Zásadní pro spokojenost obou – člověka i zvířete – je správný výběr a následná péče o zvířecího přítele. Ten má své nároky na stravu, ubytování a také citové potřeby, kterým je třeba porozumět, potřebu společnosti.
Vše dobře předem promyslet musí všichni členové domácnosti. Pak bude jasné, kdo má jaká očekávání, a zdali se o zvolené zvíře zvládneme bez problémů postarat. Kdo nemá čas na každodenní důkladné psa, může se dobře postarat o křečka, morče, potkana, činčilu…
Pes, přítel člověka
Přátelství mezi člověkem a psem vzniklo na základě oboustranně výhodné spolupráce již v pravěku. Pes, který je nyní vyšlechtěn do stovek ras, je ochoten brát lidi jako svou smečku, a podle toho se chová. Příznivý vliv psa na lidské zdraví i psychiku dokládá nejen celý obor zvaný canisterapie, ale i každodenní zkušenosti „pejskařů“. Pes je tvor nadmíru empatický, často pozná jakékoli naše hnutí duše dříve, než si je sami uvědomíme…
Psa je třeba laskavě, ale důsledně vychovat, aby byl spokojený on i celá jeho smečka. Neváhejte se poradit s odborníky na psím cvičišti, prostudovat literaturu. Lidé se v dobrém úmyslu dopouštějí ve výchově štěňat spousty zbytečných chyb.
Připomínat, jaký na sebe bereme v podobě psa závazek, je snad zbytečné. Rozhodování je ale v dnešní době těžké – pokud pracujeme klasických 8 hodin denně a u psa se nebude střídat více lidí s odlišnou pracovní či školní dobou, je to pro něj opravdu již mezní hranice únosnosti. Nejen kvůli nutnému venčení, ale i strádání bez společnosti. Lépe je na tom samozřejmě pes na zahradě, případně v partičce s dalším psím kumpánem. I pes zahradní však vycházky mimo teritorium miluje a potřebuje. Výhodou psa je, že na rozdíl od řady jiných společenských zvířat jej můžeme snadno brát na řadu cest i sebou. Dokonce i do některých zaměstnání. Pro děti je pes často věrným kamarádem, kterému se vším svěřují jako první – vědí totiž, že všechno pochopí, nic nevyzradí, a vždycky bude stát při nich.
Jaké plemeno vybrat?
Psí plemena jsou neuvěřitelně různorodá. Malá společenská plemena se do bytů opravdu hodí nejvíce, prospí více času než velká plemena a unaví je menší rozsah pohybu – ale i oni jej potřebují. A samozřejmě společnost, hru, zábavu. Nasytit pohybem i zábavou větší plemena je poněkud náročnější – ale zase mohou celou rodinu bez problémů doprovázet i na dlouhých túrách a jako hlídači vyvolají větší respekt. Kromě velikosti je důležitý i původní účel plemena.
Dítě se péčí o psa učí odpovědnosti.
- Například lovečtí psi jsou jemní společníci, ale rovněž velmi temperamentní lovci. Jakkoli dobře je zabavíme, pokud nejsou nasycení pořádné honičky, v lese podlehnou loveckému pudu, i když je důsledně vychováme.
- Pracovní plemena jsou v tomto směru tvárnější, budeme v nich mít také výborné hlídače.
- I zástupci malých společenských plemena stále zůstávají psem, jejich povaha však přeci jen více odpovídá účelu šlechtění – dělat lidem společnost.
Všechny pejsky bez rozdílu ras (i jejich páníčky) mohou skvěle zabavit také psí sporty.
BSP - bernský salašnický pes prostě děti miluje.
Mezi oblíbená plemena skvělých vlastností patří například bernský salašnický pes, boxer, shi-tzu, beauceron, něměcký špic, čivava, anglický setr, pražský krysařík, Jack Russel teriér, ....
Odolní a inteligenní bývají voříšci, přátelé do nepohody. Jen u malého štěněte si nebudeme jisti, jak moc vyroste, pokud neznáme rodiče – částečně lze budoucí mohutnost odvodit podle velikosti tlapek.
Psa kupujeme vždy od chovatele, který je důvěryhodný, chov vám bez okolků ukáže, všichni psi vypadají zdravě a spokojeně – nikoli vyčerpaně ze stálých vrhů, jimiž někteří nezodpovědní majitelé jen vydělávají peníze. Dobrý chovatel také rozpozná povahu a temperament jednotlivých štěňat a poradí. Vybaví nás také radami a nejlépe i „ranečkem na cestu“, trochou stravy, kterou byla štěňata živena. Můžeme přejít na jinou, ale postupně, nikdy ne ze dne na den.
