Možná jste si posteskli: Kdybychom to věděli, tak se sem nestěhujeme! Hluk z venku, ale i od sousedů se vám zdá až nepřiměřeně vysoký a vy se často ani pořádně nevyspíte. Příčin může být hned několik, ale naštěstí je tu i celá řada účinných řešení.

Více problémů u novostaveb než v panelácích

V novostavbách patří nadměrná hlučnost k častým problémům, neboť developeři se často snaží omezit náklady na výstavbu domů, a tak šetří právě na akustických parametrech stavby. Nejčastěji v budovách neexistuje kročejová izolace, nebo je špatně provedená a navíc mezibytové akustické izolace bývají minimální. Normu sice splňují, ale pro každodenní bydlení to dostačující není. To velmi rychle zjistí hlavně obyvatelé bytů přiléhajících ke schodišti, výtahové šachtě nebo majitelé bytů v přízemí.

I okna musí tlumit hluk

Nadměrný hluk je největší překážkou spokojeného bydlení. Náš sluch funguje nepřetržitě, i ve spánku a ke spánku potřebujeme klid. Pokud se dostatečně nevyspíme, může nám to po čase přivodit jak fyzické, tak psychické problémy. A právě utlumení hluku je jednou z nejdůležitějších funkcí oken. Hluk v našem okolí se neustále zvyšuje v důsledku technologického pokroku. Ruší nás městská doprava, běžné zvuky z ulice, sirény, veřejný rozhlas, klimatizace obřích nákupních center atd. V důsledku nadměrného hluku se zvyšuje náš krevní tlak a mnoho lidí umírá právě z důvodu hypertenze způsobené hlukem. Proto za okny svých domácností, uvnitř bytu či domu očekáváme klid. V centrech měst a na místech v blízkosti vysokého dopravního nebo průmyslového hluku je neméně důležité sledovat nejen tepelně izolační vlastnosti oken, ale i jejich neprůzvučnost.

Je nutné klást důraz na pečlivost při montáži oken, ale i na samotné protihlukové vlastnosti oken. Patří k nim druh zasklení, druh použitého skla a jeho tloušťka, dále vzdálenost mezi tabulemi, využití speciálních fólií a přítomnost plynu v prostorách mezi skly. Pozornost je třeba věnovat také koeficientu neprůzvučnosti Rw. Čím vyšší je hodnota Rw, tím lepší je u okna zvukově izolační zasklení. Současná okenní trojskla mají index neprůzvučnosti od 33 do 34 dB. U dvojskel je to 31 – 32 dB. V případě využití speciálních fólií se může Rw pohybovat i nad 40 nebo dokonce 45 dB. Taková okna mají své opodstatnění na domech v blízkosti letišť.

Jakou úroveň hluku připouštějí normy

Co se týče hluku v obytných místnostech, normy připouštějí přes den úroveň hluku mezi 30–40 dB a v noci 25–35 dB. Od mnohých výrobců oken se bohužel nedozvíte jakou neprůzvučnost má zasklení jejich oken. V České republice je stanovena normou mezibytová izolace minimálně na 53 dB. Je tedy nutné, aby tuto normu splňovaly všechny novostavby. Bohužel pro většinu lidí ale toto minimum není komfortní. Za vhodnější by považovali alespoň o 10 dB vyšší hodnotu.

Řešením mohou být

  • Mezibytové příčky jsou stavěny obvykle z různých druhů tvárnic jako zdivo s jednou vrstvou. Jejich odlehčenou variantou jsou sádrokartonové mezibytové příčky (SDK). Ty mají vloženou minerální izolaci. Příčky s minerální izolací navíc představují o třetinu lepší ochranu před nežádoucími úniky tepla.
  • Dalším řešením je již při projektování domu počítat s instalací akustického podhledu s minerální vlnou, která při tloušťce 4 – 8 cm zajistí neprůzvučnost vyšší o 12dB.
  • Na kročejovou neprůzvučnost je lépe si posvítit při pokládce podlah. V tomto ohledu mají velkou účinnost při tlumení hluku vznikajícího klepáním, dupáním a nárazy kvalitně provedené plovoucí podlahy s akustickou podložkou. Ta by měla dosahovat tloušťky mezi 2 až 4 cm. Při správné aplikaci dojde k maximálnímu stlačení desek na 2-5 mm. Platí nepřímá úměra: čím vyšší pevnost podlahových desek, tím nižší schopnost tlumit kročejový hluk.
  • Další variantou je provedení podlahového vytápění s využitím polystyrenových tvarovek s vloženými vytápěcími hadicemi. Pokládka je ukončena vrstvou anhydritu, který celou konstrukci navíc zpevní.
  • Nejlevnějším a nejsnadnějším řešením je pokládka celoplošného koberce nebo PVC.

Řešení do budoucna – Akustický štítek budovy

Stejně, jako musí mít budovy svůj energetický průkaz, zvažuje se do budoucna i takzvaný Akustický štítek, který by přesně definoval akustické parametry nemovitosti s ohledem na zařazení do tříd, kde A by bylo nejlepší hodnocení a F naopak nejhorší. V Akustickém štítku by byly specialistou srozumitelně definované parametry jako například kročejový hluk, zvuková izolace fasády a vnitřních stěn, prostorová akustika, hluk vznikající na technických zařízeních atd. Při stěhování do nového bytu by si tak každý mohl ověřit akustické parametry nového bytu již předem, zatímco nyní je prakticky nemožné předem skryté vady tohoto typu odhalit.