  • Přes den, kdy fotosyntetizují, nejen do vody, ale i do substrátu uvolňují kyslík, čímž jej provzdušňují a působí proti hnilobným procesům.
  • Podmínky pro rozmnožování a vytírání ryb poskytují husté porosty rostlin, jako jsou například šípatkovce, kalatky, růžkatce.

Osazování nádrže

Většina vodních rostlin má kořeny. Ty ovšem slouží spíše k uchycení v substrátu než k mohutnému příjmu živin, neboť minerály přijímají i listy z vody. Před výsadbou bývá vhodné kořeny o čtvrtinu zkrátit ostrým nožem, což podpoří jejich větvení. Odstranit je třeba všechny poškozené či odumřelé části rostlin.

  • V substrátu se vyhloubí dostatečně velký důlek – konce kořenů se nesmí ohýbat zpět, stejně jako u sázení rostlin suchozemských. Případnému ohnutí zabrání i mírné povytažení rostliny po zasazení.
  • Tvar jamky by měl odpovídat tvaru kořenového systému. Například šípatky potřebují jamky hluboké a úzké, šípatkovce naopak široké.
  • Zelené části oddenků, ze kterých porostou nové rostliny, nemají být zakryty substrátem.
  • Při sázení je třeba počítat i s budoucím vzrůstem rostlin a podle toho vybírat místo i rozestupy. Pozdější přesazování rostlinám nesvědčí a brzdí jejich růst.
  • Některé rostliny se prodávají bez kořenů, jako stonkové řízky. Na spodní části se v délce několika cm odstraní lístky a stonek se v jamce zahrne substrátem.

Tropickým vodním rostlinám vyhovuje obvykle rozmezí teplot mezi 24°-27°C.

Většina běžně pěstovaných akvarijních rostlin pochází z tropů. Potřebují proto pravidelnou periodu světla, která trvá 12-14 hodin, a tmy. Pro růst, zdraví a pěkný vzhled rostlin je zcela zásadní dostatečné osvětlení zářivkami, které napodobují denní světlo, nesmí v nich chybět červená a fialová část spektra. Existují i přídatné zářivky určené specielně pro podporu akvarijních rostlin.

Většina akvarijních rostlin roste dobře i bez hnojiva v substrátu, vše potřebné si obstarají z vody a světla. Ovšem pokud při osazování do substrátu přimícháte speciální akvarijní hnojiva s pomalým uvolňováním živin, rostlinám patrně usnadníte start.

Popis nejoblíbenějších akvarijních rostlin naleznete ve článku o akvarijních rostlinách.

Akvarijní rybky

Pokud je teplota vody v transportním sáčku s rybkou jiná než v nádrži, měl by se nejprve zavěsit do akvária, aby rybky neutrpěly šok ze změny.

Výběr ryb se musí řídit velikostí nádrže, jednotlivé druhy musí mít shodné nároky na teplotu i kvalitu, úpravu a provzdušnění vody (chlorovanou z vodovodu rozhodně nesnese žádný druh) a vzájemně se snášet. S trochou znalostí a dovedností lze rybky časem i rozmnožovat, což je pro každého akvaristu úžasná výzva a dobrodružství.

Pozor však na přerybnění akvária, ve kterém pak lze jen obtížně udržovat kvalitní vodu, čímž rybky velmi trpí a mohou onemocnět i uhynout. Na jeden litr vody (nikoli celé nádrže včetně dekorací!) by měl připadnout nejvýše centimetr délky rybího těla – a raději méně. To je obecné vodítko při zvažování nejvyššího možného počtu rybek. Nejnižší možný počet zase vychází z jejich potřeb, většinou se jedná o hejnové druhy a vyžadují společnost svého druhu. Dále záleží na jejich aktivitě a způsobu pohybu. (Například klidně plovoucí skaláry vyžadují vysoké akvárium, jiné druhy využíjí spíš délku).

Druhy pro začátečníky

Mezi nenáročné, začátečníky oblíbené druhy patří například různé druhy teter, jako jsou krásné drobné tetry neonové zvané neonky, nebo živorodé gupky, paví očka s nádhernými ocasními ploutvičkami.

Podobně jako i většina dalších druhů rybek jsou tvory hejnovými, společenskými, a proto je třeba chovat nejméně 6-10 jedinců, raději více. Jedině v hejnu se cítí dobře a nestrádají, a navíc je na synchronizované plavání hejna nádherný pohled.

Mezi náročnější, ale velmi krásné a zajímavé akvarijní rybky patří například:

  • cichlidy (například skalára amazonská, terčovec zelený a pozoruhodní tlamovci, jež svůj potěr opatrují v ústech)
  • labyrintky (například čichavec zakrslý, čichavec modrý či perlěťový, rájovec cejlonský, bojovnice pestrá)

Pro chov specifických druhů ryb je třeba vybírat již i tvar akvária – například skaláry potřebují vysokou nádrž, labyrintky pak spíše dlouhou.

Jak rybky krmit?

V prodejnách s akvaristickými potřebami lze dnes pořídit rozmanitá sušená krmiva, jejichž složení vyhovuje různým druhům ryb – býložravým, převážně masožravým, všežravým. Pro zpestření ocení i živé krmení.

Krmení se rybkám podává obvykle dvakrát denně a mělo by ho být tolik, aby naprostou většinu zkonzumovaly do pěti minut. Nesnědené krmivo znečišťuje vodu. Překrmování není zdravé ani pro ryby, které pak tuční, trpí zdravotními problémy a mají kratší život.