Jack Russell teriér
Pokud chceme za kamaráda voříška, nejlepší je poohlédnou se po psích útulcích. Starší psi sice bohužel už mohli mít s lidmi špatné zkušenosti, ale s trpělivostí lze jejich důvěru získat zpět, a s ní i nejvěrnějšího přítele. Odložení psi jsou velmi smutnou vizitkou člověka.
Až budete pro svého nového kamaráda vybírat jméno, můžete se inspirovat v našem článku.
Krotká šelma na klíně
Kromě stál oblíbených psů velmi stoupá i popularita koček. Jsou relativně nenáročné na prostor i množství potravy (nikoli však na její kvalitu). Kočky však potřebují nejen nakrmit a hygienicky zabezpečit, ale vyžadují i kontakt a zábavu. A to až 15 let, kterých se mohou, podobně jako pes, dožít.
Kočky jsou okouzlující a svébytné kamarádky
Kočka je nezávislejší než pes, což je dáno tím, že předchůdkyně kočky domácí nežila ve smečkách. To však neznamená, že není kontaktní, mazlivá, přátelská. Pouze z kotěte, které vyrostlo v harmonickém domácím prostředí, může vyrůst příjemný, důvěřivý tvor, který svému majiteli přinese radost ze společného soužití.
Kočka v bytě
Na zahradě a v domě je stále nepostradatelným pomocníkem, obratnou lovkyní myší – pročež si jí cenili již ve starém Egyptě. Mnohé kočky si však zvyknou i na život v bytě a mohou zde být spokojené, za určitých podmínek – pokud zde mají dostatek společnosti i zábavy. K dostání je kompletní vybavení od pelíšků, prolézaček, škrabadel na drápy, a samozřejmě záchůdků, na než se kočky snadno naučí chodit.
Jednotlivá plemena koček se liší nejen vzhledem, ale do jisté míry i povahou, temperamentem a náročností na péči – při té je rozhodující délka a struktura srsti.
Pelíšek pro kočku může mít podobu síťky ve výšce
Kočky určitých plemen jsou velmi aktivní, hravé a vyžadují neustálý kontakt s jinými zvířaty a lidmi, naproti tomu jsou kočky, které jsou pomalejší, okolní ruch nemilují a rády se soustředí pouze na sebe.
- Pro toho, kdo nemá chovatelské ambice a hledá pohodového kamaráda, může být nejlepší volbou kotě nebo již dospělá kočka či kocour z útulku. Tak například turecké angory, sibiřské nebo norské kočky jsou temperamentní.
- Mainské mývalí kočky, zrovna tak ruské modré kočky, ragdollové a birmy jsou rozvážnější.
- Blahobytné perské kočky se vyznačují mírnosti až flegmatičností, jsou snášenlivé, někdy i líné. Jejich dlouhá srst vyžaduje pravidelnou péči.
- Nejživější jsou kočky siamské, kterým se říká pes mezi kočkami. Opravdu i rády aportují, milují společnost a zábavu, které se i hlasitě dožadují.
Mezi další ochočené šelmičky, které je množné bez rpoblémů chovat v bytě, patří fretka.
Čiperný křeček
Křeček je nenáročný hlodavec
Křeček býval, a možná doposud je, nejčastějším řešením dětské touhy po zvířátku, pokud podmínky větší a časově náročnější nedovolují. Je však vhodný spíše pro větší děti a paradoxně i pro před den velmi zaměstnané dospělé, kteří se chtějí doma potěšit se zvířecí dušičkou. Křečci jsou totiž aktivní v noci – den prospí a večer ožívají. Neměli bychom s pokoušet tento režim změnit, je pro ně přirozený.
Můžete chovat křečka zlatého v mnoha varietách, nebo čiperného, ještě společenštějšího křečíka džungarského...
Přítulné morče
Morče domestikovali již jihoameričtí indiáni. Je velmi společenské, přítulné, veselé. Potřebuje společnost a přímý fyzický kontakt. Ideální je proto i je děti – ovšem poučené, neboť morče při své dobrotě ani v obraně před příliš těsným objetím nekousne, ani neuskočí. Morče také není žádný horolezec, ale běhá rádo – často miluje nízké překážkové dráhy rozestavěné v pokoji. V létě ocení venkovní ohrádku s hojností trávy a stínu. Morčata lze chovat v nejrůznějších barvách a typech srsti, velmi oblíbená jsou také obří morčata Cuy. Zajímavou novinkou jsou skinny morčata bez srsti, jež jsou však na chov již náročnější.
