Africká fialka neboli Saintpaulia náleží do čeledi Gesneriaceae a je příbuzná s gloxíniemi. Svůj název získala od barona Waltra von Saint Paul St Blaire, který ji objevil na sklonku 19. století v usambarském pohoří Kapské provincie v Jižní Africe.

Poprvé byla fialka úspěšně pěstována v Americe, odkud se brzy rozšířila do celého světa. Africká fialka je velmi oblíbená po celé Evropě, ale největší počet příznivců má ve Spojených státech. Vznikl tam dokonce klub amatérských i obchodních pěstitelů afrických fialek, který čítá více než patnáct tisíc nadšených fanoušků z celého světa.

Vyberte si z nepřeberného množství tu svou

Časem se šlechtitelům podařilo z původní modře, růžově a bíle kvetoucí fialky vypěstovat více než dvanáct tisíc kultivarů v mnoha barevných kombinacích, a to jak jednoduchých, tak i plnokvětých. Existují rostliny s pestrými nebo zkadeřenými listy, se vzpřímeným i převislým růstem, a dokonce i minifialky s malými listy a drobnými kvítky. Dnes se můžete nejčastěji setkat s fialkami, které mají barvu květů bílou, růžovou, červenou, modrou a fialovou. Některé druhy mají květy i dvoubarevné či žíhané.

Fialky mají výrazně masité listy, nejčastěji tmavě zelené, které jsou pokryté drobnými chloupky. Některé odrůdy mají listy i v dalších odstínech, například skoro bílé, žluté, béžové nebo se spodní stranou do červena. Výrazně masité a dekorativní listy mají také ekologickou funkci, protože dokážou zachytávat prach z ovzduší.

O správném umístění promluví listy

Africká fialka ocení, když ji umístíte na východním nebo severovýchodním okně, kde je rozptýlené světlo či polostín. Kdybyste rostlinu náhodou dali někam, kde není spokojená, brzy vám to sdělí. Pokud jsou její listy výrazně ohnuté směrem nahoru, potřebuje více světla. Jestliže má naopak listy ohnuté směrem dolů ke květináči, vyžaduje méně světla. Tato situace je častá během horkých letních dní, kdy jí příliš slunce může být spíš na škodu.

Dopřejte fialkám dostatečnou teplotu

Ideálními podmínkami pro její příznivý růst jsou teploty kolem 20 až 23 °C. Teplota místnosti, v níž se fialka nachází, by neměla klesnout pod 15 °C. V lepším případě by vám nekvetla, v tom horším byste o ni mohli i přijít. A na co si dát opravdu pozor? Nikdy fialky nevystavujte průvanu. Pokud dodržíte tyto zásady, můžete si být jisti, že vám bude květina vždy prospívat.

Pozor na nevhodné zalévání

Fialky můžete zalévat dvěma způsoby, a to svrchu nebo zespodu. Jen buďte opatrní, protože obě varianty mají svá rizika. Při aplikaci zálivky svrchu by se voda neměla nikdy dostat do růžice a na listy, protože by mohlo dojít k hnilobě. Když budete dávat vodu do misky, neměli byste rostlinu zahltit vodou, došlo by k uhnívání kořenů. V případě, že si zvolíte druhou možnost, zalijte fialku alespoň jednou za měsíc i ze shora. Víte, proč? Spláchnete soli, které se usazují na povrchu. Zalévejte 1 až 2 krát za týden vlažnou, odstátou nebo převařenou vodou, nikdy ne studenou.

První pomoc pro fialky

Nejčastějším problémem, se kterým se jako pěstitelé můžete setkat, jsou hnědé skvrny. V lepším případě jsou důsledkem popálení listů přímým sluncem. Horší je, když se jedná o virové choroby. To je nejlepší napadenou část rostliny odstranit. Při vysoké vzdušné vlhkosti se může objevit také nebezpečné padlí nebo plíseň šedá. V tomto případě je také nutné zlikvidovat napadené části, omezte na nějakou dobu zalévání i hnojení a hodně větrejte. V případě silného napadení použijte náležitý postřik.

Zdroje: www.sazenicka.cz, www.chovatelka.cz, www.primanapady.cz