Králíček mazlíček
Stejně jako ostatní zvířata, i králíčky raději nakupujeme od zkušeného chovatele, nežli v obchodě.
Dobrou volbou je i zakrslý králíček. Má živou povahu a při dobré péči bude vděčným domácím zvířátkem, jako například křeček nebo morče. Můžeme je chovat venku a samozřejmě i v bytě. V každém případě je však zapotřebí dopřát králíčkovi veškerý komfort a společnost, ať už svého druhu, či se mu intenzivně věnovat. Králíci jsou velmi společenští a samotu nedobře snášejí.
Například Teddy králíčci jsou mladé zakrslé plemeno, s hebkou, jakoby plyšovou srstí. U nás nejsou příliš rozšířeni, jsou to však milí a chytří společníci. Podobně jsou na tom i zakrslí lvíčci, okouzlující králíčci s hustou "hřívou".
Něžná činčila
Činčily lze ochočit, vyžadují však trpělivý a jemný přístup
V poslední době je stále oblíbenější činčila jihoamerická, která se vzhledem ke své odzbrojující roztomilosti stala zvířetem společenským, ačkoli původně byla chována pro kožešinu.
Činčila je inteligentní zvířátko. Do role domácího mazlíčka ji staví nejen chytrost, ale také dlouhověkost. V průměru žije osm roků, ale někteří jedinci, pokud je o ně dobře pečováno, se mohou dožít až patnácti let.
Těmto hlodavcům, kteří pocházejí z hor Jižní Ameriky, vyhovuje prostředí v panelákových domech, protože je suché s nízkou vlhkostí vzduchu. Výhodou činčily navíc je, že obvykle nezpůsobuje problémy ani lidem alergickým na srst.
Chytrý potkan
Nejen pro mládež je ideálním společníkem laboratorní potkan – nadmíru inteligentní, hravý, zvídavý, společenský. Je přizpůsobivý, bystrý, má rád kontakt s člověkem, po němž s radostí šplhá jako po stromě. Je všežravý a pokud jej pravidelně bereme z klece ven, ani nijak náročný na prostor. Jeho jedinou nevýhodou je krátký život, již po třech letech obvykle umírá, často nemocný – což je vedlejší efekt selekce k mírné povaze. Na druhou stranu se nezavazujeme ke zvířeti na desítky let a při láskyplné péči bude i potkanův konec života dobrý.
Okřídlení společníci
Ptáci, ač vládci vzduchu, nemusí být v bytě nešťastní. Pohyb samozřejmě potřebují, ale spokojí se i s menším rozsahem. Jejich nároky však tkví i jinde – potřebují partnerství. Naprostou většinou chovaných ptáků tvoří papoušci. Tvoří věrné a nerozlučné páry na celý život, v čemž tkví jejich atraktivita jako společníků, ale také možné utrpení v zajetí. Pokud totiž nemají ptačího partnera, nahradit jim jej musíte my. Přijmou nás ochotně, ani značný rozdíl v podobě je nezviklá, klidně nám budou po ptačím projevovat lásku. Ale potřebují naši společnost co nejvíce, a soustředěnou pozornost nejlépe několik hodin denně. Kromě společnosti, drbání a komunikace poteřbují i hru, při níž jsou neuvěřitelně vynalézaví.
- Zvláště velcí papoušci jsou co do nároků na prostor i čas opravdu hodně velkým závazkem, a to na desítky let.
- Menší druhy papoušků snadněji (i s ohledem na prostor) můžeme chovat v párech či skupinkách.
Ara ararauna.
Někteří chovatelé, jež chtějí ptáka komunikativního a přátelského, tedy orientovaného i na člověka, ale zároveň nemají čas se mu věnovat neustále, používají různé finty – například si ochočí mladého samečka a později k němu přidají samičku. Ptáci žijící v páru samozřejmě na člověka fixovaní nejsou, tento však navždy zůstane velmi ochočený a přátelský. Kromě společnosti však ptáci samozřejmě vyžadují i pohyb – pokud nejsou chování v prostorné voliéře, každodenní prolétnutí po bytě je naprosto nezbytné.
Mezi nekrásnější chované velké papoušky patří amazoňané, okouzlující jsou i jejich menší příbuzní, amazónci. Poměrně často jsou chovány veselé korely. Podivuhodnými papoušky jsou loriové, zvláště citlivou povahu mají papoušci senegalští. mezi nejčastěji chované papoušky patří veselé a společenské "andulky", papoušci vlnkovaní.
Vládci terárií
S gekony, leguány ani vodními želvami rozhodně nemůžeme počítat jako s klasickými domácími mazlíčky (a želva není žádnou živou hračkou pro děti), ale to neznamená, že by nebyli komunikativní.
Nadšení chovatelé plazů a obojživelníků u nás byli vždy početnou skupinou, často velmi úspěšní v odchovávání mladých a i celkové péči o nejrozmanitější druhy. Pak se plazi dostali i do módy mezi běžné zákazníky zverimexů. Jsou to opravdu fascinující zvířata, ale vyžadují specifickou péči. Potřebují obvykle vyhřívaní terárium vybavené podle požadavků druhu, UV záření pro zdravý růst, kosti i kůži, vitamíny, speciální stravu. Bohužel ne v každém obchodě se zvířaty se setkáme s erudovanými radami, spoléhejme proto raději na chovaletskou literaturu, které je na trhu dostatek, případně požádejme o radu zkušeného chovatele.
Chameleon nepatří mezi tradiční domácí mazlíčky.
Kdo kouzlu plazů podlehne, snadno se dnes vybaví vším potřebným. Všechno potřebné vybavení od terárií, speciálních vyhřívacích kamenů i žárovek, teploměrů i vlhkoměrů, je ve větších specializovaných obchodech běžně k dostání. Nezkušený nadšenec by si však rozhodně měl vybrat druh méně náročný.
- Například gekonovi, krásné felzumě či mrštné užovce poskytneme dobré podmínky snáze, než atraktivnímu, ale velice citlivému chameleonovi.
- Populární leguáni zelení pak v dospělosti potřebují minimálně terárium velikosti prostorné šatní skříně. Jen menší druhy, jako je třeba leguán obojkový, se spokojí s o trochu menším prostorem.
- V obchodech jsou občas k dostání dokonce mláďata krokodýlů, ovšem chovat je neprofesionálně doma je pro většinu normálních smrtelníků čirý nesmysl.
- V akvateráriích lze chovat i obojživelníky, nejčastěji to jsou žáby, například něžné rosničky, nebo zcela vodní, podivuhodné a nenáročné drápatky.
Hmyz ve sklenici
Pokud máme hodně málo místa a času, ale zvídavého ducha, možná objevíme hmyz jako skvělé domácí zvíře.
Doma můžeme chovat např. sklípkany.
- Nejběžnější pakobylky a strašilky jsou poměrně nenáročné, býložravé druhy, které však dorostou až 10 cm. Děti, které zajímá příroda, mohou být z pakobylek nadšené a jejich chov zvládnou sami bez problémů.
- Chovat lze také brouky, například krásné zlatohlávky, které více než létání uspokojuje šmejdění v hrabance na dně, a spousta dalších druhů.
- Kudlanky nehnutě čekající na kořist se spokojí i s velmi malým prostorem, protože ani v přírodě neudělají krok zbytečně.
- Často jsou chovaní také sklípkani, heboučcí a zajímaví pavouci, ovšem pozemní druhy velkou část času zalezlí ve svém důmyslně vybudovaném sklípku. Stromoví sklípkani žijí zase jiným způsobem. V obraně mohou sklípkani citelně kousnout a proto do dlaně malých dětí nepatří. Pokud však zvolíme mírumilovné a nejedovaté druhy, není se čeho obávat.
- Chovatelská nabídka se stále rozšiřuje. V teráriu proto můžeme chovat i zajímavé a krásně barevné kraby. Velmi nenároční jsou obří šneci oblovky. Možností je zkrátka nespočet…
Život na statku
Koně z naší krajiny do značné míry vymizeli, nyní se navracejí. Do chovu těchto nádherných zvířat se pouští stále více nadšených lidí. V horách se dařím odolným huculským koním, mnoho lidí doslova propadlo i roztomilým oslíkům, děti milují také poníky. V Čechách dokonce můžete spatřit i nejvyššího koně na světě, shirského.
Mnoho lidí chvoá kozy i ovce v malém, pro potěšení i užitek, existují dokonce i půvabné zakrslé kozičky. Přímo jako zvířata společenská se chovají i miniprasátka. A v našich končinách lze kupodivu chovat i exotické lamy a klokany.
...a na zahradě...
Pokud máme zahradu, můžeme na ní "chovat" mnoho volně žijících zvířat. Za pomoc se nám dokonce odvděčí jako zkušení spoluzahradníci (ptáci, plazi, ježci, netopýři i dravý hmyz pomáha na zahardě udržet přírodní rovnováhu). Nabídněmě jim proto ptačí budky a krmítka, napajedla. Ponechejte na zahradě úkryty pro ježky, netopýry i slunéčka. Hýčkejtme v jezírku pulce žab. Pestrou nabídkou potravy přilákejme včely, čmeláky i motýly.
